"Unspoken Words" je nahrávka inspirovaná rakouským filozofem Ludwigem Wittgensteinem a Max Cooper na ní po svém pracuje s elektronickými atmosférami. Toto audiovizuální dílo vyšlo v combo balíčku coby CD a Blu-ray disk s Dolby Atmos mixem a jeho autor jej na podzim představí i tuzemským fanouškům. V úterý 4. října vystoupí v Paláci Akropolis. Vstupenky jsou již k dispozici v běžných předprodejích.

Max se k hudbě dostal relativně pozdě, až v moment, kdy získal doktorský titul za výzkum genetických regulačních sítí. Určitý badatelský přístup mu zůstal i ve vlastní tvorbě. Kdysi prý hrál dokonce na housle, ale na žádnou velkou hudební kariéru to nevypadalo. Od roku 2007 se začaly postupně objevovat jím produkované tracky, remixy a různé kooperace. Stěžejním zlomem se stala deska "Human", jež vyšla o sedm let později a na které Max primárně spojoval roviny elektronického experimentu. Následná "Emergency" přinesla první výraznější propojení muziky s vizuálem.

Mezi Cooperovy časté spolupracovníky patří mimo jiné skladatel Tom Hodge, který je u nás znám primárně díky spojení s Floexem. Dva roky staré album "Glassforms" je společnou nahrávkou s Brucem Brubakerem, na níž pánové přepracovali výsek rozsáhlého díla Philipa Glasse. Max ve své tvorbě hledá spojnice mezi zvukovými plochami Jona Hopkinse, neoklasickou nostalgií Ólafura Arnaldse, chmurnou poetikou Sigur Rós i nekonečnými ambientními rovinami Aphexe Twina.

Zmiňovaná "Unspoken Words" je v mnoha aspektech jeho nejambicióznější projekt. Pracuje hned s několika vrstvami myšlenek, zmiňuje například omezené možnosti našeho jazyka a toho, jak ho skutečně využíváme/nevyužíváme na maximum. Tento hudební cit pak doplňují grafické vizuály, jichž je Max Cooper rovněž autorem. Je to zkrátka hudební badatel, který si pohrává nejenom se snovými sekvencemi, ale taktéž rád objevuje dříve nepopsané zvukové plochy. Podzimní koncert tedy slibuje vydatné menu.