Magazín Full Moon neustává ve svých vydavatelských aktivitách, které se netýkají jen hudebních nahrávek. "Vždycky mě bavilo o hudbě číst, i o hudebnících, jejichž tvorba mě moc nezajímala, naopak se často stalo, že jsem je pak právě díky některým textům, článkům nebo knihám poslouchat začal. Tak by to asi mělo být. V mém světě."

Kniha "Uprostřed příběhu" šéfredaktora magazínu Full Moon Michala Pařízka shromažďuje výběr jeho textů, vydaných tamtéž během deseti let jeho existence. Rozhovory, profily, reportáže, recenze i úvodníky tvoří dohromady podivuhodnou koláž, která nabízí nečekaná propojení i souvislosti a hlavně spoustu zaujetí nejen pro hudbu, ale pro umění vůbec. Uprostřed příběhu vychází u příležitosti desátého výročí založení magazínu, pod hlavičkou platformy Full Moon Forum. Křest knihy proběhne 23. září 2020 v pražském klubu Underdogs', kde vystoupí skupiny Rány těla a Hothouse, celý večer pak bude svou vytříbenou selekcí rámovat DJ Saint Francis (jinak Vellocet Roll).

Michal Pařízek pracuje pro časopis od jeho založení v roku 2010 a jeho šéfredaktorem je od roku 2014, ovšem coby kulturní publicista se profiluje od počátku milénia. Od té doby psal namátkově pro Aktualne.cz, Čilichili, Freemusic.cz, Nedělní svět, Týden nebo Uni a budoval si originální rukopis, který nepostrádá vývoj. "Michalovo psaní mi připomíná zlatou éru hudební žurnalistiky, která se už pěstuje jen v té hrstce papírových časopisů z Británie, které ještě přežívají. Jeho texty jsou poučené, ale čtenáře nikdy nepoučují, spíše nás jako autor nenápadně vtáhne do svého světa a pak nám ukáže všechny ty báječné věci, které bychom v hudbě mohli slyšet. Kolikrát jsem si musel desku, o níž jsem si myslel, že ji dobře znám, pustit znova a objevit v ní s Michalovou pomocí něco nového," píše v prologu editor Karel Veselý, který se podobným hodnocením tuzemské publicistiky vyhýbá.

Pařízkova kniha přináší příběhy Rosalíe, Iggyho Popa, Davida Bowieho, Alice Coltrane, ale také Františka Skály, Katarzie, Josefa Koudelky a mnoha dalších. Minimalistickou, vzdušnou grafikou se na publikaci podepsalo studio Carton Clan, s nímž Full Moon spolupracuje od svého vzniku, doplňují ji fotografie Andrey Petrovičové, která s magazínem rovněž spojila část své umělecké cesty. Ano, celé toto dílo propojuje autorské aktivity full moon love gangu, ale zároveň si uchovává potřebný nadhled a odstup, stejně jako oddanost psanému projevu. To dokládá i doslov Maxima Horovice: "Jsem jeden z těch, kdo za posledních deset let přečetl všechny Michalovy texty, tedy minimálně ty pro Full Moon. Některé věci mě v jeho textech dráždí pořád, vlastně bych nikdy nechtěl, a taky asi neuměl, psát jako on, zároveň jen hrstku kulturních publicistů respektuju jako jeho. Část hudebních publicistů se zalkne vlastním egem, další vypíše všechna slova, co zná, a jiná poztrácí smysl podobného konání, Pařízek se propisuje pořád dál."