Temná doba si žádá temnou hudbu. Jak jinak by se dala vysvětlit nepřehlédnutelná vlna, která se letos vyvalila z domácího metalového podzemí? A vypadá to, že ani v zimě nepolevuje. Vraťme se ale ještě do léta, kdy vyšel debut plzeňsko-pražských Somniate. Album "The Meyrinkian Slumber" mi k vlastní smůle tehdy uniklo…
9/10
Somniate - The Meyrinkian Slumber
Vydáno: 30.6.2020
Celkový čas: 32 minut
Skladby: The Sleepless Stone, Rephaim, In Bone Incorruptible, A Penitentiary Triptych, Of Fragnance and Light
Vydavatel: Lavadome Productions
Vedle výrazné finální desky
"Než zemřu" Big Bosse z
Root, působivého návratu
Hypnos s jejich
"The Blackcrow",
psychedelického výletu do podsvětí v podání
Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip,
druhého alba Nāv či dvojalba
Cult of Fire se deska "The Meyrinkian Slumber" vynořila bez větší pompy - a bohužel v podstatě i bez koncertní propagace. Věřím, že to blackovým
Somniate neuškodí a nezpomalí je to v rozletu. Byla by to škoda - kvality nahrávky mluví za vše.
Koncepčně střižené album tematicky vychází z díla "Golem" německo-českého spisovatele Gustava Meyrinka. Do pouhé půlhodiny a pěti celkem rozsáhlých skladeb se pětici, v níž se potkávají zkušení muzikanti z
Mallephyr, Brutally Deceased nebo Et Morierum, podařilo přenést onu mystickou atmosféru předlohy a zároveň neztratit nic z kýženého žánrového tlaku a agrese. Výsledek výborně pracuje s dramaturgií, s napětím, nečekanými přišlápnutími plynového pedálu i klidnými ústupy směrem k ambientním pasážím.
Půlhodina hracího času nedává příliš možností pro výplně. Somniate stvořili soustředěnou kolekci sevřenou jako stisk španělské boty. Prakticky nic nepřebývá. A ačkoliv zvuk nepřichází o typickou agresivitu, syrovost a špínu, celkový mix nic neskrývá, a tak nevzniká nepřehledná lo-fi zvuková koule. Každý z nástrojů - například mírně
dopředu vysunuté kulometné bicí zatloukají posluchače do země skutečně důkladně - má svůj prostor, který opanuje a jemuž vládne.
Příjemně překvapí melodické mezihry i až heavymetalové kytarové sólo v "In Bone Incorruptible", atmosféru zahušťují naopak disonantní nájezdy téměř deathmetalových parametrů (úvod "Of Fragrance and Light") i dramatická zpomalení. Převažujícím pocitem je však dravost a neúnavná nezastavitelnost. Deska chvátá kupředu rychlostí vichřice, na oddech nezbývá prostor.
Ponor do světa románu Gustava Meyrinka umožnil, aby se Somniate v textech vyhnuli již poněkud vyčpělým žánrovým klišé. Zimní lesy tak nahrazují jen spoře osvětlené uličky, temná sklepení jsou kobkami v prapodivných ústavech a texty se plní spíše vnitřní nejistotou pochroumané mysli než nihilistickou nenávistí ke světu. Na působivosti to celku nikterak neubírá, spíše naopak.
"The Meyrinkian Slumber" je vyspělé album, které je enormně působivé jako celek, ale nezapomíná ani na detaily. A to je to prosím debut!
Somniate mají velkou šanci zatřást letošními žánrovými žebříčky. Těmi mými určitě. Tahle parta si zaslouží maximální pozornost.