Nevím, jak to mají ostatní, ale mne vždycky přitahovaly všemožné podivnosti a nezvyklosti a unikátnosti, a to ve všech oborech, na které jsem dokázal dohlédnout. Třeba 29. únor. Den, který je v kalendáři jen jednou za čtyři roky a je jakoby navíc. Něco jako hodina při posunu času. Ale ve velkým.

Devětadvacátý únor baví a zajímá i Martina Kyšperského z Květů. Jednou na facebooku zmínil, že by bylo fajn mít kapelu, která se bude jmenovat 29. únor a bude koncertovat jednou za čtyři roky. A i když to byl nejdřív spíš jen vtipný post, který měl zapadnout někde v propadlišti jedniček a nul, chytli se toho další lidé. A tak je na světě hravá, koncepční a po všech stranách vymazlená deska, která vyšla jen na vinylu v limitovaném počtu 100 kusů (dost možná, že v tento okamžik už je vyprodaná).

Nakonec se na ní podílelo patnáct umělců. Kromě půlky Květů tu některé texty napsal a nazpíval Filip Pýcha, zpívají tu také Veronika Anna Jedličková a Alena Pohlová, vtip o Elvisovi v ZUŠce vypráví třeba Petr Čtvrtníček a jeden text a přenádherné ilustrace do výpravného bookletu vytvořila Hanka Slívová.

Hudba k celému počinu vznikla právě posledního devětadvacátého února a muzikanti na to šli vlastně hravými cvičeními, která hlavní autor u každého songu popisuje. Takže třeba o písni "Druhý měsíc" (ta je tu proto, že únor je druhý měsíc), jež je o tom, že Zemi možná ještě stále obíhá něco velikosti auta, co by se dalo nazvat druhým Měsícem, se dozvíme: "V této skladbě se členové střídají, protože kdyby hráli všichni zároveň, barvy a dynamika by se neměnily tak snadno. Ve svém partu mohl každý zahrát pouze tři tóny podle vlastního výběru. Směl je hrát v rychlosti a frázování, které si sám vymyslel."

Základy kolekce tak díky podobným improvizačním hrám opravdu vznikly vlastně zadarmo během toho dne, který je v roce navíc. Texty a vokální linky pak muzikanti napsali a nahráli v průběhu covidové karantény.

Tematicky se tu dotkneme spousty pozoruhodných příběhů a událostí. Martin Kyšperský si tu v dramatické, jakoby filmové kompozici zazpívá Erica Claptona, který byl v tento den pokutován za rychlou jízdu ("Clapton"), "Svátek má Horymír" připomíná, že pár lidí má svátek jen jednou za čtyři roky. "Gotthardský tunel" popisuje švýcarskou patnáctikilometrovou dopravní stavbu proraženou 29. 2. 1880, zamilovaný duet "Nesmíš si střihat vlasy" je o pověrách, které se k tomuto datu vážou. Je to jednoduchá písnička hraná na akustickou kytaru, ve které ale pozornost udržují všemožné vokální zvuky a pak najednou přijde proměna v rytmický dadaistický závěr. Výborný kousek!

"Louis Louis Louis" se vrací do Gotthardského tunelu. Za jeho stavitelem Louisem Favrem, který při obhlídce stavby zemřel na selhání srdce poté, co se s kolegy rozloučil větou: "Za chviličku vás doženu." Tuto skladbu Kyšperský věnoval Davidu Stypkovi, který se měl natáčení také zúčastnit, ale nakonec ze zdravotních důvodů nepřijel.

"29/2" je svěží a pestrá deska. Sálá z ní hravost z improvizace, ale vedle toho veliká schopnost tu bezbřehou improvizaci ukočírovat a uřídit do kompaktního a smysluplného celku. Musela být radost to vytvářet a je i radost to opakovaně poslouchat. Velké letošní překvapení, které si Martin Kyšperský nadělil k narozeninám. Gratuluju a věřím, že se budeme co čtyři roky potkávat na koncertě kapely 29/2.