Midnight Oil patří ke kapelám, na které jsou Australané obzvláště hrdí. V žebříčcích ji roky stavějí na první místa, daleko před umělce, kteří jsou ve světě známější. Ostatně jejich album "Diesel and Dust" (nedávno jsme o něm psali v naší sérii
Zaprášenosti) je podle renomovaných publicistů nejlepší deskou, jež z tohoto kontinentu kdy vzešla. A jako příjemné déjà vu do nejsilnějšího období skupiny působí zbrusu nová píseň "Gadigal Land".
V pátek zveřejněný song je první hudební počin formace po dlouhých osmnácti letech. Hudební přestávku zapříčinila politická kariéra lídra Petera Garreta, jehož jeho aktivismus dotáhl až na post ministra životního prostředí.
Midnight Oil později zahráli mimo jiné i na Colours of Ostrava a vydali podařený živák "Armistice Day: Live At The Domain, Sydney". Ale stále to byl
jen léty prověřený materiál. Až nyní se ledy pohnuly a Australané jsou zase v sedle.
"Gadigal Land" jako by vypadla z "Diesel and Dust". Nachází přesně onu zlatou střední cestu mezi hitovostí a aktivisticky přímým uchopením tématu. Upomíná na jednu z větví původních obyvatel Austrálie, tu, na jejímž území vzniklo město Sydney:
"We can live without your gallows / We can do without your chains
/ We can do without the massacres / The sorrow and the pain."
Skladba je první částí připravovaného minialba "The Makarrata Project", které by mělo podle všeho vyjít velmi brzy (původní plán byl červen/červenec). Na konec roku pak uskupení plánuje vydat plnohodnotnou řadovku.
9/10