Sebevědomý debut "Club Classics Vol. One" soundsystému Soul II Soul ovlivnil zvuk devadesátek

Soul II Soul se totiž prezentuje jako soundsystém, což je koncept, který vznikl v padesátých letech v Kingstonu na Jamajce. Jedná se o uskupení dýdžejů a zvukových techniků, kteří jako kolektiv produkují hudbu, často prostřednictvím enormně velkých a výkonných reprosoustav. Soundsystém se může přesouvat z místa na místo, a svou hudbu tak vozí přímo k posluchačům. Taneční párty se tedy mohou konat prakticky kdekoliv.

"Soundsystém je vlastně netypická mobilní diskotéka," popisuje DJ a rozhlasový moderátor Trevor Nelson. "Může ho tvořit až dvacet lidí. Vlastnoručně si vyráběli reproduktory, ve většině případů obrovité. Pak si pronajali dodávku a sehnali bedňáky a byli kdykoliv připraveni všechny ty kilowatty kamkoliv přesunout."

Soundsystémy si našly své pevné místo v černošských komunitách v Londýně, samotní Soul II Soul vznikli v roce 1988, historie spolupráce členů kolektivu je ale podstatně starší. Zformoval je Jazzie B a proslavily je vystoupení v komunitním zařízení Africa Center v londýnské Covent Garden.

A byly to očividně pamětihodné večery. "Přišlo vždycky asi tak pět set lidí, horko jako v peci," vybavuje se Trevoru Nelsonovi. Ostatně jako o "potírně" mluví o tamních koncertech i Jazzie B, ale vzápětí dodává, že na tom měl svůj podíl. Pro zdůraznění atmosféry totiž vždycky tajně pouštěl topení na maximum.

Tehdejší sestavu Soul II Soul tvořili vedle vůdčí osobnosti Jazzieho B ještě Caron Wheeler, Nellie Hooper, Simon Law, Doreen Waddell, Rose Windross, Daddae, Aitch B a Jazzie Q. Soubor umělců reagoval na vlivy amerického soulu a míchal je s prvky reggae, které mělo v té době v Londýně silnou tradici, i s rapem, který teprve nastupoval svou vítěznou cestu do mainstreamu.

Formaci v té době vyšel první singl "Fairplay" (hlavní vokály Rose Windross), který se dokázal probojovat na třiašedesátou pozici v britském singlovém žebříčku. Druhý singl "Feel Free" (vokály Doreen Waddell) si nevedl o moc hůř a umístil se jen o stupínek níže. Pro vydavatele to ale nebylo nic, co by mělo šanci přesvědčit je o tom, že by Soul II Soul měli vydat celé album.

Klíčovým katalyzátorem se v tomto směru stala pirátská rádia, která si zejména skladbu "Fairplay" doslova zamilovala. "Mick Clarke byl šéfem akvizice v 10 Records. Povídá mi, že se s touhle kapelou něco děje, že má ohromnou podporu. Je oblíbená v pirátském éteru a prý bychom měli zvážit vydání alba," popisuje zlomový okamžik Jeremy Lascelles z 10 Records. Neváhal - a dobře udělal.

Do mixu soulu a reggae přibyly prvky dobové elektronické taneční hudby i funku, zároveň ale hutné basové podklady čeřily novátorsky použité smyčce. Zvuk alba sebejistě nazvaného "Club Classics Vol. One" tak ovlivnil sound první poloviny devadesátých let. Jeho ozvěny, zejména právě ony úsečné smyčce, provzdušňovaly dusající taneční, ale zároveň rádiově přístupnou elektroniku i léta poté. Aby ne, když se nahrávka dostala až na první místo britského žebříčku a bodovala i ve Spojených státech, kde měla poněkud těžší výchozí pozici, a měla tak možnost ovlivnit vkus posluchačů.

Detaily vzniku kolektivního projektu Soul II Soul a jeho prvotiny "Club Classics Vol. One" přibližuje další díl televizního cyklu Slavná alba, který odvysílala ČT art v pátek 4. února. Za týden se opět vracíme hlouběji do minulosti - na programu bude díl věnovaný desce "Sell Out" od The Who.

Série článků vzniká ve spolupráci s Českou televizí.