Není to svatokrádežné pokusit se vlastním způsobem uchopit Toma Waitse? Svojského unikátu, který je ve všech ohledech takový originál a jedinečná figurka, že se každou úpravou a předělávkou musí část jeho magie vytratit? Ach, jak jsem se mýlil. Už na desce "Pawnshop Radio" trojice zkušených dam vystupující pod názvem VickyKristinaBarcelona ukázala, že jejich drzost nese ovoce.

A jejich živé vystoupení, které se odehrálo ve sklepení pražského Café V lese, dojem jenom umocnilo. Jakkoliv deska funguje na výbornou, až naživo se plně rozvine energie trojice Rachelle Garniez, Amanda Homi a Terry Radigan. Každá je jiná - a ty odlišnosti vyplynou právě až naživo - a přesto jsou spojené v jednom vesmíru, vesmíru Toma Waitse. Stoická rockerka Terry kontrastující se živou Amandou a mezi nimi Rachelle, s kloboučkem šarmantně hozeným stranou a ne nadarmo přezdívaná Tom Waits v sukních.

Waitsova tvorba má v sobě pořádnou porci putykového grobiánství, odráží se v ní syrovost života, ale je v ní místo i na něžnost, romantiku a smutek. A dámy tohle dokážou naprosto přesně vystihnout. Trocha hospodského šramlu, cirkusové radosti, americany opřené o banjo, střídmé námluvy s rockem, blues. A do toho souzvuk tří hlasů, tak jiných proti Waitsovu šmirglpapíru v hrdle, ze kterého bolí hlasivky i nezpěváka. Najednou vyplouvají na povrch ty příjemně povědomé melodie a texty dostávají nové rozměry. "Jersey Girl" (uvedená vtipnou kvízovou otázkou na přítomného Newyorčana), skočná "I Don’t Wanna Grow Up", hravá "I’ll Be Gone" i dojemná tečka v podobě "Hold On" - všechno bralo za srdce.

Na jeden večer se Café V lese změnilo v newyorský klub, natolik byla atmosféra na slušně naplněném koncertě sugestivní. Potom, co člověk vystoupal zpět na Krymskou, tomu vlastně scházely jen ty mrakodrapy. Pokud tuhle partičku pan Waits někdy slyšel, musí se tetelit blahem. Službu jeho muzice totiž VickiKristinaBarcelona dělají skvělou. Ledaskoho k ní bezpochyby přitáhnou.