Na desce se proplétají gospelové a bluesové tradicionály s vlastními věcmi i covery (z těch nejznámějších třeba Paul Simon). Směs je to neotřelá, zvukově sice - díky působení Jakuba Racka - konzistentní, svou náladou a obsahem už však nikoliv. Album "Křídla" je nejsilnější v blues a spirituálech, tam je Budweiserová (očekávatelně) nejsilnější a Racek, v těch pár věcech, které si pro sebe urval ("Walking Blues"), rovněž.

Na domácí scéně máme jen málo zpěvaček, které mají v hlase to patřičné zabarvení i ono těžce definovatelné vnitřní napojení. A i když se v těchto skladbách hned několikrát poněkud nepochopitelně míchá angličtina z češtinou, a to na ploše jedné písně, jsou kousky jako "Didn't It Rain" nebo "Nobody Knows The Trouble I See" malými perlami kolekce a ukázkou toho, v čem tkví síla Ireny Budweiserové coby interpretky. Podobně je na tom i sefardská "Los Bibilicos", která září španělštinou i řádně přiostřenou kytarou, byť bezpečně posazenou ve španělské melodice.

Vážné momenty nahrávce sluší. Působivá jsou zejména závěrečná "Křídla", kde Budweiserová ve vlastním textu velice přesně a přímými metaforami zachycuje dlouhodobý vztah, se vší hořkostí a nostalgií minulých dnů ("Ztěžkla nám křídla / Sešitá zvykem, ztrátou a úzkostí / Je čím dál tím snazší zůstat / Tam, kde to znáš").

Jako z jiného světa jsou ale songy "Definitivní" a "V.I.P". Zejména druhý jmenovaný vyvolává nechtěné pozvednutí obočí nad verši jako: "Neznám míru, hned jsem down / Špatnej styling, trochu klaun / Hašteřivá, meluzína neduživá," nebo: "Imagemaker, správný timing / Učiní mě celebritou." Není to ani zdaleka tak vtipné, jak asi bylo zamýšleno, ale hlavně to do nálady desky nezapadá ani za mák. Obě zmíněné skladby jsou tak jiné a natolik vyčuhují z celku, že skoro nutí k přeskakování.

Albu "Křídla" tak trochu schází obsahová sevřenost. Pokud by tandem Irena Budweiserová - Jakub Racek dal přednost blues a spirituálům, vydal se spíše meditativní rovinou a neředil výsledný dojem prapodivně zařazenými kusy, výsledek by byl o třídu lepší. Tady přesně těch dvanáct minut přesahujících rozsah běžného LP přebývá.