Zhruba rok nás dělí od nezapomenutelného vystoupení Xaviera Baumaxy s Muchou, během kterého se hrál i bandminton. Shodou okolností šlo tehdy taktéž o akci pod záštitou Lucerna Music Bar Open Airu. Písničkář tu dobu využil k natočení nového materiálu, který se už v září dostane na pulty pod názvem "Fiasko". A jen co vystoupení uvedl "Otvírákem", "Novodobými kulty" a přihnul si piva ve skle, jal se publiku předvést čerstvý singl "Půjdu do Globusu". A je to tak trefná a neuvěřitelně vtipná věc, že kdyby rádia Baumaxovy skladby hrála, stane se z toho hit ráže "Ladovská zima". Fakt.

I druhá novinka "Rumadam", postavená na slovních hříčkách s různými -ismy, by se neztratila. Nepřipravenému obecenstvu, v němž jste mohli potkat i Janka Rubeše, potrénovala nejednu bránici. Ale i když si severočeský rodák hraje na Nedvědy nebo během romského okénka nadává publiku do buzerantů a hrozí, jak všechny postřílí, není ani zdaleka tak prvoplánový, jak se může zdát. Na rozdíl od konkurence má totiž něco navíc. Inteligenci. A navíc je i opravdu vynikající muzikant, který bez problému zastane celou kapelu.

Například když si během Stingovy "Englishman In New York" zamění refrén za popěvek "Czenglishman in Braník", běžný posluchač se tomu zasměje. Ale když začne hrát na neexistující saxofon a u toho zažertuje, zda dorazí i Marsalis, chytnou se už jen ti, kteří jednoho z nejlepších saxofonistů znají a vědí, že Stingovi nejednou hostoval. A v tom je ten rozdíl.

Musíte být pozorní a znalí věci. Xavi se rád staví do role rádoby stand-up komika, který svými přisprostlými vtípky baví dav. Ale je to vážně až ta znalost tématu, cit a úcta k hudbě, které mu dovolují tu a tam vložit do svého vystoupení jak muzikantský fórek, tak třeba nečekaně vytříbené sólo nebo hluboký text, jakým disponuje kupříkladu "Retrofutro Discoteque".

A lidé mu samozřejmě budou tleskat za všechny ty parodie Andrey Bocelliho, Mobyho, Richarda Krajča, Leonarda Cohena, Bobbyho McFerrina nebo Petry Kvitové, které jsou samozřejmě skvělé a jen houšť. Ale teprve když se zastaví a povšimnou si třeba toho Marsalise, improvizovaného vtipu na Jaroslava Duška nebo toho, jak přesvědčivě se umí položit do "Hurt" v podání Johnnyho Cashe, dojde jim, že Xavier Baumaxa není komik. Je to opravdový umělec.