Oswald Schneider je nenápadná pražská skupina, která přesto, že se nikdy nedokázala prosadit do širšího podvědomí masového publika a znají ji tak pouze fajnšmekři, působí již na domácí scéně i pro mnohé fanoušky překvapivých dvacet let. Po celou dobu tvoří originální a na módních stylech zcela nezávislou hudbu, prošla jí celá řada dnes již respektovaných a mnohdy i vcelku známých hudebníků (na webu skupiny najdeme jejich seznam - najdeme v něm třeba i uznávaného jazzmana a současného bubeníka Olympicu Milana Peroutku či stěžeň pozdější Tiché dohody, kytaristu Dana Šustra), přesto však trpí problémem mnohých kolegů - prostě svou tvorbu dostatečně nedokáží prodat. A možná se o to ani nesnaží.

Základním stavebním kamenem tvorby Oswald Schneider byla vždy láska k jazzu. Protože raději než jeho tradiční pojetí vždy ústřední dvojici skupiny, tj. kytaristu a zpěváka Luďka Majera a klávesistu Jana Kopeckého, zajímaly spíše nejrůznější fůze prakticky s čímkoliv, bývali vždy řazeni nejčastěji k alternativní scéně. Na vloni vydaném - kritikou poměrně vysoko hodnoceném - třetím albu "Dudytojz Werk" se však poprvé odrazilo směřování posledních let, kdy stále větší roli v tvorbě hrají samply a elektronika, dalším podstatným vlivem se tak staly prvky klubové taneční hudby (aniž by si toho mnozí hlasatelé její progresivity vůbec všimli). Problémem posledních let se zdají být personální změny. Poté, co je po několika letech před časem opustil bubeník Milan Cajs, který je ke slyšení na všech třech deskách a který už se rozhodl věnovat jen Tata Bojs, delší dobu sháněli jeho nástupce. Když jej v současnosti, zdá se, nalezli v Yonathanu Omerovi (zároveň i Khoiba), rozhodl se je pro změnu opustit basista Filip Nebřenský, který dal přednost své další skupině Hm... Přesto všechny problémy skupinu nezlomily.

Ve čtvrtek 5. června proto koncertem v pražském klubu Delta, který je jakousi domovskou scénou kapely, oslaví "Oswaldi" své dvacáté narozeniny. Krom kmenových členů skupiny - zmíněna dosud nebyla zpěvačka Ivana Stanislavová - si přijdou zahrát i jejich bývalí kolegové, vedle zmiňovaného Milana Caise i trumpetista Jiří Alexa. Jako hosty večera si Oswald Schneider pozvali táborskou postrockovou formaci Waawe, která ač stylově je přece jen trochu jinde, myšlenkově naopak má ke svým hostitelům docela blízko.