Jak moc jsi hipstr v přechodu, jak zpíváš ve stejnojmenné písni?

Hipstr a v přechodu jsem vlastně pořád. Tuhle přezdívku, kterou vymyslel Pokáč během společnýho turné, si držím a chovám se furt stejně pitomě. A písničku s tímhle názvem jsem si napsal k narozeninám, první sloku k ní mi napsal právě Pokáč, takže to je vlastně všechno pěkně provázaný.

Jak se z rockera stane písničkář, který si ze sebe umí udělat srandu?

Přišlo to tak nějak samo. Koncem roku 2017 jsme rozpustili kapelu Ovoce a já najednou nevěděl přesně, co v hudbě dělat. Tak jsem odjel na dva měsíce na Bali. Tam mi docvaklo, že by mě bavilo právě písničkaření. Vzpomněl jsem na všemožný písničkáře, co jsem znal… taková pohoda, jedna kytara, jeden majk, žádnej stres… Když jsem se vrátil do Čech, potkal jsem se s Jardou Špulákem a ten mi řekl, že bych to měl zkusit. Tak jsem to zkusil, složil jsem první písničky, během roku 2018 jsem vyhodil dva nebo tři singly a v 2019 jsem jel první turné, shodou okolností s Pokáčem. Po všech těch radostech kapelního života to byla velmi příjemná změna.

Vzpomeneš si na první reakce?

První reakce byly příjemný. Spousta lidí byla unavená kauzami Zakázaný ovoce, Ukradený ovoce, Kvodíjaký Ovoce, … A já se jim ani nedivím. A najednou, když jsem to přestal řešit a pustil to z hlavy, najednou to byl Láska sám za sebe. Bylo to něco novýho, jinýho. Spousta kámošů z branže mi řeklo, že to je dobrá cesta a ať jdu tudy dál. Na kapelní hraní a elektrickou kytaru jsem samozřejmě nezanevřel - chvíli jsem zaskakoval třeba ve Walda Gangu, což bylo super zpestření, měli jsme i reunion koncert s Ovocem… Ale neměnil bych. Bejt písničkář je pro mě svoboda vyjadřování, můžeš si zpívat, o čem chceš, dělat si srandu, improvizovat, měnit věci za pochodu, jak tě napadne… To s kapelou prostě nedáš.

Všimla jsem si, že ses stal frontmanem formace Všichni Svatí. Chtěl sis oddechnout od kapelního života, a najednou je to zpátky... Jak to jde dohromady skloubit?

Když se chce, všechno jde! Máme se Svatýma dohodu takovou, že za rok odehrajeme pár hezkých koncertů a užijeme si to. Proto jsem do toho šel, že to je zas něco jinýho. Navíc pro mě je to nový i v tom, že v kapelách, kde jsem byl, jsem byl kytarista, druhej zpěvák. Tady jsem primárně zpěvák, frontman, nemusím většinou hrát na kytaru - prostě si jen zpívám a blbnu na pódiu s mikrofonem. Je to něco nového, baví mě to, ale primární je pro mě pořád to moje písničkářství. Toho se nechci vzdát.

Jak k tomu vlastně došlo?

Už přesně nevím, kde na mě narazili. Někde mě slyšeli nebo zahlédli a oslovili mě, jestli bych to nechtěl zkusit. Muzika se mi líbila, tak jsem teda šel. Byla to výzva i po autorské stránce - přede mnou tam zpíval a textoval Honza Dvořák, dvorní textař Petra Muka a dalších hvězd, takže laťka byla vysoko. Po mém příchodu do kapely jsme udělali singl "Malá holka". Text jsem dělal já, hudbu donesl kytarista Petr Váňa, natáčel a produkoval to Karel Holas. Všichni Svatí jsou složení ze zajímavých týpků: Petr hraje ve Vítkově kvartetu, Veteránech studený války, basák Marek hrál třeba v Tichý dohodě, bubeník Vašek má asi tři další aktivní kapely najednou. My se chcem' hraním hlavně bavit. Za tu krátkou dobu, co tam jsem, jsme odehráli pár koncertů (včetně třeba řevnickýho divadla s Čechomorem), kluci dřív jeli s No Name, pracovali s Ivanem Králem, Garym Leonardem, ... Zahrát si pár koncertů na zážitek a pro radost, to je cíl.

Jak tě vzali jejich fanoušci?

Nevím, jak kluci, ale já jsem žádnou negativní reakci nedostal. Co se týká mých fanoušků, ti se teda ptali, zda akusticky končím, nebo jak to bude. Tak jsem všem vysvětlil, že Všichni Svatí jsou super banda, ale že v pohodě budu stíhat obojí a Láskohraní pro mě bude pořád priorita.

Debutovou nahrávku jsi pojmenoval "Deska". Proč tak banálně? Chtěl jsi třeba, aby to neodvracelo pozornost od obsahu?

Vidíš, to mě ani nenapadlo, že by to mohlo mít tenhle efekt! Sama jsi ale říkala, že si ze všeho dělám srandu... No, a já jsem si udělal srandu i z názvu první desky. Druhou bych mohl nazvat třeba "LásKazeta"… OK, zas tak dobrý to není, ještě to zvážím! (smích)

Album začíná vtipným intrem "Je to Dlouhý", které namluvil skutečný Dlouhý (Michal). Ty se s ním znáš?

Teď už jo! Máme společnýho kamaráda, kterej nás propojil. A když jsem přemýšlel nad tím intrem desky, zrovna jsem viděl ňákej film s Bradem Pittem, kterého dabuje právě Michal. Tak jsem si říkal, že "to je TEN hlas". Kámoš mi dal na Michala číslo, domluvili jsme to a za dva dny jsme to šli natočit do speakerovny na rádiu RockZone. Michal je profík, natočil dvě verze a celý to měl namluvený asi za tři minuty.

Na albu máš písničku "Sport", která popírá nadšení ze sportu. Jestli dobře slyším, je v něm použitý nápěvek od Mirai. Je to tak?

Je to tak. Mám tam sice tóny trochu přeházený, aby to nebylo úplně zkopírovaný, ale zároveň aby to každej poznal.

Takže ses nemusel ptát Miraie…?

Já jsem se ho právě dokonce i zeptal! Jako že mám takovej a takovej song. Dovolal jsem se mu v momentě, kdy jel z koncertu a měli veselo, takže jsem mu rozuměl každé třetí slovo. Ale řekl mi, že úplně v pohodě a v klidu. Když jsem byl Pokáčovi na svatbě, kde byl i Mirai (a taky Ondra Fiedler, spoluautor), tak jsem to tam hrál a nikdo mě nepřišel zabít, takže asi dobrý. Mirai je v pohodě týpek, se kterým se známe ještě z doby, kdy žádná kapela Mirai nebyla. Je zcela nad věcí, tak mi bylo jasný, že to v klidu projde.

Čerstvě jsi vydal duet "Světová hvězda" s Ivou Frühlingovou. Ty máš duety poměrně rád, že?

Přijdou mi v lecčems zajímavý, ale vlastně to byl teprve druhej můj duet. Před Ivou jsem si zazpíval se slovenskou písničkářkou Mirkou Miškechovou, která to kvůli mně zazpívala krásně česky. S Ivou to vzniklo jako taková sranda. Měl jsem rozepsanej song o nějaký klasický influencerce. A právě v tý době nás svedla dohromady náhoda. Neměl jsem s tím songem žádné velké ambice, ale nakonec nás to příjemně překvapilo. Každopádně hned po vydání "Světový hvězdy" jsem začal pracovat na novém singlu "Mraky", kterej bude mít premiéru 4. 2. na hudebních platformách a 7. 2. i s klipem na youtube. To je naopak vážná, zamýšlecí písnička a zpívám tam sám. Tentokrát jsem spojil síly s Ondrou Žatkuliakem ze studia Rooftop. Klip bude zajímavej tím, že jsme ho točili, aniž bychom měli hotovou písničku... Proč to dělat jako každej, že jo. (smích)

Jak to?

Vloni, když jsme byli s Voxelem a fanouškama na Tenerife, byli tam s námi taky dva skvělý filmaři Kuba s Michalem. Slovo dalo slovo a že jako tedy natočíme klip. Akorát já v tu dobu měl připravený jen takový demíčko. No, ale natočili jsme to. Akorát teda finální track je trochu jinej, než bylo to demo, takže to pro střihače bude trochu výzva… Ale zase, jak vždycky říkám: "Kdyby to bylo jednoduchý, dělal by to každej." (smích) Každopádně střihač je touhle dobou pořád ještě na Dakaru, tak doufám, že přiletí v pořádku a včas.

Tenerife byl nápad Martiny Jablanovské, tvojí manažerky?

Přesně tak. Bylo to v době, kdy se tady hrát ještě nemohlo, ale tam už jo. A Martina se prostě zasekla a úplně z ničeho komplet zařídila parádní týden u moře. I Voxel byl její nápad. Nakonec nás bylo asi třicet. Bylo to skvělý, perfektní parta lidí, po večerech jsme hráli na pláži na kytaru, přes den se váleli u bazénu nebo jezdili po výletech... Nemělo to sebemenší chybu. I proto to chceme letos koncem března či začátkem dubna zopakovat.

Co tam jelo za lidi?

Bylo to různý. Byli tam z části moji fanoušci a kámoši, z části od Voxela, holek o trochu víc než kluků, celkově lidi z celých Čech i Moravy. Martina to dávala i na nějaký cestovatelský server (Cestovatelská seznamka, tuším?), takže se nabalili i lidi, co nás s Voxelem zas tak moc neznali, nebyli to naši fanoušci… Ale zpracovali jsme je, a už jsou! (smích)

Přivezl sis odtud nějaký další zážitek krom natáčení klipu?

Koncem pobytu jsme měli mít koncert (byla to plánovaná součást zájezdu) a naplánovali jsme to v baru přímo na pláži, kde na to ale nebyli technicky úplně připraveni. Měli tam sice ozvučení a něco na pouštění muziky, ale nic pro živý hraní. Takže jsme složitě přes x lidí sháněli mixpult, mikrofon, stojánek. Bylo vtipný, že jedinej kytarovej kabel, co sehnali, byl asi metr a půl dlouhej, takže jsme s Voxelem stáli hned vedle mixu, který byl položenej na baru. Nemohl ses ani otočit, protože bys to vytrhl ze zdi, ale bylo to super. Na videích to sice vypadá, že se moc nehýbeme (což byla kvůli tomu kabelu pravda), ale zas měl člověk bar s drinkama přímo pod nosem. Koncert byl ale krásnej, perfektní atmoška, západ slunce, lidi leželi na plážových lehátkách a poslouchali nebo tancovali v písku. Je tam silná česká komunita, takže tam přišlo dost dalších Čechů. Jeden pán byl tak nadšenej, že nám po hraní koupil na baru litrovku jacka.

Chytli se i místní, případně jiní turisti z jiných zemí?

Jo, dorazili a chytli se. Nerozuměli slovům, ale i tak reagovali parádně. A ten pocit, že první koncert léta 2021 je na Tenerife na pláži, jseš tam v kraťasech, naboso v písku, zpíváš do západu slunce a šumění moře… Na to jen tak nezapomenu.

Bylo to nejdál, kde jsi koncertoval?

Jednou jsem hrál na trajektu, co jel ze Švédska do Finska. Přejížděli jsme v noci do Finska a já se z nervozity (houpání mi nedělá dobře) trochu připil. Šel jsem pak do baru, kde hrál nějakej kytarista cover songy, tak jsem mu šel oznámit, že dám taky dvě písničky, vůbec jsem se ho neptal. Takže to byl koncert v mezinárodních vodách na severu. A vlastně jsem hrál ještě v Portugalsku, kde jsem zhruba rok žil, hrál jsem na Gardě v Itálii… Ale tohle bylo asi nejdál ve všech směrech.

Jak se vlastně díváš na svět influencerů?

Tak nějak různě. Někdy mi to smysl dává, když člověk propaguje něco smysluplnýho. Influencerství je postavený na využívání vlivu, kterej máš (ať už oprávněně, nebo ne). Když někdo využívá svůj vliv a působí pozitivně třeba na děti, tak jsem v pohodě. Pokud někdo motivuje lidi k pohybu či zdravýmu životnímu stylu, proč ne. Ale když někdo propaguje nějakej shit, jen aby vydělal prachy, tak to mi vadí. Vidím to na svých dětech, jak jsou na tyhle věci citlivý, jak reagujou na všemožný reklamy. A když se jim někdo snaží natlačit nějakej nesmysl, otvírá se mi kudla v kapse.

Ty jsi někdy něco propagoval?

Jo jo, občas něco jo. Spolupracoval jsem s nějakýma značkama oblečení, chvilku jsem propagoval výrobce kytar, i nějakej alkohol,… Ale všechny ty věci se mě týkaly, byly součástí mýho života. Nikdy bych nedělal něco, čemu bych sám nevěřil, nebo byl dokonce proti tomu. Zas tak nutně ty peníze nepotřebuju. (smích)

Odstartoval jsi turné "Two Man show" s Arnoštem Frauenbergem, kde se kombinuje hudba se stand-upem. Jak to bude koncipované?

My tu show máme rozdělenou zhruba půl na půl. Budeme střídat bloky písniček a stand-upu. Máme tam taky nějaký překvapení pro diváky. Primárně ale chceme, aby to byla sranda od začátku až do konce. Budou to, myslím, hodně zábavný dvě hoďky.

Je to nová výzva?

Úplně a jsem za ni ohromně rád! Arny je profík, umí pracovat s publikem, umí vyprávět i improvizovat. Což se u písničkářství hodí, spousta lidí to docela podceňuje. Znám spoustu dobrých kytaristů a zpěváků, ale nedotahují ty věci okolo: dohrajou, řeknou: "Díky, další písnička je..." a takhle dvacetkrát za sebou. Nebo to doplní srdceryvnou historkou o tom, jak tenhle song napsali, když se s nima ta/ten jeho rozešli. Lidi se ale chtěj' na koncertech bavit, brečet si můžou doma sami. Tenhle druh performance chce podle mě sem tam nějakej fórek, umět nějak reagovat, zaimprovizovat - což tihle kluci od stand-upu umí výborně. Těším se, že se toho hodně naučím. A jakmile dojedeme tohle turné, navazuje na to série Votvírák na cestách, což je další projekt Martiny. De facto takovej putovní minifesťák, vždycky jednodenní záležitost.

Teď jezdíš sám, nebo tě někdo doprovází?

Nejdřív se mnou jezdil Tokhi, pak Monika z kapely K2. Ta se ale odstěhovala do Frýdku-Místku a stala se řidičkou tramvaje (netuším, jak někdo takhle malej může z tý kabiny něco vidět). Tak jsem to vzal jako impuls ke změně a trochu změnil koncepci. Koupil jsem si looper a zapojil ho do vystoupení. Do pár věcí tam mám i přednahraný podklady, aby to bylo zas něco jinýho. Nějaká holka mi na koncertě řekla, že jsem českej Ed Sheeran, tak jsem byl chvilku i namyšlenej! (smích)

Probíral jsi ten looper třeba s Voxelem, který s ním dříve taky vystupoval?

Ne ne, chtěl jsem jít vlastní cestou. Měl jsem nějaký speciální požadavky. Koukal jsem po zařízeních, která by to splňovala.

Co konkrétně?

Aby se tam daly nahrát tři stopy najednou, což ty lepší loopery samozřejmě uměj', tenhle má zároveň ale skvělý efekty na kytaru, umí v reálným čase efektovat hlas, a dokonce zpívat harmonie, které si tam nastavíš. Podle kytary to pozná, v jaký jsi tónině, a dá ti k tomu hlas, aby tam v daným místě a čase ladil.

Viděla jsem tvoji stěnu s kytarama. Kolik jich máš?

Abych se přiznal, ani přesně nevím. Na některý jsem hrál v kapelách, kde jsem působil, některý jsem si pořídil, protože se mi líbily, byly něčím zajímavý nebo pro mě mají nějakou hodnotu, význam. Takže na některý jsem ani pořádně nehrál.

Nehrál?

Doma samozřejmě jo, ale myslím to tak, že ne koncertně. Třeba některý starý jolany by chtěly zrenovovat, jsou to spíš sběratelský kusy. Poslední kytaru jsem si pořídil vloni v prosinci. Ženě jsem oznámil, že vlastně v roce 2021 jsem si nekoupil ani jednu kytaru, tak jsem to jel 20. 12. napravit. (smích) Taková obyčejná menší akustika Fender za pár korun, ale moc se mi líbila…vytáhnu ji hned na první koncert, už se na to těším.

A jaká je raritní?

Je tam Gibson Les Paul z roku 1974 - ikonickej model, na kterej hraje třeba Slash. Začali ji dělat v roce 1954 (mimochodem věděli jste, že u jejího vzniku byl týpek, co se jmenoval John Hus?). V roce 1974 udělali výroční edici ke dvaceti letům… a k tý jsem se náhodou dostal. Prodávající mi říkal, že jsem ji vyfoukl Michalu Pavlíčkovi, který mu volal dvě hodiny po mně.

Nevolal ti pak Pavlíček?

Nevolal. Ale až ji jednou budu chtít prodat, tak vím komu. (smích)

Tak asi sbírá takové kousky...

Na rozdíl ode mě na to umí i hrát!

Zbytečně se podceňuješ…

No, někdy možná, každopádně už tak nějak vím, co umím a co ne… A srovnávat svoji hru na kytaru se hrou Michala Pavlíčka, to bych si vážně nikdy nedovolil. (smích)

Slyšela jsem cover "Shallow" z filmu "A Star is born". Přijde mi, že máš jiný hlas než na desce, že máš pěvecky na víc…

Nevím, čím to je, ale když zpívám nějakej cover, dokážu se do toho nějak víc položit, než když zpívám svoji věc. Možná je to tím, že u toho coveru už slyšíš, jak to pojal nějakej profík, a podle toho pak postupuješ ty. Možná je to taky tím, že zatím neumím napsat písničku, ve který bych se hlasově mohl víc vyřádit. A v neposlední řadě jsem po vydání "Desky" (a předtím, než jsme natáčeli ten cover) začal občas docházet na hodiny zpěvu k Hance Peckový, což mi teda strašně pomohlo.

Druhá deska bude kdy?

Uvidíme! Já tyhle věci zas tak detailně neplánuju. Loňský rok jsem hodně hrál, měl jsem asi čtyřicet koncertů za léto. Hrál jsem, užíval jsem si to, ale zase jsem ubral ve skládání novejch věcí. Obdivuju lidi jako třeba Pokáč, kterej napíše song týdně - já vloni napsal fakt jen pár kousků. Užíval jsem si léto, hraní, …Ale teď jsem zase začal něco tvořit, tak uvidíme.

Bude to ve stávajícím módu?

Určitě. Mě to vždycky vychází tak půl na půl – některý songy jsou vážný, jiný srandovní, část je aranžovaná pro víc nástrojů, část je jen s kytarou a maximálně nějakýma perkusema. Chci, aby to bylo barevný, zajímavý a nebylo to na jedno brdo.

Navážeš na spolupráci s Thomem Frödem, který ti produkoval debut?

Stopro s Thomem uděláme spoustu věcí, ale chtěl bych spolupracovat i s dalšími producenty. S Thomem je to vždycky paráda - dělali jsme spolu už na třech deskách a myslím, že nám to už jde. Ale každý producent pracuje trochu jinak, má jiný přístup - člověk se naučí něco nového, získá jiný pohled na věc, potká nové zajímavé lidi, pracuje jiným způsobem. I to je pro mě důležitý.

Se zajímavými lidmi ses setkal, když jsi jednou věnoval svoji kytaru...

To bylo na tom Bali začátkem roku 2018. Nechtěl jsem tam brát svoji koncertní kytaru, abych ji rozmlátil na prvním mejdanu. Pořídil jsem si proto na cestu obyčejnou španělku. A když jsem pak z Bali odjížděl, tak jsem si říkal, že ji nemá cenu vozit zpátky, že bych ji tam někomu mohl věnovat. Tak jsem se poptal místních a našel jsem kousek od města sirotčinec a tam jsem ji nechal. Byl tam jeden klučina, co se jí chytnul a hned na ni začal brnkat.

Udělal jsi dobrý skutek.

Nějak tu svoji karmu musím po těch všech průserech očistit, ne? (smích)

Krom hudby máš dobrý merch s heslem: "Jsem Láska, vole". Jak to vzniklo?

Tak musím to "Láska" něčím rozbít. Aby to neznělo tak přihřátě, tak jsem tam dal to "vole" no (smích). Ale když ve slově VOLE prohodíš V a L, máš LOVE. Vzejde z toho "Jsem Láska, Love" a tím se kruh uzavírá… Nebo otevírá, kdo ví.