Black Country, New Road se na albu "Ants From Up There" loučí s frontmanem na svém vrcholu

Ještě pár dní před vydáním "Ants From Up There" došlo k velkému šoku: zpěvák Issac Wood se totiž rozhodl kapelu Black Country, New Road opustit z důvodu duševních potíží. Jeho zdraví má samozřejmě přednost, přesto je jeho odchod pro mladou sestavu značnou ranou. Woodův lyrický hlas byl jedinečný a neméně osobité byly jeho texty.

Zvuk londýnské formace je opět hodně odvážný a celá nahrávka je pojata velmi ambiciózně. V porovnání s prvotinou se ubralo na agresivitě. Takže místo srovnávání se Slint (kteréžto zmiňuje i sama skupina) vás napadne spíše podobnost s Arcade Fire či Davidem Bowiem. Šestičlenná parta předkládá klasické i jazzové instrumentace na dekonstruované rockové plátno, doplněné jemnou Woodovou lyrikou a jeho tichým vyprávěním, kterým předává zcela upřímné emoce.

Album startuje intrem, jež nechává vyniknout dechové a smyčcové aranžmá. Tohle úvodní seznámení plynule přechází směrem k první plnohodnotné skladbě "Chaos Space Marine". Ta ono "Intro" v ledasčem následuje - chytře buduje intenzitu a formu s poetickými texty a frontmanovým přednesem, připomínajícím Jarvise Cockera z Pulp. "Chaos Space Marine" je jedinou písní, která svou stopáží nepřesahuje čtyři minuty, což z ní dělá docela osvěžující kousek i v tomto směru.

Dalším nepřehlédnutelným bodem je "Snow Globes". Tento devítiminutový epos vplouvá do své hlavní fáze po zhruba třech minutách, kdy se skrze melancholické vybrnkávání postupně přidávají další hudebníci a jejich nástroje. Gradace se stupňuje, až přejde v naprostou explozi plnou energicky bouřlivého bubnování Charlieho Wayna.

Zmínit je třeba taktéž song "The Place Where He Inserted The Blade", který romanticky rozehrává May Kershaw na své piano. O tom, že sebevědomí Londýňanům nechybí, svědčí i závěr jazzem ovlivněné "Haldern". Zde formace zvolní, až nakonec nechá znít jen orchestrální nástroje v postupném crescendu.

"Ants From Up There" je krok od lehce rezervovaného post-punkového zvuku k něčemu mnohem jasnějšímu a pro Black Country, New Road i jistějšímu. Tahle deska nerespektuje konvenční struktury a instrumentace, což z ní v kombinaci s obratnými, upřímnými texty dělá nečekaný zážitek s obrovským žánrovým přesahem.