Ten večer venku vítr lámal stromy a trhal střechy, ale klub Roxy v Praze jako by byl v tu chvíli oázou v úplně jiném světě. Světě, ve kterém na únorové plískanice nebylo místo. Místem, které zářilo barvami, pohodou a uvolněnou atmosférou. Čím to? Do Prahy se totiž vrátila downtempová formace Tycho.
Live: Tycho
místo: Roxy, Praha
datum: 23. února 2020
support: Poolseide
setlist: Montana, Rings, Into the Woods, Spectre, Apogee, Hours, Daydream, Horizon, Epoch, Division, Skate (host Saint Sinner), Japan (Saint Sinner), For How Long (host Saint Sinner), A Walk, Weather, Přídavek: Awake, No Stress (host Saint Sinner)
Fotografie jsou pouze ilustrační, na koncertě jsme neměli fotografa.
Zatím
nejletnější koncert letošního roku? Dost možná. A to je teprve únor. Konkurence bude v odpovídajících měsících dozajista velká, ale jako lék na podzimní chmury (jasně, astronomicky je zima, ale copak to tak při pohledu z okna vypadá?) fungovali
Tycho velmi dobře.
Úvod barevného, sluncem prozářeného večera patřil
Poolside. Ona se ta Kalifornie v hudbě prostě pozná - a to by ani za pětičlennou kapelou nemusel být nápis na pozadí mořského pobřeží. Ty pláže, koktejly, šumění moře a žhavé slunce jsou v jejich hudbě jasně přítomné. A něco do sebe tahle formace skutečně má. Škoda jen, že prakticky nevybočí ze středního tempa. Kvůli tomu začal koncert docela rychle ukolébávat. Muzikantům navíc moc nehrál do karet ani zvuk - hlavně na basové kytaře až k nesnesení drnčel a překrýval vše ostatní (to je ostatně něco, co se čas od času dělo i u hlavního bodu programu). Škoda, přitom by jeden čekal, že v Roxy budou na hutné basy zvyklí...
Tycho si pro sebe ukousli příjemnou hodinu a půl. Aktuální turné si vetklo do názvu slovo "Simulcast", tedy titul desky, která má teprve vyjít, zároveň časově spadá do
propagačního cyklu k předcházejícímu, a tedy stále aktuálnímu albu "Weather". Skladby z něj hudebníci nijak netlačili do popředí, zpívané kousky se zpěvačkou Saint Sinner zazněly v bloku chvíli před koncem základní hrací doby a v přídavku, dvě instrumentální věci se plynule zanořily mezi ostatní kousky.
Budoucí deska zůstala opomenuta, nedošlo dokonce ani na podařené singlovky "Outer Sunset" a "Stress". To je celkem škoda, ale zase je dobře, že Tycho se naživo opírali hlavně o starší tvorbu. Jakkoliv je "Weather" povedené dílo, vokál trochu odvádí pozornost a nedovoluje člověku ponořit se do vlastních snů a myšlenek, které křehký, jemně pulzující sound skupiny vytváří. Barvy, obrazy přírody, abstraktní symboly i scény z fantasmagorického filmu "Svatá hora" Alejandra Jodorowského, to vše se na projekční ploše za kapelou střídalo a dotvářelo barvitý celek, který se až na pár krátkých momentů soustředil výhradně na hudbu a emoce v ní ukryté.
Tycho mají tu úžasnou schopnost umožnit posluchači vypnout. Fungují dobře jako kulisa k práci, ale i při soustředěném poslechu. Živé provedení nabádá k tomu druhému, dává možnost si v hektické době odpočinout a načerpat trochu pozitivní energie. A to se stalo i v neděli.