Zatímco Miroslav Paleček se do programu Prázdnin vrátil po čtvrtstoletí, Žalman je každoroční jistota. Oba programy do sebe krásně zapadly. Vzhledem k tomu, že předpověď počasí už dlouho dopředu hlásila krajně nepříznivé zprávy, stalo se snad poprvé, že na Žalmana nebylo úplně plno. Počasí je vždy rizikem venkovních vystoupení a tentokrát spoustu lidí odradilo. My už nyní víme, že ti, co zůstali doma, udělali chybu. Sice pršelo, občas dokonce i lilo, bylo však teplo a uzavřené prostory nádvoří zámku nepřipouštějí, že by se zde mohl prohánět velký vítr. Pro vystupující však muselo být zážitkem, když viděli lidi nejen v pláštěnkách, ale i v povinných rouškách. Občas je dokonce přepadal pocit, že jsou na vojenském cvičení.

Jako první se k mikrofonu postavila polovina dua Paleček-Janík. Miroslav Paleček hned od začátku odrazil veškeré dotazy typu Proč už spolu nevystupují jasnou odpovědí: "Protože už spolu nevystupujeme." Jejich cesty, které byly léta letoucí vedeny jako přímky, se prostě časem od sebe stále více odkláněly, a nyní už vystupuje každý sám. Paleček však nezapomněl na skladby z doby slavného dua a hned zpočátku servíroval velké hity "Hele, lidi", "Valčíček" či "Prodavač limonád". V polovině setu pak zabrousil ke své druhé velké lásce - k písničkám z dob Osvobozeného divadla. A nemusím dodávat, že i v tomto repertoáru našli lidé dost možností ke zpívání - za všechny "Klobouk ve křoví" či "Život je jen náhoda". Právě tímto songem zakončil folkový bard své zhruba hodinové vystoupení a pak už předal jeviště Žalmanovi a jeho spolu.

A nejenom jim. Stabilní kvarteto tentokrát doplnila harfenistka Ivana Pokorná, která jinak působí v duu Bárka. To svůj koncert mělo hned po Žalmanovi na Panském dvoře. Zde svojí harfou doplnila aranže několika Lohonkových skladeb (mimo jiné celý set otevírala společná píseň "Všech vandráků múza"). Na všech hudebnících (včetně Miroslava Palečka) byla po celý večer vidět velká radost z toho, že mohou hrát živým lidem, v krásném prostředí, a obecenstvo jim pozitivní energii vracelo svým zpíváním. Českobudějovický rodák si navíc pohrál s koncertní stavbou písní, zařadil spoustu hitů, ale i skladby z osmdesátých let, které jsou méně hrané, tady však působily hodně osvěžujícím dojmem.

Baskytarista, klávesista, zpěvák, aranžér a kdovíco ještě Petr Novotný také nešetřil svým pověstným smyslem pro humor ("Víte, jaké bude nejvíc negativní slovo roku 2020? Pozitivní."). Na všech obličejích byla vidět radost, štěstí a obrovská chuť hrát. Hlavní protagonista navíc během vystoupení prozradil, že během koronakrize s kapelou nelenil a pracoval ve studiu na nových písních, které by na desce měly vyjít v příštím roce.

Svá vystoupení tradičně v Telči zakončuje unplugged výletem mezi diváky a skladbou "Nezacházej slunce". A jelikož se provazy deště včas umoudřily, tahle tradice zůstala zachována i pro letošek. Žalmanova i Palečkova hudba přinesly to, co se dalo očekávat. Laskavost, potěšení a dobrou náladu. Všech těchto věcí se dostává čím dál méně, proto ten večer prostě bodly.