shop.musicserver.cz
Colours Of Ostrava - den třetí, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 21.7.2017

Benjamin Clementine zacvičil s Colours Of Ostrava

Vydáno: 23.07.2017 16:00 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: Jan Kuča

Třetí den barevného ostravského festivalu mnozí označovali jako nejslabší, konkurence totiž byla opravdu silná. Brzy se ale ukázalo, že od těch nejméně nápadných umělců se často odcházelo s těmi vůbec nejsilnějšími zážitky. Mimo jiné zahráli Midnight Oil, Moderat, Walking On Cars nebo Michal Hrůza s orchestrem.

Live: Colours Of Ostrava - Den třetí

místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
datum: 21. července 2017
vystoupili: Moderat, Benjamin Clementine, Midnight Oil, Walking On Cars, dné, Roosevelt a další
Fotogalerie 1
Fotogalerie 2

Michal Hrůza & Janáčkova filharmonie, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Colours Of Ostrava, to není jen hudební slast pro uši. V posledních letech je stále větší důraz kladen i na diskuze, přednášky a různé workshopy a jedním z takových setkání byla i beseda s Miloslavem Stinglem. Světoznámý cestovatel, kterého asi nejvíce proslavily jeho setkání s domorodci v Mayské říši, příhody s indiány, aboridžinci nebo inuity, se představil ve zcela zaplněném sále Gong a přes hodinu mu publikum viselo na rtech. Sice se do něj možná až příliš tlačila snaha marketingově protlačit jeho biografii, takže té reklamy na ni bylo v jednu chvíli možná až zbytečně mnoho, přesto to však bylo krásné povídání s šestaosmdesátiletou legendou, které ani v pokročilém věku nechybí vypravěčský talent a okouzlující smysl pro humor. Tleskalo se vestoje.

Michal Hrůza ušima Davida Krále

Před dvěma lety to byli Zrní, letos se s orchestrem představil hitmaker Michal Hrůza. Již před začátkem vystoupení ale bylo jasné, že se tentokrát dočkáme odlišně uchopené spolupráce s obrovským hudebním tělesem, než v případě kladenské kapely. Zatímco Zrní totiž balancují na hraně alternativy a hlavního proudu, a váhy naklánějí spíše na stranu alternativy, Hrůza je dlouhé roky jedním z králů českého mainstreamu. V jeho případě samozřejmě kvalitního mainstreamu, to je třeba zdůraznit!

Michal Hrůza & Janáčkova filharmonie, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Koncert začal již opět za slunečného počasí skladbou "Duše do vesmíru" z Hrůzovy sólové tvorby. Možná až překvapivě hodně prostoru však dostaly také písně z období Ready Kirken. Díky tomu tak vedle tradičních hitovek zazněla například krásná "Winston Smiths" a hlavně "Krasohled." Možná nejlepší píseň jakou kdy pardubický zpěvák napsal se však naživo vůbec nepovedla, a když se zhruba v polovině definitivně rozsypala, Hrůza ji radši předčasně utnul."Tak teď jste viděli skladbu, kterou jsme pro vás nacvičovali úplně nejdéle," řekla jen smířene hlavní hvězda.

Nadšení početného publika však nepovedeným okamžikem neopadlo, zvláště když se hned v zápětí rozeznělo "Zakázané uvolnění." Celý set pak nemohl skončit jinak než za zvuků "Napořád."

Kapela Michala Hrůzy předvedla s filharmonií kvalitní vystoupení, které po celou dobu provázela velice příjemná atmosféra. Jako na něco výjimečného se však na tento koncert pravděpodobně vzpomínat nebude. Na to by si s orchestrální podobou Hrůzových písní chtělo ještě trošku víc pohrát.

dné a Roosevelt ušima Dana Hájka

dné, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Jan Kuča
"These Semi Feelings, They Are Everywhere" je deska, která si zaslouží nemalou pozornost a bylo zajímavé sledovat, jak dné tento celý krátkometrážní formát pro virtuální orchestr přenese do živé formy. Obklopen nástroji do poklidného podvečera spustil své zvukové malby, kdy do klavírních linií doplňoval ruchové roviny a předtočené smyčky, převážně sedící publikum se nechalo unášet do zachycených momentů. Bylo to intenzivní, sice kratší (celý set trval necelých čtyřicet minut), ale plně postačilo, aby mohly být dostatečně vstřebány všechny aspekty jeho současné tvorby. Škoda jen, že v poklidnějších chvílích působilo rušivě dění na okolních scénách a atrakcích, pokud si je ale člověk dokázal odfiltroval, zůstala ona zvuková krása.

Zcela jinou cestou na to šel Roosevelt, který se nechal ovlivnit osmdesátkami a vstřebal z nich jen to nejlepší, přidal elektroniku, prostý disco beat a svou hodinu přetavil v jednu rozjetou párty. Hlavní prim hrál jeho bezejmenný debut, ale došlo i na tracky z épéčka "Elliot". Hitovka "Colours" se dočkala prodloužení o chytlavou dohrávku, následná "Fever" tento spanilý rozjezd zcela podtrhla. Došlo i na cover "Teardrops" (v originálu od Womack & Womack) a vyšperkovanou "Sea", tu protáhl o elektronické hrátky a rozjuchané publikum jej následně nechtělo pustit z pódia. Stačilo studiovou podobu doplnit o živé bicí, klávesy, kytaru a basu a mělo to drive, některé skladby byly i rytmicky propojené. Jednoduchá receptura, která však všechny strhla, podobná věc se povedla o den dříve i partě Midi Lidi, kteří opět hrají v původním složení.

Roosevelt, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Jan Kuča
Walking On Cars už loni v létě patřili mezi jedny z nejzajímavějších objevů na pop-rockové scéně a jak na Rock im Parku v Německu, tak na FM4 Frequency v Rakousku byly jejich koncerty těmi vůbec nejpříjemnějšími. V Ostravě to přinejmenším zpočátku trochu drhlo, frontman Patrick Sheehy svůj sladký vokál nedokázal publiku lačnícímu po tanci pořádně prodat, protože nebyl téměř vůbec slyšet a tak se část davu po pár baladách rozešla jinam. Kromě zvuku také nebyl nejšťastněji sestavený setlist, takže ty svižnější, divácky nejsnáze přijímané a publikem neznalým jejich tvorby nejzpěvnější kusy, nakonec přišly až v závěru. Kdo se tedy nenechal odradit, dočkal se velmi příjemně poslouchatelného irského pop-rocku, jaký známe například od Kodaline nebo The Script, jehož tradičně nejlepším momentem byl rádiový hit "Speeding Cars".

A zatímco jedna část publika zamířila na Drive stage za Louisem Berrym, ta druhá ochutnala na loutnu zahrané a hardrockově ve stylu sedmdesátých let zahrané písně formace Speed Caravan, mezi nimiž nechyběl ani cover od The Chemical Brothers, na druhé straně areálu se probouzel stan Electronic stage, kde na rozjezd zahrála minimalistická a melancholická tvorba Tomáše Martinka vystupujícího pod pseudonymem TMA. Do černa laděné projekce a odpočinkově laděná elektronika posloužily jako příjemný oddych mezi expresivními kapelami kolem. Toto má smysl.

Clarinet Factory a Louis Berry ušima Tomáše Parkana

Clarinet Factory & Grunik, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
V páteční podvečer se na české Kofole rozezněly klarinety, a to hned čtyři. Clarinet Factory tu rozjeli velmi příjemné dostaveníčko s mixem klasiky, českého folklóru, jazzu a lehké elektroniky. Doprovodil je i výborný dětský sbor Grunik z Beskyd a také na dobovou flétnu Anna Pavlisková. Jejich vzájemná spolupráce fungovala skvěle a ocenili to i diváci, kteří nakonec zaplnili prakticky celý prostor před scénou.

Jak už všichni víme, v Ostravě se občas rodí hvězdy. Jednou z těch letošních byl a bude bezesporu Louis Berry. Už před začátkem jeho vystoupení bylo před Drive stage poměrně zaplněno, ale poté, co předvedl, už mu na konci byla tahle scéna malá.

Louis Berry, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Zřejmě většina lidí čekala nějakou reminiscenci Chucka Berryho, ale tenhle drzý týpek z Liverpoolu měl a má rozhodně svůj styl, i když také postavený na rockandrollu. Ostravskému publiku učaroval nejen jeho styl, energie a příslovečný drive, ale především jeho nakřápnutý hutný hlas, který tak trochu připomínal mužskou obdobu naší Lenny.

Se svojí kapelou hned od počátku do toho vlítl bez bázně a hany, ovšem i tak dokázal celý svůj koncert gradovat neskutečným způsobem. Končil prakticky punkovou obdobou rockandrollu a v tu chvíli už naprosto přeplněný prostor před pódiem skákal a bouřil, jako by snad ani zítřka nebylo. Mladí, staří, zkrátka všichni. Atmosféra tu byla taková, že nikdo neměl pochyb o jeho slovech o nejlepším publiku a když pak se svojí kapelou z pódia odešel, lidi vůbec nechtěli připustit, že by se ještě nevrátil. Doslova vybučeli techniky ze scény a Berry, coby nová star Ostravy přidal ještě jeden kousek. Kdo tenhle koncert neviděl, přišel i jeden z nejlepších momentů letošních Colours.

Midnight Oil jsou jednou z těch kapel, u jejichž jména se velké části laické veřejnosti při jejich vyslovení nic nevybaví, pokud jim ale pustíte jejich největší hit, následuje většinou: "Ahááá, tak to znám!". Coby papírově největší jméno třetího dne ostravské přehlídky každopádně nezklamalo. Australané se po pár krátkodechých reuninonech na scénu naplno vrátili po patnácti letech, jejich principál Peter Garrett, ale v mezičase, kdy působil na ministerstvech školství a životního prostředí nezapomněl, jak dodat rockové muzice pořádný břink.

Midnight Oil, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Jejich hudba už dnes sice logicky působí trochu archaicky, takže si jejich koncert užili zejména pamětníci, sehranost a energický projev se sebejistým instrumentálním i vokálním projev jim ale nikdo neodpáře. Neúnavné předvedení části jejich jedenácti albového katalogu vygradovalo s ikonickou klasikou "Beds Are Burning", kterou počátkem tisíciletí předělalo do eurodancové podoby naštěstí už zapomenuté německé duo Novaspace. Originál je ale zkrátka originál.

Benjamin Clementine je člověk, jehož životní příběh by zasloužil zfilmování. O člověku, který se z šikanovaného milovníka básní dostal od bezdomovectví až po spolupráci s Gorillaz na jejich nejnovější desce a jemuž drží palce i samotný Paul McCartney, už jsme na musicserveru psali v podrobné recenzi jeho debutového alba "At Least For Now", zájemci nechť si tedy doplní kontext v příslušném článku.

Majitel jedinečného spinto tenoru hraje hudbu, kterou bychom mohli snadno onálepkovat jako soul, ve skutečnosti se ale jedná spíše o experimentální avantgardní pop, kterému jsou blízcí umělci typu ANOHNI, ovšem ještě v době, kdy se jednalo o Antony And The Johnsons.

Benjamine Clementine, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Jan Kuča
V Ostravě se majitel Mercury Prize za rok 2015 představil za klavírem spolu se skupinou, která kromě bubeníka a kytaristy čítala také pětici vokalistů, která jeho barokní hudbu balila do gospelového závoje.

Písní nezaznělo mnoho a to hlavně proto, že je Benjamin Clementine protahoval až na více než dvojnásobek. Začalo to písní "Condolence", kde zpěvák nebyl spokojen se slabounce zpívajícím publikem a tak jej nechal opakovat verše "I'm sending my condolence / I'm sending my condolence to fear / I'm sending my condolence / I'm sending my condolence to insecurities" až do doby, než to uměli zazpívat opravdu všichni. Podobný scénář nastal v písni "London", tam už ale svérázný umělec zapojil i pantomimu skládající se z vítání slunce, odmítání a následnému dřepu. A i zde pokračoval v opakování dané pasáže a její gradaci tak dlouho, dokud jej všichni nenásledovali. Cvičilo se tak dlouho, až z toho bolela stehna, to ale vůbec nevadí, zábava to byla královská.

Roosevelt, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Jan Kuča
Způsob, jaký zvolil pro komunikaci s publikem, se sice vždy nenacházel s pochopením a někteří jeho neúnavnost a projev, který by se dal označit i jako arogantní, nenesli příliš libě a tak odcházeli, drtivá většina ale vtipy pochopila a naopak postupně zjišťovala, že má před sebou umělce, na jehož koncert bude vzpomínat vůbec nejraději.

Hra na klavír a neuvěřitelné vokální výkony Clementina byly ke dřepující a zpívající mezihře jako sladká poleva na dortu fantastického hudebního vystoupení a když zpěvák dohrál, tleskal dav tak dlouho a neúnavně, že se musel ještě vrátit a už jen sám s klavírem předvedl brilantní číslo "Adios", v němž přecházel od vroucího, hlubokého hlasu až do takřka operních sfér. Toto bylo něco neuvěřitelného. Nejlepší koncert letošních Colours.

Moderat ušima Terezy Vavrouškové

Moderat, Colours of Ostrava 2017, Ostrava, 21.7.2017
© Jan Kuča
Moderat, elektronické trio muzikantů z Berlína, si v České republice koncertní premiéru již odbylo, ostravskému festivalovému publiku se však představilo poprvé. Hned od úvodních tónů bylo jasné, proč se DJskému triu dostává ocenění nejlepší živé elektroniky současnosti. DJ sety na hlavní festivalové stagi ne vždy fungují, Moderat si však páteční večer podmanili, a to hlavně díky kombinaci s živými nástroji a mixu stylů od housu, ambientu, elektra a i prvků hip hopu. Během setu zazněly songy jako "Ghostmother", "A New Error" či "Les Grandes Marches", které publikum udržely na nohách až do pozdních hodin. Moderat tak na hlavní stagi tancichtivému publiku připravili půdu pro Justice, kteří na hlavní stagi zahráli o den později.

Největší "držáci" pak ještě vyrazili například na Machinedrum, většina lidí už ale šla sbírat síly na poslední den, který sliboval Jamiroquai, Justice nebo Pierce Brothers.

NÁZORY
  • Nechápat tu první větu : třetí den nejslabš (Radek, 23.07.2017 16:11) Reagovat

    Nechápat tu první větu : třetí den nejslabší, konkurence silná....Hmm.

    • Re: Nechápat tu první větu : třetí den nejslabš (Anonym, 23.07.2017 22:35) Reagovat

      že by konkurence z minulých dnů? :)

  • Třetí den byl o ničem (David, 24.07.2017 19:50) Reagovat

    Už to nestálo za nic a rozumný by bylo to zrušit... To kuňkání, mečení a kvákání rychlokvašek se nedá poslouchat.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Innersphere - In the Shadow of the Sun 8/10
Recenze: "In the Shadow of the Sun" od Innersphere nabízí mystickou atmosféru i promyšlenost Pozice plzeňských melodických deathmetalistů Innersphere na scéně je už spolehlivě vycementovaná. Být žánrovou jistotou ale s sebou nese i riziko větších očekávání. Albu "In the Shadow of the Sun" vydláždila cestu trojice... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 19:00 v sekci Recenze
Pohled do českých hitparád 8. týden 2024
Ofenbach se s oživeným hitem Kim Wilde protančili do čela rádiového žebříčku Po pěti kolech v čele musela Dua Lipa přepustit vedení v tuzemském éteru francouzským DJům Ofenbach. Jejich vítězný singl "Overdrive" čerpá z déle než čtyři desítky let starého hitu Kim Wilde. Na nejvyšší příčku v albovém... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
Marcell & fiedlerski, Roxy, Praha, 28.2.2024
Naživo: Marcella & fiedlerskiho na křtu v Roxy podpořili i jejich rodiče Marcell & fiedlerski vydali koncem loňského roku společnou desku "Duše, která opustila tento svět, váží 21 gramů", na níž se vyrovnávali s úmrtím tatínka Ondry Fiedlera. Své únorové turné na podporu tohoto alba zakončili v klubu... čtěte zde
Vydáno: 29.02.2024 11:34 v sekci Naživo
Nové desky 8/2024 - od Roda Stewarta přes MGMT po Amaranthe
Nové desky 8/2024 - od Roda Stewarta přes MGMT po Amaranthe Aktuálním hudebním novinkám vládnou rock a metal. Svorně je zajistili MGMT, kytarista Mötley Crüe Mick Mars, The Snuts, Amaranthe, Borknagar, Darkest Hour a Ace Frehley. Swingem konkurují pouze Rod Stewart a Jools Holland, folkem Hurray For... čtěte zde
Vydáno: 28.02.2024 22:30 v sekci Novinky | Nové desky
WYFE - Do You Ever Wonder? 9/10
Recenze: "Do You Ever Wonder?" od WYFE je velká deska malé kapely Trojice (+ bubeník, jakého zrovna seženou) WYFE se na podzim roku 2021 blýskla povedeným debutem "Good Times". Na ten nyní navazuje po všech stránkách dotaženější, jen trochu kratší druhou studiovkou. Ta nese název "Do You Ever... čtěte zde
Vydáno: 28.02.2024 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Clarinet Factory píší s novou deskou další kapitolu své sonické cesty (14.02.2024 14:15)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (40-31) (23.01.2024 18:30)
- Naživo: Benjamin Clementine otevřel festival Prague Sounds na výbornou (03.11.2023 19:48)
- Fotogalerie: Benjamin Clementine v Rudolfinu v obrazech (02.11.2023 12:19)
- Recenze: dné na albu "Basic Living" zachytil nevšední běžnost života (14.09.2023 10:00)
- Video: Michal Hrůza se vrhá do vln vztahů jako "Neplavec" (09.08.2023 12:42)
- Video: dné v klipu k "Basic Living" po svém nahlíží na všednost běhu dní (06.06.2023 11:05)
- dné na červen chystá své druhé album "Basic Living" (09.05.2023 17:56)
- Video: Michal Hrůza a jeho "Sebestředná?" rýpou do vztahů (06.03.2023 14:45)
- Nové desky 43/2022 - od Toma Odella přes Blue po Pentatonix (02.11.2022 20:30)

ALBUM TÝDNE 09/2024

Declan McKenna
What Happened to the Beach

Od vítězství v soutěži Glastonbury Emerging Talent v pouhých 15 letech prošel anglický písničkář Declan McKenna dlouhou cestou. Zaujal už jeho debut "What Do You Think About the Car?", ze kterého pochází hit "Brazil". Po druhé řadovce "Zeros" letos začátkem února vyšla další, "What Happened to the Beach".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 06.03.
Zara Larsson (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.03.
DJ Shadow (US) (Roxy, Praha)
Ne 10.03.
Madison Beer (US) (SaSaZu, Praha)
Po 11.03.
Idles (UK) (SaSaZu, Praha)
St 13.03.
Avatar (SWE) (SaSaZu, Praha)
Pá 15.03.
Sophie Ellis-Bextor (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Prince Vladimír Mišík Justin Bieber Karel Gott Depeche Mode Dua Lipa Humanist Blackosh Taylor Swift Madonna Lucie Vondráčková Viktor Sheen Ed Sheeran Queen BTS AC/DC Billie Eilish Lady Gaga Kanye West
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu