Před časem se Nick Cave rozhodl, že bude blíže svým fanouškům. Založil web The Red Hand Files, na kterém se jej každý může zeptat, na co chce, a on často docela rozsáhle odpovídá. Následovalo turné "Conversation With Nick Cave" určené těm nejskalnějším. Sám jsem byl na koncertech v Berlíně a Baden Badenu a bylo to úchvatné.

Nick tu odpovídá na otázky příchozích diváků, je vstřícný, milý a chápavý a konverzaci prokládá písněmi, při nichž se doprovází jen na klavír. Skladby jsou intimně zaranžované, ořezané na dřeň. A velmi často dojde na dlouho (nebo do té doby třeba nikdy) nehrané kousky. Na vystoupeních tak zaznívají rarity od The Bad Seeds, Grindermana, ale i The Boys Next Door, Cave vytahuje b-strany singlů a nezřídka hraje i covery.

A protože koronavirus odložil tour, kterou měli Nick Cave & The Bad Seeds naplánovanou k podpoře aktuální desky "Ghosteen", odehrál Nick jedinečný koncert v krásných prostorách londýnského Alexandra Palace. Jen on sám přehrává písně ve své intimní poloze pouze s klavírem, tak jak to známe právě z těch konverzačních vystoupení. Tento večer byl, za poplatek, streamován letos 23. července a Cave k němu nechal udělat i vtipný merch včetně trika s nápisem "I Was Not There". Dne 5. listopadu se ještě delší verze záznamu promítala v kině, ale u nás se z důvodu covidové situace vše přesunulo na leden.

Teď to ale můžete slyšet z desky. Cave poskládal opravdu silný setlist. Sice není tolik alternativní a raritní, jako tomu bylo při konverzačních koncertech, ale i tady se najdou poměrně nečekané okamžiky. Jednak jsou to dvě grindermaní věci, "Palaces of Montezuma" a "Man In The Moon", které tu znějí, jako by patřily na "The Boatman's Call", desku, která se aranžemi nejvíc blíží právě této úsporné verzi songů zde nahraných. A ne náhodou tu z tohoto alba zazní šest písniček, ostatně "Idiot Prayer" akci dala i jméno.

Během vystoupení zazněl i jeden úplně nový song. Je to "Euthanasia" a spolu s dalšími třemi ("Watching Alice", "Sad Waters" a "Stranger Than Kindness") vyšel na čtyřech jednostranných limitovaných picturediscích (mimochodem "Watching Alice" už se na toto album nevešel).

"Idiot Prayer" ukazuje, jaká síla v Caveových písních je. Nepotřebují agresivní grindermanské aranže, nepotřebují ani velkou kapelu, jakou jsou The Bad Seeds. Znamenitě fungují i ve verzi jen pro hlas a klavír a nenudí ani na té obrovské ploše téměř devadesáti minut. Cave umí vygradovat a vypointovat své skladby i s použitím strohých prostředků. A na to, že vše vzniklo jen jako z nouze ctnost v době pandemie, je až neuvěřitelné, jakou sílu to jako celek má. "Idiot Prayer" je vlastně jedna z těch věcí, za kterou můžeme být covidu vděční.