To tehdy padal sníh, déšť, foukal studený nárazový vítr a sem tam vykouklo slunko. Typické aprílové počasí, které teď vládne. V kalendáři byla zahlédnuta číslovka pět a tento den přinesl jedinečný koncert. V pražském Paláci Akropolis vystoupili Banco De Gaia. Předskokany byla skupina Al-Yaman, která se této nelehké úlohy zhostila velmi dobře. Koncert pořádala agentura Transmusic Booking a myslím, že se jim tento večer nadmíru povedl. Banco De Gaia Česko navštívili již několikrát, asi se jim zde hraje výtečně, jelikož by asi na ojedinělé koncertní představení letošního roku nepřijeli právě k nám. Letošní rok pro Banco De Gaia není ve znamení koncertního turné, spíše znamená uchýlení se do nahrávacího studia a vytváření nového alba.

Al-Yaman je pražská kapela, jejíž zakladatel Aleš Hyvnar (samply, klávesy, kytary, perkuse) se v hudebních proudech pohybuje již od roku 1986. Po seznámení se zpěvačkou Ashwag Abdulla Kulaib a bubeníkem Jonathanem Omerem se v jeho hlavě zrodil plán a vznikla tak formace Al-Yaman. Sestavu posílili Jan Koukal (basová kytara) a Tomáš Reindl (perkuse, tabla). Jejich hudební experimenty jsou založeny na orientální hudbě, etnické fúzi a taneční muzice. Svůj koncept založili na netradičních úpravách jemenských a arabských lidových písní, kterým neodolatelné kouzlo vtiskl vokál zpěvačky Ashwag. Jejich vystoupení v Paláci Akropolis bylo příjemným začátkem sobotního večera, publikum se pomalu rozhýbalo a přijalo jejich vystoupení jako mírovou vlaštovku proti válce v Iráku. Pokud vás zajímá, co skupina Al-Yaman hraje, můžete navštívit jejich web a poslechnout si několik ukázek na tomto místě.

Po vystoupení Al-Yaman se v malé technické pauze odnesly nástroje, proběhly potřebné úpravy pódia a koncert Banco De Gaia mohl začít. Toby Marks tentokráte nevystoupil sám, nápomocen mu byl bubeník Ted Duggan, který hrál na bicí a perkuse na posledním studiovém albu "Igizeh" (2000), sám se zhostil různých mašinek a elektrických kytar. Vystoupení bylo založeno na jakési rekapitulaci toho, co za deset let Banco De Gaia stihli zvládnout. Velmi vydařenou kompilací a studijním materiálem je 2CD bestofka "10 Years" z minulého roku, kterou 14.4. doplní sbírka nových remixů od Eat Static, Asian Dub Foundation, Dreadzone a dalších.

Každý střípek z koncertního listu byl předveden s maximálním nasazením, některé ze skladeb se dočkaly nového kabátku, který Toby Marks převtělil do své hry na elektrické kytary. Atmosféra v hlavním sále Paláce Akropolis byla od počátku vystoupení skvělá a stále více gradovala, jak přicházely jednotlivé kusy, které skoro bez přestávek přecházely z jednoho do druhého. Úvodní "Heliopolis" z alba "Maya" (1994) vystřídaly úspěšné vypalováky, jakými bezesporu jsou "Kincajou" nebo "Last Train To Lhasa" ze stejnojmenného dvojalba z roku 1995. Prvním velkým milníkem sobotního koncertu Banco De Gaia byla kompozice "I Love Baby Cheesy" z desky "The Magical Sound Of Banco De Gaia" (1999), která byla místy odehrána až skoro s hard rockovým nasazením a dokonale rozpumpovala tancechtivé publikum. Všichni ti Chemikové a Prodigy mohou tiše závidět, Toby Marks je bravurně strčil do kapsy. Jedním z mých vrcholů večera byla jednoznačně skladba "Drunk As A Monk" z alba "Big Men Cry" (1997), která mě dokonalým kytarovým sólem a vzletností do posledního puntíku dostala. Z tohoto opusu zazněla ještě nesinglová "Drippy". Závěr koncertu patřil představení posledního studiového kousku jménem "Igizeh". Nejprve "Seti I" následována úžasně taneční "How Much Reality Can You Take?", v jejímž začátku nás čekalo malé zakousnutí techniky. Buď byla tak horká atmosféra, až jsme zavařili elektronické přátele Tobyho, nebo on sám v nasazení škobrtl do nějakého toho hejbátka a nastalo ticho přehlušené aplausem publika.

Hlavní blok koncertu byl tedy ten tam, ale nikdo se nevzdával toho, že by neměl přijít nějaký ten přídavek. Někdo si na představení nosí celou skupinu (hudební doprovod) na minidisku, někdo si takto přepravuje vokalistku. Takto zabalenou s sebou vozí Toby Marks Jennifer Folker, která propůjčila svůj hlas hitu "Obsidian", lepší finále koncertu nemohlo přijít.

Sobotní večer v Paláci Akropolis byl úžasný, v tanečním extázi jsem protancoval boty, ale stálo to za to. Hudba Banco De Gaia nezná hranic, každá elementární částečka etnických kultur, které se mísí do tepujícího podkladu, kytarových sól a živých bicích, to vše dokázal toho večera Toby Marks skloubit do úžasné formulky, kterou zvládá přímo mistrovsky. Čekání na nové album zpestří kolekce remixů, myslím že se máme na co těšit a snad se někdy brzy dočkáme nějakého dalšího koncertu Banco De Gaia.

Banco De Gaia, Al-Yaman, Palác Akropolis, Praha, 5.4.2003