Jako první se na pódiu objevili sourozenci Hana a Petr Ulrychovi s Javory Beatem. Tedy bez manželů Štruncových, což dávalo jistou logiku, protože cimbál i housle má ve svém nástrojovém složení Hradišťan. Ulrychovi se s tím od začátku moc nemazali a hned jako otvírák nasadili jednu ze svých nejznámějších skladeb "Nechoď do kláštera". Po Petrových zdravotních patáliích je svým způsobem trochu zázrak, že mohou společně hrát už šestapadesátou sezónu a letos právě s Hradišťanem vyrazit na koncertní šňůru.

Už po písni "On na mne zapomíná" však Petr Ulrych pozval na pódium Juru Pavlicu s Hradišťanem. Oba se spolu potkali už v hlubokých sedmdesátých letech a už tehdy věděli (i když byl Petr tehdy ortodoxní bigbíťák), že spolu budou vystupovat. Měli nejeden "Ideál" a zahráli si spolu už u představení "Nikola Šuhaj Loupežník". Z něj představili mimo jiné něžnou baladu "Až jednou červánky".

To však neznamená, že by se vše odehrávalo pouze v baladickém tónu. Ulrychovi sáhli i do svého repertoáru ze šedesátých let, z doby, kdy Hanka vyhrávala ceny coby nejlepší bigbítová zpěvačka v zemi. Velká výhoda obou těles je v obrovské šíři repertoáru a známých písní, které nemohly ani v tomto přes dvě hodiny trvajícím programu zaznít všechny. A to je Ulrychovi doslova sypali z rukávu. Jenže po hitu "Javory" musel zase na chvíli dostat prostor Hradišťan.

Ten neopomněl své prozatím poslední studiové album "Vteřiny křehké" ve skladbách "Nechvátej osude", "Lítáte v tom" či "Účtování na vesmírných kontech", tradiční výlet do časů Velké Moravy obstarala skladba "Joan Krstitel". Proběhlo i "Rozpomínání" na Dušana Vančuru, textaře jmenované skladby, který nedávno zemřel kvůli zánětu zubu. Skladbou "Sanctus" z "Missa Brevis" se pomalu dostali k závěru svého setu. Obstarala jej píseň "Vstávej, Haleluja".

Pak se na pódium vrátili i sourozenci Ulrychovi a obě party zpívaly a hrály na střídačku skladby z repertoárů obou uskupení. "Putovali kdysi hudci", "Modlitba za vodu", "Zvon", "Krátký popis léta", "Jízda králů", "Modlitba" a "Vinšujeme vám". Co skladba, to silná melodie, krásný text a hluboký zážitek. Sice jsem trochu čekal, že Ulrychovi sáhnou i do svého cimbálového repertoáru, když zkraje osmdesátých let na svá legendární alba "Zpívání" a "Zpívání při vínečku" natočili spoustu lidových písní, tohle očekávání se však nenaplnilo. Byla to však jediná vada na kráse. Šestý večer se na Prázdninách v Telči se totiž jinak doopravdy podařil.