Na debutu se nedalo přeslechnout, že Blow měli rádi drum'n'bass či jungle a i nekompromisní rytmus techna jim zas tak nevadil. Na nové desce "Catch The Light" sice prvky těchto stylů používají dál, ale rozvíjejí je mnoha dalšími směry k deep house až trancovým skladbám. Na první poslech se tak může deska zdát hodně jiná, ale chce to vydržet, začnou se vylupovat známé postupy.

Úvodní "One Little Pig" se díky opakujícímu basovému motivu zavrtává do hlavy, postupné nabalování zvukových loopů na pozadí technoidního rytmu skladbu pěkně rozvíjí, takže když přijde "kytarový refrén", tanec je zaručen. Titulní skladba je složena obdobně, ale je méně "přísná", hlavně díky zpěvu Candy Dewi, která lechce echovaným vokálem ke skladbě (i k těm dalším, kde zpívá) přitáhne pozornost. Ostatně různé efekty jsou na její vokál použity i v dalších skladbách, přesto zpěv vždy osvěží jinak chladné písničky ("North And Sound"). "Wonderful" je svou důraznou repetitivností hypnotická, "kosmické" zvuky v pozadí to nevylučuje. V "How Can We Pay?" dojde na účinkování dvou hostů - MC Vaanta a Dell Registera, mužským vokálem vhodně zpestří Candřin zpěv ve zbývajících nahrávkách. A po ní přichází relativní výjimka z jinak rytmicky výrazného alba - hiphopovější a přitom klidnější "I'm Asking Only".

Blow svým debutem "Rolls Royce In The Dance Club" rozhodně ostudu české taneční scéně neudělali, i když výtky ohledně originálnosti či opakovatelnosti se nedaly přeslechnout. Zdá se, že na druhém albu na Blow opravdu zapůsobil větší klid na přípravu a tvorba materiálu od nuly. Deska je celkově kompaktnější a přitom pestřejší než její předchůdce. Udělali krok dopředu a vytvořili velice obstojnou taneční desku, která není jen pro parket, ale vydrží i na víc domácích poslechů. I díky veselému bookletu se tahle deska prostě v hlavě chvíli udrží.