"More Music From 8 Mile" je opravdovým soundtrackem k filmu "Osmá míle" pro všechny, kteří si nemyslí, že Eminem vymyslel hip hop. Reprezentativní výběr mapuje dějiny hip hopu poloviny 90. let a najdete na něm skladby třeba od Mobb Deep, Naughty By Nature či Outkast a dalších.
Varování hned na samotném začátku - ačkoliv by to tak podle obalu nemuselo vypadat - tato deska nemá nic společného s
Eminemem a ani na jedné z písní ho neuslyšíte. Zapomeňte na rozháraný "oficální" soundtrack k filmu "8 Mile", "More Music From 8 Mile" je ten opravdový soundtrack pro každého, kdo si nemyslí, že hip hop vymyslel
Eminem. Přináší ponor do historie rapu, přesněji do let 1993 - 1996, tedy do doby, kdy hip hop zaznamenal průlom do žebříčků a začala se formovat tvář dnešního stylu, který vládne hudební scéně.
Eminem vyrůstal bez otce a snad se na mě nebude zlobit, když prohlásím, že jeho vzory v době dospívání byly hiphopové hvězdy. S "More Music From 8 Mile" se vracíme do let 1993 - 1996, tedy do doby, kdy
Eminem v Detroitu dělal své první "hiphopové" krůčky. "More Music..." shrnuje nejlepší hiphopové kusy té doby a co se týče autenticity, je tím pravým soundtrackem k filmu "8 Mile". A není snad překvapením, že ho také kvalitou několikonásobně převyšuje.
Co bylo "tehdy" jinak, než je to dnes? Především ještě neexistovalo rozdělení na underground a komerci (neboť teprve v té době MTV a velké nahrávací společnosti začaly objevovat obrovský komerční potenciál této hudby). Dále byly naživu postavy, které dnes - v době, kdy už nežijí - obestírá aura nepřekonatelných rapových klasiků - jmenovitě Nororious B.I.G. a
2Pac. Dvě nesmrtelné (avšak už v Pánu dlící) hvězdy jsou tady hned vedle sebe. Sami si tak můžete rozhodnout, kdo z nich má lepší rapové skillz (oblíbená to debata hiphopových fanoušků - mimochodem zazněla i v "8 Mile").
Pokud o tom všem chcete vědět něco více, pak "More Music From 8 Mile" je tou nejlepší volbou. Všechny skladby ve své době něco znamenaly a dodnes patří do zlatého fondu hip hopu. Důkazem nechť je to, že to jsou písně, které jsou pořád živé a dnešní interpreti je znovu a znovu předělávají - "Bring Da Pain" pro své poslední album předělala
Missy Elliott (původní autor
Method Man byl u toho), z útržků "Survival Of The Fittest" sestavili The Dilated People svůj loňský superhit "Worst Comes The Worst" a B.I.G.ův rap z "Juicy" použil
Jay-Z v úvodní skladbě "A Dream" z poslední desky. I když žádná z nových verzí není vyloženě špatná, originály jsou přece jen originály. A to i přesto, že Puff Daddyho produkce "Juicy" zní dnes už trochu moc pobízivě.
Album otevírají a ukončují
Mobb Deep. Jejich dvě klasické pecky "Shook Ones Pt. II" a "Survival Of The Fittest" nesmí chybět ve sbírce žádného pravověrného fanouška hip hopu. Pokud někdo nevěří v sílu tohoto stylu, ať si poslechne tyto dvě černočerné pouliční symfonie.
Prodigy a Infamous z
Mobb Deep už bohužel nikdy nenatočili nic lepšího (otázkou je, zda to vůbec šlo) a na polovinu 90. let vzpomínají jako na svá nejlepší léta. To platí i o Pharcyde nebo
Naughty By Nature, dnes v pozici respektovaných veteránů. To se rozhodně nedá říct o
OutKast (zde mají svoji hymnu "dirty south" "Player‘s Ball"), kteří nastartovali nové tisíciletí impozantně albem "Stankonia". No a z Jr. Mafia už zůstala ve špičce jen
Lil' Kim.
Třetinu desky tvoří písně spojené se jménem
Wu Tang Clan. Jejich první album "Enter The Wu Tang (36th Chamber)" z roku 1993 zůstává dodnes milníkem v historii undergroundového rapu. Newyorský hiphopový vizionář
The RZA v něm společně s partou osmi rapperů vytvořil špinavé a drsné album, z něhož na recenzovaném CD najdete "C.R.E.A.M." Poté se jednotliví členové klanu rozešli za vlastními projekty a
RZA začal zaplavovat žebříčky jejich jednotlivými hity. V mnoha ohledech nejúspěšnější člen Wu
Method Man zde má svůj
milostný duet s
Mary J Blige "You're All I Need" (postavený na refrénu písně, kterou proslavil
Marvin Gaye) a drsnou apokalyptickou meditaci "Bring Da Pain". Ol‘ Dirty
Bastard má privilegium nejtrestanějšího člena Wu klanu a na našem výběru si vystřihl "Shimmy Shimmy Ya". Je až neuvěřitelné, že i když
ODB rozhodně nebyl při natáčení ve své kůži a v refrénu jen blábolí - je z této písně absolutní klasika.
Dalo by se dlouho dohadovat, které skladby by na podobné reprezentativní kolekci neměly chybět - například
Naughty By Nature natočili lepší věci než "Runnin‘" a stejně tak i Pharcyde,
2Pac by měl dostat vlastní skladbu atd. Chybí i některé další klasické skladby, které ve filmu zazněly ("Who Shot Ya" nebo "Players Anthem"), ale to je jen otázka soukromých preferencí. Horší už je to s odfláknutým obalem. Kromě seznamu skladeb se už dočkáte jen několika fotek z filmu. Takto kolekce by vyžadovala lepší zacházení. To všechno jsou ale vady, které hravě přebije hudba samotná.