Tom Smitz, Tommy Church, Jeffrey Hatrix, Waylon Reavis. Výčet jmen již patřících do historie metalových strašáků Mushroomhead je skutečně obsáhlý. Právě tito muži postupně opustili řady po poslední desce "The Righteous & the Butterfly" a jejich posty nahradila nová krev, včetně vůbec první ženy v sestavě Jackie LaPonzy, která se po několika letech v roli koncertní výpomoci stala plnohodnotnou zpěvačkou. Ze zakládajících členů zbyl vedle vytrvalého bubeníka Stevea "Skinny" Feltona také navrátilec Jason "J Mann" Popson, který má na svědomí většinu vypjatých vokálů i rapových vložek.

Ačkoliv jsou Mushroomhead pro svůj hororový zjev pravidelně spojováni se slavnějšími Slipknot, jejich hudba je v lecčem odlišná. Rodáci z Ohia spíš než na bezbřehou surovost postupem času stále více sázeli na progresivní prvky vetkané do industriálního metalu. Na posledních počinech se i od tohoto zvuku do jisté míry oprostili, novinka "A Wonderful Life" má pak nejblíže k alternativnímu metalu, tedy subžánru v posledních letech trochu upozaďovanému.

Otevírá ji latinsky zpívající sbor. Vzbuzuje pocit, že nás čeká epický poslech, úvodní píseň "A Requiem for Tomorrow" je ale překvapivě zemitá, těžká a nepříliš výrazná. O to více potěší následující pecka "Madness Within", připomínající brakový cirkus Roba Zombieho. Teprve zde si plně vychutnáme nové vokální síly Jackie a Stevea Rauckhorsta.

Vrcholem kolekce je hravá singlovka "Seen It All" evokující devadesátkový crossover a zejména Faith No More. Sázka na ženský vokál zafungovala i v případě temné "The Heresy", díky němuž zní skladba dostatečně atraktivně.

Škoda, že Mushroomhead neodhadli délku stopáže, respektive kvalitu materiálu. Hodina (s bonusy dokonce ještě víc) je příliš a ve své druhé polovině nahrávka ztrácí dech. Přísnější měřítko by jistě vyřadilo průměrnější variaci na Mr. Bungle "11th Hour", slabou baladu "The Flood" či zoufale nenápaditou "I Am the One".

Mushroomhead jistě prospělo angažování zpěvačky Jackie, sympatická je i progrese ve zvuku - každé nové album nabídne trochu jinou tvář kapely - a příjemně fungují i odkazy na devadesátky a vlastní kořeny. "A Wonderful Life" rozhodně není jednoznačně líbivá deska, jakou bychom od maskovaných metalistů čekali, vyžaduje jistou dávku pozornosti. Přesto by pár úderných hitů neškodilo. Bez nich výsledek působí vágně a člověk se k němu i přes dobré momenty těžko bude chtít znovu vrátit.