To ráno se rozpovídávali Lukáš "Looky" Klofec, Mirek "Cvanc" Cvanciger a Petr "Kokesh" Lukáš jen pozvolna. Ačkoli se terčem otázek stali relativně brzo, kolem půl jedenácté, odpovědi z nich lezly jak z chlupaté deky. Nakonec se ale zadařilo a na cívku diktafonu bylo zaznamenáno na třicet minut povídání. Většinou jsme se točili kolem aktuální desky "Euforia", ale řeč se stočila i na koncerty a debut "Space Punk 2001". "Kolik se prodá novinky, nemůže nikdo říct. A kolik se prodalo prvního alba, to ti raději také nemůžeme říct. "Euforie" se bude určitě prodávat lépe," utrousil s humorem Kokesh. Už název napovídá, že jistá očekávaní by se dala vystopovat...

Název desky "Euforia" je vcelku troufalý, nemyslíte?

L: Vychází to z toho, že já si dělám nápisy na trička. Jednou mě napadl takový forék, kdy jsem použil slovo euforia, ale zdůraznil tam to ufo. Když to viděl Cvanc, řekl, že tak by se mohla jmenovat naše nová deska. Bylo to těsně po vydání té první. Teprve potom jsme složili tu písničku, takže všechno se odvíjí od trička.
K: Naše nová deska se prostě jmenuje podle trička. Můžeme být rádi, že sis tam nedal Sandokana (smích).

Název se tedy vyklubal hned po "Space Punk 2001", vlastní realizace už trvala déle. V čem spatřujete hlavní rozdíly mezi těmito dvěma alby? Podle mě je tam rozdílů dost, nejmarkantnější jsou asi po stránce textařské.

C: Rozdílná jsou právě v těch rozdílech.

To jsi mi toho moc neřekl.

L: Je to dáno především tím, že jsme starší. To se tam odráží asi nejvíc.
C: Texty jsme zkusili udělat tentokrát trochu jinak, aby tam byla cítit nějaká změna.

Přibylo i elektroniky na úkor vysloveně rockových pasáží. "Space Punk 2001" byla přímočařejší.

C: Vidíš, novinář, který tu byl před tebou, měl úplně opačný názor. Ale tak to má být, to je super.
L: Určitě je to klidnější. Je to dáno hlavně tím, že jsme objevili akustické nástroje. Myslím si, že s elektronikou jsme ale začali trochu šetřit, protože už nás štvalo, jak to všichni všude cpou. Ta muzika teď daleko víc dýchá.

Jakýmsi mottem "Euforie" je "deska o lidech a hlavně pro lidi". Máte pocit, že je přístupnější běžnému posluchači, než byl debut?

L: Já doufám, že ano. I texty jsou propracovanější. Zajímavější asi je, když zpíváš o tom, co se honí hlavou člověkovi, a ne co robotovi.
C: K mottu bych ještě řekl, že to k první desce - první česká moderní skupina - vymyslela firma a my potom jenom koukali. Původně jsme to brali jako vtip. Třeba Jana Kománková nám kvůli tomu nemohla přijít na jméno a dokonce o tom napsala Never More do Reflexu.

Velmi příjemným překvapením je hip-hopová skladba "DerDieDas Adidas".

L: To je taková sranda. Ti kluci, kteří to s námi udělali, jsou hrozně šikovní.
C: Jedná se o bráchu mojí holky s jedním kamarádem. My jsme připravili tu pecku a jejich vsuvky si otextovali a udělali už oni. My jsme to potom dali nějak dohromady.

Hodně ujetá je také písnička "Velbloudi".

L: No tak to je naprosto spontánní věc.
C: Když už jsme měli všechno hotové, tohle byla jediná věc, která nám zbývala. Nakonec jsme ji nahráli bez bicích s tou podivnou aranží. Já jsem si říkal, že když tam je ta houpavá kytara, tak bude lepší to hodit do pomalého tempa, protože původně to byla rychlá věc. A vyklubali se z toho velbloudi, kteří bloudí. Také nás napadlo, že Michal Hrůza z Ready Kirken umí arabské stupnice, takže jsme mu zavolali a on tam zpívá backgroundy.

Vy teď vyjedete na koncertní turné a soudě dle harmonogramu spolupráce s Roe-Deer a Divokým Billem nadále pokračuje.

C: My máme na desce písničku, ve které zpívá Ema B. z Roe-Deer. To je jeden z hlavních důvodů, proč s námi na to turné jedou. Navíc nám Šmity dělá vlastně zvukaře.
L: Teď pojedeme něco sami, něco s Billem a něco s Roe-Deer. Už jsme se oprostili od Tří sester.

Oprostili jste se definitivně nebo pouze na nejbližší dobu?

L: Spíš definitivně. Není mezi námi žádná nevraživost, akorát už to nešlo dohromady, protože my jsme pomalu nemohli hrát jinak než s nimi. Jenže když už máš druhou desku, chtěl bys jet vlastní koncerty. Touhle deskou se chceme postavit na vlastní nohy.

Zato se vám podařilo si zahrát opět se zahraničními hvězdami - předskakovali jste Supergrass v Akropoli.

C: Problém byl v tom, že tam byla spousta cizinců, kteří nás neznali, ani nám nerozuměli.
L: Já jsem z toho měl docela dobrý pocit, protože přímo přede mnou stály holky, které to bavilo. Když máš alespoň někoho, koho to baví, je to v pohodě. My jsme den předtím dokončili ve studiu desku, kterou jsem tam řádně oslavili, takže ta kocovina vydržela až do večera.

To nebylo vaše první předskakování cizím interpretům. Má pro vás toto vystupování ještě jiný účinek, než že si zahrajete před lidmi, kteří se k vám jinak třeba nedostanou?

C: Poprvé jsme hráli s Liquido. To bylo ještě před smlouvou s firmou a bylo to fajn. Koncert proběhl dobře a Liquido byli také hodně příjemní.
L: Potom jsme hráli s Young Gods, kde to mělo dobrý účinek v tom, že nás viděli lidé, kteří jinak poslouchají něco úplně jiného. S HIM to mělo největší ohlas, tam bylo i dost podobné publikum.

Když to tak poslouchám, Supergrass byli vlastně "nejhorší" zkušenost.

C: Jo i ne. To je těžké. Rozhodně nejde říct, že by to stálo za prd. Není to špatná zkušenost, akorát Supergrass mají jinou posluchačskou základnu. S HIM jsem si také původně myslel, že je to otrava, ale potom přišli za rok lidé, kteří říkali, že si nás odtamtud pamatují.

Změnil se za poslední dva roky váš přístup k internetu?

L: To už plně patří k životu. Také už konečně pořádně fungují naše stránky (zde).
C: Teď máme nový design webu a fungují tam věci, které původně nepracovaly, jak měly.

Když jste MusicServer.cz znali před dvěma roky, pravděpodobně jej budete znát i dnes, že?

L: Jo jo.

Děkuji za rozhovor.