Nahrávka "After Hours" vystřelila The Weeknda na dosavadní vrchol kariéry. Lví podíl na tom měl i megahit "Blinding Lights", díky němuž zní v rádiích ještě více osmdesátkových synťáčků než doposavad. "Pozdní hodiny" přinesly silný a propracovaný zážitek s filmovým nádechem, během jejich poslechu nás zpěvák provázel svými bujarými nočními zážitky. S "Dawn FM" ale začíná svítat, a tak snad poprvé můžeme slyšet autora některých svých činů litovat. Fiktivní rádio s frekvencí 103.5 FM totiž funguje jako očistec.

Zvukově navazuje na nastolený 80s trend. Novinka je méně filmová a naopak přímočařejší, přesto nabízí překvapivé momenty. Hned v úvodním songu "Gasoline" se The Weeknd předvede ve velmi nízkých polohách, které mu opravdu sluší. "Vím, že mě nenecháš se předávkovat / A pokud konečně v klidu umřu / Stačí, když mě zabalíš do prostěradel / A poliješ benzínem / Pro mě to moc neznamená," zpívá v hypnotické klubovce. Ta se nenápadně přenese do "How Do I Make You Love Me", kterou produkovali Swedish House Mafia a která z nasazeného rychlého tempa nepoleví.

Prvních pět položek vlastně vůbec nenechá vydechnout (když už jsme u toho dýchání, zmiňme originální použití dechu coby metronomu před prodlouženou verzí singlu "Take My Breath"). Až po nich Tesfaye zvolní a dojde na ploužáček "Out Of Time", silně evokující předminulou řadovku "Starboy". Na posluchače se stále valí chytlavé melodie, a ačkoliv Kanaďan párkrát zvolní tempo, může se novinka poprvé zdát jako jedna opravdu dlouhá píseň. Až další poslechy od sebe začnou jednotlivé hitovky dělit. Euforii z osmdesátkového r'n'b, synth popu a electra dávkuje Weeknd opravdu poctivě.

Něco však z toho všeho elektronického dusání vyčnívá - každé správné rádio má svého moderátora, a vysílání "Dawn FM" uvádí Jim Carrey. Ten hudebníka provází očistou duše. I ta nejdivočejší noc totiž jednou skončí, a konec téhle znamená zpěvákovu smrt. Právě nad ní se Jim zamýšlí v posledním kousku "Phantom Regret", meditativní básni doplněné o zpěvákovy éterické vokály. Právě tyto vsuvky povyšují projekt na něco víc než jen povedenou taneční desku. Snad jen "A Tale By Quincy" zbytečně brzdí.

The Weeknd se momentálně nachází na vrcholu své kariéry a novinka nenasvědčuje tomu, že by z něj měl v nejbližší době slézat. I když si často vypůjčuje z minulosti, s pomocí hitmakera Maxe Martina to dokáže tak, že zní zároveň retro a futuristicky a zvládá si při tom držet svou tajemnou image. Nalaďte si proto správnou frekvenci a přijměte pozvánku na tuhle neutuchající diskotéku. Je na čase vstoupit do světla!