Pokřtěno jest. Beata Hlavenková vydala vloni na podzim povedené album "Žijutě". Křtu se kolekce značící další výrazný krok v hudebním vývoji této nadžánrové muzikantky dočkala až na druhý pokus. Původní termín byl kvůli protiepidemickým opatřením posunut na začátek února, přímo na zpěvaččiny narozeniny.
Live: Beata Hlavenková
místo: Divadlo Archa, Praha
datum: 2. února 2022
Fotogalerie
Místo, Divadlo Archa v Praze, zůstalo stejné, stejně tak i ohlášené množství hostů. Křest
"Žijutě", nahrávky, na které se
Beata Hlavenková přesunula do hájemství chytrého, nikoli prvoplánového popu, tak byl jedinečnou příležitostí slyšet dílo v podstatě tak, jak bylo natočeno, a doplnit tu spoustu hudebních barev ještě o další rozměr v podobě nesmírné koncertní energie. A ta je pořád stále vzácná, byť už se snad blýská na lepší časy.
© Jiří V. Matýsek / musicserver.cz
Doprovodná skupina protagonistky se už roky jmenuje Kapela snů, ale až v Arše dostálo tohle slovní spojení svého naplnění. K sestavě Hlavenková, Patrick Karpentski, Miloš Klápště a
Oskar Török přibyl druhý baskytarista
Tomáš Liška, dvojice vokalistek, bubeník
Tomáš Neuwerth a hlavně
Thom Artway,
Vojta Nýdl, který kromě basklarinetového partu dostal příležitost i zazpívat titulní píseň ze svého alba
"Dítě z větru", a také
Oto Klempíř.
Zdaleka se nehrálo jen z aktuální desky. Ač ta byla jasnou páteří dvouhodinového setu, významnou část tvořily i starší skladby, převážně z předchozí,
písničkářské studiovky "Sně". Hudba Hlavenkové, hladce proplouvající od popu přes písničkářství až k náznakům jazzu, vytváří vlastní svět se specifickou atmosférou. A ten naživo působí i bez vnějších efektů a koncertního pozlátka. Neskrývanou radostí prosycené vystoupení se neslo v poklidném duchu, soustředění. Magii okamžiku dokreslovala pouze střídmá světelná dramaturgie, muzikantům hrál na ruku i akusticky výborný prostor Divadla Archa.
© Jiří V. Matýsek / musicserver.cz
"Žijutě" se ne nadarmo probojovalo až do našeho žebříčku
dvaceti nejlepších domácích alb roku 2021. Celý velmi příjemný večer bylo jasné, že tohle pro interpretku není koncert jako každý jiný. Byl to další milník v jejím hudebním životě, moment, který jaksi uzavřel čas strávený prací na nahrávce.
A
Beata Hlavenková si tyhle okamžiky nenechává pro sebe, ale naprosto upřímně je sdílí se svými muzikantskými kolegy a se svým publikem. A ono je s ní rádo. Hora květin, která se jí vršila v závěru koncertu v náručí a nakonec i pod nohama, vše za dlouhotrvajícího potlesku, byla dost jasným důkazem.