shop.musicserver.cz
Colour Meeting, Park u hradeb, Polička, 24.-25.7.2020

Colour Meeting 2020 byl oázou klidu

Vydáno: 27.07.2020 11:43 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: Colour Meeting

Žijeme v nejisté době, kdy se jedno koronavirové opatření zavede a hned nato zruší. Organizátoři Colour Meetingu se naštěstí zrovna trefili do doby, kdy bylo možné nějakou tu akci uspořádat. A tak pro vás v záplavě špatných zpráv máme jeden report z oázy klidu. Z opravdového festivalu.

Live: Colour Meeting

místo: Park u hradeb, Polička
datum: 24. - 25. července 2020
vystoupili: Lenka Dusilová, Eskorzo, Bert & Friends, Post-hudba, Katarzia, David Pomahač, Palma a další

Polička je městečko s necelými devíti tisíci obyvateli nedaleko Svitav v Pardubickém kraji a její historické centrum je obehnáno zachovalými hradbami. Za nimi je park, jehož součástí je lipový háj. Ten je zároveň pomyslnou hranicí areálu, který tak tvoří dlouhou nudli. Z jedné strany jsou hradby a z té druhé právě lípy a Synský rybník. A uprostřed této nudle se už sedmnáctým rokem koná festival Colour Meeting.

Je to drobná akce, a kdybyste ji nazvali městskými slavnostmi, asi byste vzhledem k množství místních nebyli daleko od pravdy. Jednu velkou stage je doplňuje drobné šapitó s kapacitou zhruba sto padesát lidí, festivalový kolorit dotvářejí stánky s brašnami a cingrlátky z přírodních materiálů, malování na tričko, tetování hennou, nehlídané stanové městečko anebo pár stánků s jídlem. Jeho výběr není velký, počítá se s tím, že se dříve či později půjdete najíst o ulici dále do jedné z místních restaurací. Pokud se tam tedy vejdete - najít volný stůl se v sobotu dopoledne zdálo jako mission impossible. Pokud se ale zadaří, vřele doporučujeme Herešovu krčmu.

Jediné, co ale chybí opravdu výrazně, je stánek Full Moon. Právě na náš sesterský časopis si v Poličce vzpomenete nesčetněkrát. Dramaturgie festivalu mu přinejmenším letos byla prakticky podřízená a téměř všichni, kteří v Poličce vystoupili, mají mediální pokrytí primárně v něm a právě z jeho čtenářů se rekrutují jejich příznivci.

Třeba taková Palma. Polovina dua Leto vydala první sólovou desku "Starý duch", na níž se místo obvyklé kytary doprovodila elektronickými podklady a pomalu s ní nabírá (staro)nové fanoušky. Muzika je to příjemná, texty jsou zdařilé, civilní forma se k projektu hodí, jen mám osobně problém s tím, že to Beata Rakowská celé hraje z iPadu a jediný živý element je jen její hlas. Tablet jako takový nevadí, používá ho dnes kdekdo, pokud ho ale v písničkářské formě nedoplňuje alespoň nějaký hudební nástroj, zní to i přes nesporné kvality tvorby trochu ploše. Podobně lowcostových koncertů na Colour Meetingu bude během dvou dní více, u Palmy to zdůrazňuji jen proto, že z nich byla první.

Rány těla už mají svůj vrchol pravděpodobně za sebou. Předskakování Bobu Dylanovi se asi trumfnout nepodaří. Přesto je fajn, že se kapela, založená už v roce 1989, po letech, kdy její členové hráli s Moimirem Papalescu nebo s Kill The Dandies!, vrátila znovu na scénu. Post-punk a garážová hrubost jsou kvality, které na české scéně stále nemají dostatečné zastoupení.

David Pomahač je na tom podobně jako Palma, jen v jeho případě už jeho předchozí působiště, fenomenální duo Kieslowski, bohužel skončilo, a tak nový materiál "Do tmy je daleko" vydává jen pod vlastním jménem. Album o samotě, depresích a těžkostech života muže ve středním věku produkoval Tomáš Havlen a jeho živé provedení bylo nejlepším momentem prvního festivalového dne. Pomahač totiž nemá jen drtivě upřímné texty, které chcete poslouchat, ale na rozdíl od řady jiných nabízí i hudební podkres tak nápaditý, že by obstál i sám o sobě. Jen těch tanečků by mohl ubrat. "Tuhle desku jsme pro vás u Indies Scope vydali a můžete si ji kupovat, protože jak vy budete dneska kupovat, tak budou zítra umělci žít." Tesat do kamene.

Zvíře jménem Podzim letos nepřekvapivě zabodovalo na Andělech, a než se jeho početné osazenstvo zase rozuteče k jiným projektům, stihlo (kvůli dlouhé zvukovce se čtvrthodinovým zpožděním) předvést něco ze svého umu i v Poličce. Ohlas měla tahle formace dobrý, přesto bych ten koncert raději nehodnotil. Proti tvorbě Jakuba Königa nic nemám, jen už se dlouhá léta absolutně míjíme. Cokoliv vytvoří, si vždy se zájmem poslechnu, znovu a znovu se ale utvrzuji v tom, že naše vesmíry jsou si asi až příliš vzdálené, a tak tam asi neslyším, co tam slyší jiní. Prostě mě to vůbec neoslovuje. Pardon. (Vítej v klubu! - pozn. ed.)

Do časných ranních hodin pak ještě zájemcům hráli Bratři, Letní kapela nebo slovenský rapper Čavalenky.

Sobotu na velkém pódiu odstartovala olomoucká skupina Lee a hned po ní se v šapitó předvedl jeden z objevů posledních měsíců - anglicky zpívající písničkářka s elektrickou kytarou Amelie Siba. Teprve sedmnáctiletá zpěvačka v osmi letech hodila tátovu kytaru do kouta, o čtyři roky později se na ni však zkusila naučit pár akordů od Lany Del Rey. Dopadlo to tak, že nechala školy, vyhrála soutěž 1Band2Play a teď zkouší, kam všude ji její podmanivý hlas dovede.

Nervózní promluvy mezi písněmi a snad až příliš jednotvárná hudba vystoupení krapet ublížily, jinak ale Amelie zaslouží kredit jak za odvahu, tak za to, že si všechno na svém EP "Dye My Hair" udělala sama. To vyšlo, jak jinak, než jako příloha červnového Full Moonu.

A zatímco na velkém pódiu dohrávali Hm... Marka Doubravy, kteří kromě vyměňování si nástrojů zaujali třeba i příhodnou skladbou o maloměšťácích, do šapitó jsme se vrátili ještě jednou. A to na koncert už zmiňovaného Tomáše Havlena spolu s Dominikem Zezulou.

Jejich minimalistická Post-hudba je formací, kterou sleduju od samotných začátků, na musicserveru o ní ale píšu vůbec poprvé, protože se dosud nepoštěstilo vidět ji živě. A jak léta plynou, jsou oba pánové kreativně stále lepší. A to včetně bokovek - Děti mezi reprákama jsou vynikající! Podobně jako o generaci starší Pomahač i oni se občas v té sebelítosti topí, zároveň si ale můžete být jistí, že si všechny ty sr*čky, co je táhnou dolů, nikdy nenechají pro sebe. Během setu tak dojde k tak nezvyklým jevům, jako je Zezula, oblečený v tričku Slipknot z roku 2009, křičící se zavřenýma očima do zlámaných beatů refrény "Skořápek". V "Synkáč hoří" pak jako smutný klaun spustí tanec podobnýmu tomu z klipu "Lean On" od , čímž celému zážitku dodá na surreálnosti.

A v sérii výborných vystoupení pokračovala i Katarzia s kapelou. Tu si částečně složila z členů Bert & Friends, o nichž ještě bude řeč. Zpěvačka se na stránkách hádejte-čeho ve sloupcích ráda zpovídá ze svých trápení a kolikrát překvapivých myšlenkových pochodů a její novinka "Celibát" není jiná. Sametový hlas, jasný názor, intimita, početné obecenstvo a slyšitelná sehranost se členy skupiny. Profesionalita každým coulem, velká poklona.

Na to přirozeně navázala Lenka Dusilová, tentokrát bez Baromantiky. V sólové podobě si vyzkoušela všechno to své vazbení, vrstvení zvuků, točení čudlíky a v dobrém slova smyslu kňučení à la Sigur Rós, tedy všechno to, co od ní známe a máme rádi. Navíc doplněno ještě o technické potíže a komunikaci bez pointy s opilcem z publika.

O něco skromnější podobu téhož, jen s pady a předpřipravenými samply, v šapitó předvedla turecká zpěvačka Ilaey, která už nějaký ten pátek žije v Praze. Orientální zpěv v turečtině, případně zcela beze slov doplňovala hudbou s nádechem trip-hopu. A mimo jiné se podělila o fun fact, že Jan znamená turecky hořet. To dokážu ocenit.

Na její místo pak ještě přišli maďaři Terra Profonda se zpěvákem, který má ten nejvíce vychlastaný chraplák, jaký jste kdy slyšeli, anebo avantgardní jazz od česko-běloruských Zabelov Group. Zahraniční vystupující pak dotáhli do konce ještě Španělé Eskorzo, kteří v line-upu nahradili zrušené Dubioza Kolektiv, a svým mixem ska, rocku i špetky afrobeatu rozdivočili zbylé publikum k bezuzdnému tanci.

To už ale tak trochu mlelo z posledního, protože ještě před nimi vyčerpalo síly na Bert & Friends, tedy tom nejlepším z nejlepšího. Ti už hráli za tmy, pod pódiem měli jako jedni z mála tančící kotel, a byť jim přes všechny ty modulátory hlasu nebylo vždy tak docela rozumět, pamatovat si je nejen díky divokým kostýmům budou všichni. Vemte dohromady slaďoučký, růžový funk od Prince, přidejte trochu Nightwork, k tomu perfekcionismus a groove od Jungle, osmdesátkovou podbízivost Michala Davida a u toho si ještě v převleku za kapitána lodi zahrajte sólo na rybu. To je Albert Romanutti a jeho přátelé. A je to přesně tak výstřední, jak to zní. A už jen proto to asi bohužel dlouho nevydrží. Tak je neprošvihněte.

A to je všechno. Dezinfekce byla, jednorázové kelímky byly a na rozdíl od jiných míst tam z jednoho brčka nikdo nepil. Přes dílčí problémy (nedostatečný výběr jídel, nehlídané stanové městečko, neexistující sprchy) je asi nejvíce mrzuté, že na festival mohli i psi. Spousta z nich vypadala, že jim ten hluk nedělá moc dobře, a jejich pánům to bylo jedno. I přesto všechno to ale byl moc příjemný víkend.

  • díky (T., 28.07.2020 10:28) Reagovat

    Číst jedním dechem o "něčem jako městských slavnostech" a zároveň o akci "po vzoru FullMoonu" je fakt trochu zvláštní...
    Jinak děkuju za tu poznámku o psech - to jak, někteří lidé tahají psy na koncerty, ačkoli je známo, že psi mají citlivější sluch než lidi, a tudíž jim to ubližuje - mě už léta štve...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
RIDO - The Prodigy mě magicky přitáhli k elektronické hudbě
Rozhovory: RIDO - The Prodigy mě magicky přitáhli k elektronické hudbě Pavel Ridoško alias RIDO začal jako první Čech spolupracovat s holandským vydavatelstvím Blackout. Nyní má vlastní label Plat:form. Posledních deset let se podílí na přípravě Opening Ceremony festivalu Let It Roll, který se letos... čtěte zde
Vydáno: 20.07.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Colours Of Ostrava - den druhý, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 18.7.2024
Naživo: Druhý den ostravských Colours patřil dvojici Sam Smith a Bat For Lashes Trochu jako čekání na Godota vypadal druhý den festivalu Colours Of Ostrava. Zpěváků, zpěvaček a kapel sice vystoupilo přehršel, že by se na ně ale stály fronty, to se - snad až na duo Siegfried & Joy - říct nedá. Komediální... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2024 18:07 v sekci Naživo
Sam Smith, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 18.7.2024
Naživo: Sam Smith na Colours Of Ostrava, to byl vlastní životopis převedený na světová pódia Nebude to nejspíš dlouho trvat a o britském rodákovi začnou vznikat filmy. Stal se průkopníkem v jedné z nejnáročnějších disciplín na světě. V boji zvaném změna něčího názoru. Navíc v citlivé otázce. V Ostravě ukázal, že... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2024 15:43 v sekci Naživo
Colours Of Ostrava - den první, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 17.-20.7.2024
Naživo: Úvod Colours Of Ostrava zachraňovali hlavně kytaroví mistři Festival Colours Of Ostrava máme na musicserveru rádi dlouhá léta, však na něj také pravidelně jezdí velká část redakce. A vždycky se na něj upřímně těší. Je ale naší prací upozorňovat nejen na úspěchy, ale také na... čtěte zde
Vydáno: 18.07.2024 17:37 v sekci Naživo
Pohled do českých hitparád - 28. týden 2024
Hit tohoto léta "Espresso" od Sabriny Carpenter už zní i z českých rádií Na nejvyšších místech tuzemských žebříčků se nestalo nic významného, a tak nezbývá než hledat příběh do titulku v nižších patrech pořadí. Do českých rádií konečně vstoupil singl "Espresso", s nímž Sabrina Carpenter... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2024 19:00 v sekci Novinky | České hitparády
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Tali sebrala starý chlapy a natočila s nimi song "Starý chlapi" (03.04.2024 16:38)
- Sto káv, sto rozhovorů. Podcast "Na kafe s Davidem Pomahačem" slaví (18.02.2024 16:16)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2023 podle musicserveru (5-1) (01.02.2024 19:00)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2023 podle musicserveru (15-11) (25.01.2024 21:00)
- Naživo: Katarzia v Praze rozdávala lásku a pochopení (25.01.2024 07:59)
- Recenze: Katarzia s albem "Šťastné dieťa" předkládá své dosud nejintimnější dílo (04.12.2023 00:00)
- Naživo: Jakub König pokřtil "Hvězdy" v posvátným přítmí Akropole (30.11.2023 20:34)
- Video: Katarzia říká "Dosť" nefungujícím vztahům (06.11.2023 12:12)
- Video: Lenka Dusilová se v krásném singlu "Maria" vrací k hravému písničkářství (04.11.2023 09:00)
- Nové desky 40/2023 - od Drakea přes Jelen po Škwor (11.10.2023 21:10)

ALBUM TÝDNE 29/2024

Washed Out
Notes From a Quiet Life

Pátá řadovka projektu Washed Out "Notes From a Quiet Life" svým pojetím nabádá k hledání vlastní rovnováhy a vnitřního klidu, zároveň nese i nostalgické prvky. Ernest Greene vsadil na minimalističtější pojetí a zacílil na to, co mu jde nejlépe. Ve výsledku tedy nabízí snové sekvence a důraz na vyprávění.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 26.07.
Jazz ve městě (Zámek, Frýdek-Místek)
So 27.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)
Ne 28.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)
Po 29.07.
Scorpions (DE) (enteria Arena, Pardubice)
Čt 01.08.
Let It Roll (Letiště, Milovice)
St 07.08.
Mr. Big (US) (Roxy, Praha)
Pá 09.08.
Krásný ztráty 2024 (Všetice, Netvořice)
So 10.08.
Krásný ztráty 2024 (Všetice, Netvořice)
Pá 06.09.
Mehro (US) (Rock Café, Praha)
Čt 12.09.
Monika Bagárová (CZ) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber The Prodigy Prince Vladimír Mišík Lucie Vondráčková Adele Taylor Swift Kesha mp3.com Doja Cat Dua Lipa Mirai Queen Sam Smith Kabát Miley Cyrus Katy Perry Tom Morello Madonna The Beatles
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe