"Harpyje u pramene" ukazují, že je Razam srdcovým projektem Ivy Marešové

19.07.2021 00:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Razam / Patrik Marek

Kdo hledá, najde. Alespoň to tedy tvrdí jedno přísloví. V hudbě je hledání sebe sama, toho správného výrazu, stylu, častým jevem. Ne vždy úplně pozitivním - někdy se totiž mění v pouhé bezradné bloudění. Hledala i Iva Marešová, až s projektem Razam vydala druhé album "Harpyje u pramene". Našla se?
8/10

Razam - Harpyje u pramene

Skladby: Harpyje, Volám na lesy, Meraju čas, Do kamenů, U pramene, Kouzelník Jan, Má milá, můj milý, Když miluji, Na křídlech koní, Ďábel na řetězu, Ciahniki, Nic z toho ze sebe nesmyju, Kost, Hromnice
Vydáno: 20.5.2021
Celkový čas: 50:25
Vydavatel: Iva Marešová
Iva Marešová byla roky spojená s Precedens Martina Němce, prošla si i muzikálovým zpěvem. V každé této podobě byla profesionální, ale těžko mluvit o úplně srdečním propojení. To snad nyní konečně našla s mezinárodním projektem Razam, který úplně vybočuje z dosud odzkoušených cestiček.

Není ani rockem, ani přepjatou muzikálovou formou. Nejsnáze by se tvorba kapely, kterou nyní kromě Marešové tvoří Aliaksandr Yasinski (akordeon), Michael Vašíček (kytary), Ilia Chernoklinov (viola) a Radek Doležal (bicí), dala zastrčit do až příliš volného šuplíku s názvem world music. Moderní návrat ke kořenům tady nejde k počátkům tvorby frontwoman, ale mnohem dál, až k jakýmsi prastarým, mytologickým ozvěnám, které lze uvnitř hudby zaslechnout.

A tady to jde skutečně od srdce, bez kalkulu. Alespoň tedy u textů, které si napsala sama Marešová nebo se na nich alespoň podílela. Hudba i slova se zde skvěle spojují do mystické, pohlcující atmosféry. Nutno ovšem přiznat, že v některých případech (třeba "Kost" nebo "Má milá, můj milý") texty drhnou svými prapodivnými obrazy a obraty i tím, jak moc se nespojují s atmosférou hudby a zbytku kolekce. Zkrácení ze čtrnácti skladeb na deset, na stopáž přesahující něco přes půl hodiny, by desce jedině prospělo.

Vše ostatní si chvályhodně sedlo. Iva Marešová má v hlase výraznou expresivitu, zároveň se jí podařilo úspěšně vyhnout muzikálovým manýrám. Pohrává si s dynamikou - úvodní "Harpyje" zaujmou hrubými slokami s kontrastně jemnými refrény, za zmínku stojí i mírně jazzová "Do kamenů" nebo křehká, téměř rádiová, pouze o klavír opřená balada "U pramene".

Razam zvuk nahrávky postavili na jednoduchých, funkčních aranžích s jasnou dominancí akordeonu, který hudbu tu barví do klezmeru, jinde tvoří spíše atmosférické plochy. Je v tom folklór, ale i nadčasovost, moderní přístup, který se vzpírá jednoduchému zařazení.

Netřeba příliš dlouho dumat nad tím, že je tato skupina srdečním projektem Ivy Marešové. Je to znát v mnoha ohledech. "Harpyje u pramene" mají ve své přepjaté délce hned několik slabších míst - jako by muzikantům scházel odstup od vlastního díla. Přesto jde o zvukově vyhraněný a hotový band, který je radost poslouchat a který dal vzniknout veskrze podařenému albu.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • album (Jirka, 19.07.2021 13:08) Reagovat

    album Na kridlech koni jiz nikdy neprekona. Byl to skvost, jak textove, tak melodicky. Harpyje se mozna uziva, ale....

  • Album jsem vyslechla. Některé písně jsou pěkn... (Posluchacka, 22.07.2021 09:16) Reagovat

    Album jsem vyslechla. Některé písně jsou pěkné, ale projev zpěvačky je natolik neosobity, že k dalšímu poslechu neláká.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY