Iggy Pop začínal jako bubeník v malých garážových a bluesových kapelách. Zlom v jeho kariéře znamenala formace The Stooges, kterou založil spolu s bratry Ashetonovými a Davem Alexanderem. Mladému rebelovi byl inspirací údajně koncert The Doors. Americká partička přinesla syrový, jednoduchý a především hlučný zvuk. Díky svému anarchistickému přístupu jsou The Stooges považováni (a to zcela oprávněně) za přímé předchůdce punku s Iggym v čele.

Skupina se ale v roce 1974 rozpadla. Mohla za to frontmanova těžká závislost na drogách. Když Iggy zrovna nepřespával na ulicích, byl hospitalizován v psychiatrické léčebně. Osud mu ale do cesty přihrál Davida Bowieho, který se o něj začal starat. Dvojice spolu dokonce odjela do Berlína, kde se měl Iggy vymanit ze spárů drog. Jak ale příběh dopadl? To už každý hudební fanoušek moc dobře ví.

Pojďme se společně ohlédnout za pěti nejlepšími skladbami tohoto nezmara, který i dnes srší energií, jakou by mu mohly závidět daleko mladší ročníky.

I Wanna Be Your Dog (1969)

Písnička "I Wanna Be Your Dog" se stala snad nejikoničtějším kouskem v historii garage rocku. Napsal ji Iggy Pop spolu s The Stooges na počátku sedmdesátých let. Jde o skladbu syrovou, drsnou a podivně hypnotickou. Snad za to může i doprovod rachotících rolniček a tříakordového riffu podporujících hutnou atmosféru tohoto legendárního majstrštyku.

Jak napovídá název "I Wanna Be Your Dog" neboli "Chci bejt tvůj čokl", text může působit pro někoho až zvráceně. I když dnes se v porovnání s modernějšími díly jedná o docela slabý odvar, ve své době byla skladba způsobem, jak říct "Nas*at" všem autoritám světa. Námět songu totiž vyjadřuje nejen frustraci, ale i touhu po rozbití veškerých norem.

Tato dnes již kultovní záležitost pomohla Iggymu etablovat se jako punková ikona známá svým nepředvídatelným chováním. Píseň se navíc objevila i v několika snímcích, jako jsou například "Purpurové řeky: Andělé apokalypsy", kde si jedna z vedlejších postav dopřává drogy, zatímco v pozadí pořvává Iggy, což umocňuje těžkost atmosféry, nebo britská gangsterka "Sbal prachy a vypadni!".

---

Search and Destroy (1973)

"Search and Destroy" napsal Iggy spolu s Jamesem Williamsonem, který dílu dopřál agresivní kytarové riffy. Písnička se objevila na desce "Raw Power" z roku 1973 a vyšla ještě s přispěním kapely The Stooges, která v té době už prakticky jen přežívala.

Text jako by odrážel vnitřní konflikt, se kterým se Pop potýkal. Chaos, zmatek a nekompromisní, anarchistická atmosféra. "Search and Destroy" rovněž patří ke skladbám, která měla obrovský vliv na zrození punku, jak ho známe dnes.

Song plný nihilismu a opovrhování autoritami se inspiroval také válkou ve Vietnamu. Iggy Pop v jednom rozhovoru přiznal, že název písně pochází z článku, ve kterém se o válce ve Vietnamu psalo. Najít a zničit. Je celkem ironií, že tato skladba (bohužel) zůstává aktuální i v současnosti.

---

Lust for Life (1977)

Energický nářez "Lust for Life" pochází ze stejnojmenné desky z roku 1977. A i když se mnohým lidem možná vybaví také film "Trainspotting", my se pojďme ponořit o něco hlouběji. S Iggym skladbu tvořil David Bowie. A to v době, kdy pomáhal ex-frontmanovi The Stooges zbavovat se závislosti na drogách v Berlíně.

Písnička, z níž volnost, radost a euforie přímo stříkají, působí sice optimisticky, ale vesměs se jedná o vzpomínky na Iggyho minulost v podobě závislostí a nezkrotné rebelie. Skoro jako kdyby skladba představovala nahromaděný hnus, kterého se rocková ikona potřebuje zbavit a setřást ho ze sebe. Snad i proto ten chytlavý beat, za nímž stojí perkusionista Hunt Sales.

A pokud by vám některé pasáže připadaly povědomé, je to proto, že odkazují na román "Lístek, který explodoval" od amerického romanopisce Williama Sewarda Burroughse, jehož jméno by vám nemělo být neznámé. Kromě toho, že se označuje za duchovního otce beat generation, stojí také za vznikem pojmu heavy metal.

---

The Passenger (1977)

Také "The Passenger" vzešel z alba "Lust for Life". Písničku napsal Iggy Pop spolu se skvělým kytaristou Rickym Gardinerem, jehož hypnotická kytara po boku basových linek utváří atmosféru songy. Kytarová pasáž vznikla navíc náhodou. Jak bývalý člen kapely Beggars Opera v jednom rozhovoru prozradil, jednoho dne seděl pod rozkvetlou jabloní a jen tak si brnkal na kytaru. V ten moment ho napadla ona sekvence akordů. Že by byl Ricky Gardiner Isaacem Newtonem rockové hudby?

Zpět ale k písni: Iggymu údajně jako námět posloužila jízda berlínským metrem, když se v německé metropoli pokoušel odvykat, a také poezie Jima Morrisona. Když Bowie a Pop požádali Rickyho, aby přiložil ruku k dílu i on, kytarista dvojici zahrál akordovou sekvenci, která ho napadla pod jabloní. Stačilo tak jen doplnit text a další kultovní záležitost byla na světě.

Pop hraje kousek "The Passenger" často i naživo. Mezi jeho nejpamátnější momenty patří vystoupení ze stadionu Apollo v Manchesteru. Bohužel se ukázalo, že drogám znovu propadl. Nepřítomné pohledy, koňský ocas a nepředvídatelné chování toho byly jasnou známkou. V okamžiku, kdy měl muzikant zazpívat zmiňovanou skladbu, se sotva postavil na nohy.

---

Funtime (1977)

K temně znějícím počinům v Popově diskografii patří skladba "Funtime". Také ji napsal s Davidem Bowiem, který produkoval album "The Idiot", na němž se toto společné dítko objevilo. Písnička vznikla krátce poté, co Iggy slyšel coververzi "No Fun" od své skupiny The Stooges, kterou předělala punková formace Sex Pistols.

Kromě toho, že se Bowie podílel jako spoluautor, nahrál také kytarovou pasáž, syntezátory, klavírní část a zazpíval si refrén. Že vám jeden z riffů zní povědomě? Ani v tomto případě nejde o náhodu. David se inspiroval u Stounů a jejich dnes legendárního songu "(I Can’t Get No) Satisfaction“. Jedná se o tragikomickou parodii na zábavu, za kterou se neskrývá nic jiného než prázdnota a odcizení. Stejně jako když se v těch nejhorších momentech snažíte přetvařovat před okolím a usmíváte se, i když to bolí.

"Funtime" se navíc objevila v upířím filmu "Hlad", kde se hlavní role zhostil právě Bowie.