Jedním z nejhlasitějších kritiků čerstvě zveřejněné nominační listiny se stal The Weeknd, jehož čtvrtá studiová nahrávka "After Hours" se nedočkala jediného zářezu. "Ceny Grammy zůstávají zkorumpované. Dlužíte mně, mým fanouškům i celému hudebnímu průmyslu transparentnost," vyřkl zpěvák nad cenami nemilosrdný ortel na svém Twitteru.

Na nekalé praktiky akademiků upozornila ve svém tweetu taky Nicki Minaj. Ta letos sice nebyla nominována, ale dodnes se nemůže vzpamatovat z toho, jak jí v roce 2012 kapela Bon Iver ukradla cenu za nejlepšího nového interpreta. "Nikdy nezapomenu na to, jak mi v Grammy nedali cenu za nejlepšího nového umělce, přestože jsem měla sedm songů v Billboardu najednou a lepší první týden než kterákoliv jiná rapperka za poslední dekádu, což inspirovalo celou generaci. Dali to bílému muži Bonu Iverovi (sic)," napsala na sociální síť. A že Minaj bude o útlaku žen něco vědět - vždyť je vdaná za sexuálního násilníka a vraha.

Never forget the Grammys didn’t give me my best new artist award when I had 7 songs simultaneously charting on billboard & bigger first week than any female rapper in the last decade- went on to inspire a generation. They gave it to the white man Bon Iver. #PinkFriday

— Mrs. Petty (@NICKIMINAJ) November 24, 2020

To americká R&B zpěvačka Teyana Taylor má pro změnu anatomický problém. V kategorii nejlepšího R&B alba, kam se mohla teoreticky umístit s letošním "The Album", je sice vše barevně správně (čti: jsou tam samí afroameričtí hudebníci), ale zato tam vidí jenom samé dicky, takže by se cena podle ní prý klidně mohla přejmenovat na mužské R&B album. Mezitím jsou v kategorii nejlepší rockový výkon poprvé v historii nominovány samé ženy. Ale proti tomu už nikdo nic nenamítá. Což je samozřejmě v pořádku - oceňovat se mají interpreti podle svých kvalit, ne podle toho, co mají mezi nohama. Zkuste si ale představit, jaké pozdvižení by mezi genderovou policií způsobilo, kdyby byly nominace ryze mužské. Co si z toho máme vzít? Že rovnocennost je důležitá pouze tehdy, pokud jsou v nevýhodě ženy?

Umělci, kteří na Twitteru běsní, že nebyli vybráni, jako by ostatním kolegům vzkazovali: "Jsem lepší a zasloužím si to víc než ty." Copak si každý interpret - nejedná-li se vyloženě o produkt vytvořený armádou producentů - nemyslí o svých deskách to samé, co The Weeknd? Předpokládám, že každý do lisovny disků odevzdává materiál, za kterým si stoprocentně stojí, a tudíž každý může být právem naštvaný, že na něj porota nějaké ceny zapomněla.

Osobně mi v letošním seznamu nominovaných na album roku chybí kupříkladu poslední nahrávka Michaela Kiwanuky "KIWANUKA", která si vysloužila pouze nominaci v kategorii nejlepší rockové album. Možná by také tento muzikant měl napsat emotivní tweet a obvinit hudební akademii, že raději dala přednost privilegované bílé ženě Taylor Swift. Jeho kolekce je nadčasovým dílem, v Británii si letos vysloužila prestižní Mercury Prize, takže všechno to určitě musí být podvod.

A tak bychom mohli pokračovat dál. Do užšího výběru se dostalo pouze osm desek, ale skvělých, úžasných, významných, nezapomenutelných počinů vyšlo za uplynulý rok mnohonásobně víc. Které z nich byly úplně nejlepší? Univerzální pravda neexistuje, existuje jen unikátní hudební vkus každého jednotlivce. Říct, že je něco zkorumpované, a nemít k tomu žádný důkaz, tvrdit to jenom proto, že si to myslím já, je dětinská a absurdní reakce, která popírá samotnou podstatu hudebních ocenění.

Zkouším si představit, jak to podle Nicki Minaj asi vypadá během takového určování vítěze: "Hele, tahle Nicki Minaj natočila úplně super věc, tolik úsilí a práce do ní vložila, úplně s ní zbořila žebříčky prodejů, holka šikovná. Hm…, ale je to černoška. Takže to dáme raději Bon Iver. Jsou sice nudní a nikdo je nezná, ale jsou to bílí chlápci."

Vytváření nominací by podle některých poté mohlo vypadat následovně: "Tak, letos natočilo nejlepší popovou skladbu těchto pět bělošských zpěvaček, ale aby to bylo vyvážené a nikdo se neurazil, tyhle tři nejlepší vyřadíme a dáme tam raději jednu černošku, jednoho muže a jednoho transgender umělce."

Kdo vůbec stojí o nominace a ceny, které jsou dávány jenom proto, aby se plnily genderové a rasové kvóty? Podle nadšení, které zavládlo nad novými pravidly Oscarů, očividně spousta lidí. Je na zamyšlení, jestli to má ještě něco společného s údajně nejsvobodnějším povoláním - uměním.

Mimochodem, už jste slyšeli, že hudební dějiny letos přepsala také Beyoncé, která se s devíti šancemi na Grammy stala nejvíce nominovanou ženou všech dob? Po upřímné gratulaci zbývá jen jízlivě dodat: snad z toho nějaké ty gramofonky vytříská. Jinak Twitter pod náporem bojovníků za sociální spravedlnost zase spadne.