Julianna Barwick miluje přírodu. Miluje ale i technologie a elektronické nástroje. Album "Healing Is A Miracle" je právě o těchto kontrastech, o tom, jak vnímáme přírodu v dnešním přetechnizovaném světě. A o střípcích víry v zázrak jejího uzdravení. Je to nádherná deska.
"Healing Is A Miracle" je pro
Juliannu Barwick novou kapitolou. Nahrávku totiž vydala na respektované značce Ninja Tune, což už naznačuje mnohé. Pozvala si na ni tři hosty a na výsledku je znát, že s každou deskou dělá pokrok a přitom stále zvládá odkrývat krásy chorálů a lidského hlasu jako dalšího hudebního instrumentu.
Pokud jste si během karanténních omezení všimli, že se příroda svým způsobem navrací k normálu, jakoby uzdravená a silnější, pak vás tato americká hudebnice vyvede z míry. Ano, jsou tu indicie naznačující, že toto vše možná bylo přece jen ku prospěchu věci a že si příroda nakonec vždy umí poradit, avšak jde spíše o zázrak. Na novince se tentokrát více usadila právě elektronika. Nabízí tak pohledy do dříve nepoznaných rovin. Recenze otevřeně přiznávají, že se jedná o Juliannino nejpropracovanější dílo.
Na svém debutu
"The Magic Place" se skromně ohlížela na místa, kde trávila dětství. To spojení s přírodu ani po těchto dlouhých letech nijak nevyprchalo. V mezičase stihla spolupracovat s Ikue Mori,
Rafaelem Antonem Irisarrim a s projektem Ombre vydat zatím jedinou desku "Believe You Me". Primárně se však věnuje vlastnímu tvůrčímu procesu. Naplno v něm využívá odkazu svého blízkého učitele
Briana Ena. Kritika ji s ním často spojuje, mnohdy ji označuje za jakousi indie podobu
Enyi. Což ale nemusíme vnímat negativně. Ostatně od irské kolegyně je to jen kousek k oné systematické práci se samplingem lidského hlasu a k vytváření poutavých chorálových nápěvů v houževnatých vrstvách new age a ambientu.
Důležitým mezikrokem ke správnému chápání aktuálního počinu je épéčko "Circumstance Synthesis", vydané na sklonku loňského roku. Julianna na něm zdůrazňuje krásu opakování denního cyklu a začíná více používat elektroniku.
"Healing Is A Miracle" v této cestě pokračuje. "Inspirit" je typický oduševnělý chorál v barwickovském módu. Na první poslech budí pocity, že se na čtvrté řadovce nedočkáme žádných změn, je to však záměrný úkrok. "Oh, Memory" s hostující harfistkou Mary Lattimore je již semknutým duetem dvou harmonizujících hlasů. Titulní kus je pak malebným přechodem k magicky uhrančivé hymně "In Light". V ní má zásadní roli spojení s
Jónsim, kterého Julianna potkala během svého islandského pobytu, v době natáčení alba "Nepenthe". Frontman
Sigur Rós je protipólem k jejímu křehkému hlasu, žhnoucím ohněm, který skladbu protíná ostrými hranami jakési naděje a optimismu v temných časech.
Ačkoliv se kolekce nese v hlubších tónech, lo-fi prvcích a v temnějších odstínech, probleskuje tu často denní svit. "Safe" navozuje pocit klidné síly a jistoty. "Flowers" do detailu vykreslují přírodní barvy rozkvetlé luční louky. "Wishing Well" je střídmé pohádkové intermezzo přivádějící posluchače k závěrečnému a nejvýraznějšímu experimentu "Nod". V něm Julianně vypomohl zvukový manipulátor
Nosaj Thing. Výsledek naznačuje, že se autorka napříště dost možná odvážně vydá touto cestou ruchové alchymie.
Julianna Barwick na "Healing Is A Miracle" předvádí, jak cílevědomě pracuje s hudební kompozicí, jak jí dokáže decentně vlít neohraničenou melodramatičnost, a dokazuje, že se umí poohlédnout i po nových výzvách.