Country žije! The Dead South ovládli vyprodané Forum Karlín

Než ale na pódium nastoupila skupina, jejíž celosvětovou kariéru nakopl vtipný klip k písni "In Hell, I’ll Be In The Good Company", patřilo postupně se zaplňující Forum Karlín předskokanům.

Večer otevřel německý písničkář Max Paul Maria. Dojem byl poněkud rozpačitý, obzvláště v momentech, kdy si pomáhal předtočenými rytmickými podklady. Působilo to divně, na písničkáře až neupřímně. Mnohem lepší to bylo ve skladbách, kdy ten otravný podkres vypnul a hrál jen sám. V tu chvíli vypluly na povrch kvality - hlas i melodické nápady.

Pro druhé v pořadí, kanadskou partu Shred Kelly, byl set v pražské hale prý největším koncertem kariéry. A s tímto faktem si poradili bez nervozity, sebejistě a s neskrývaným nadšením. V jejich hudbě sice nepřeslechnutelně zaznívají Fleet Foxes i Mumford & Sons, tahle pětice má ale své vlastní kouzlo a vlastní energii, kterou se nebojí předat. Hodné dalšího sledování!

The Dead South jsou fenomén, který zasahuje napříč věkovými i žánrovými kategoriemi. V Karlíně se tak potkávali zasloužilí folkaři, omladina, kterou by jeden čekal úplně jinde než na country/bluegrassu (třeba ně nějakém zasněném indie popu), ale i vyloženě malé děti s rodiči. Byli tu oddaní příznivci kapely odění v kombinacích černých kalhot, bílých košil a kšand, zahlédnout se ale dala i metalová trička. A všichni se bavili shodně. Jak často jsou vidět tancující (ne jen do rytmu se vlnící, ale vážně tancující) návštěvníci ve frontě na pivo?

Tihle Kanaďané nejsou žádní velcí showmani. Instrumentálně nelehká hudba je většinou jasně poutá k nástrojům a mikrofonům, nejakčnějším prvkem na jevišti je tak zarostlý zálesák s mandolínou Scott Pringle, který by se neztratil na lecjaké podstatně tvrdší akci. Vizuálně poměrně statickému vystoupení tak dodávala dynamiku světla. A tady patří velká poklona osvětlovači. Vychytávat všechny stop-timey, zrychlení a zpomalení, kterých je hudba The Dead South plná, to je umění vyžadující zkušenost a niterné propojení s hudbou. A stejnou chválu si zaslouží i zvukař, který dovedl vychytat skvělý sound, v němž se neztrácelo žádné zacinknutí banja či rytmický zásek mandolíny. Škoda jen toho kopáku, který místy duněl zbytečně moc.

V nabitém, hodinu a čtyřicet minut trvajícím setu byla rovnoměrně zastoupena všechna tři alba skupiny s důrazem na rychlejší kousky. Příjemným zpomalením byly třeba "The Good Lord" s perfektně zvládnutými harmoniemi a samozřejmě videoklipem proslavený hit, který vyvolal bouřlivou odezvu - a taky les svítících obrazovek telefonů, bohužel.

The Dead South to možná stihli tak tak. Několikrát posunutý koncert se uskutečnil v době, kdy se zhoršuje pandemická situace a na akce této velikosti si asi ještě nějakou chvíli potkáme. Dík patří odvaze organizátorů, že to nevzdali. Večery jako tyto ukazují, jak moc je živá hudba potřeba. Ta energie je totiž naprosto nenahraditelná, strhující a nabíjející.