Deska "The Nothing" amerických Korn je ponurou expedicí do duše Jonathana Davise

30.10.2019 10:15 - Ondřej Hricko | foto: Loma Vista Recordings

Jonathan Davis neprožíval zrovna lehké období. Manželka Deven, s níž se rozváděl, se před skončením řízení předávkovala léky. Asi jen těžko popsatelné pocity se lídrovi americké skupiny Korn podařilo přetavit do temné nahrávky "The Nothing". Jejím ústředním motivem je tak právě zpěvákova zkoušená duše.
7/10

Korn - The Nothing

Skladby: The End Begin, Cold, You´ll Never Find Me, The Darkness Is Revealing, Idiosyncrasy, The Seduction Of Indulgence, Finally Free, Can You Hear Me, The Ringmaster, Gravity of Discomfort, H@rd3r, This Loss, Surrender To Failure
Vydáno: 13.9.2019
Celkový čas: 44:11
Vydavatel: Roadrunner Records
Hned na úvod nás do svých temných myšlenek a pocitů uvrhne děsivé osobní intro s mrazivě zoufalým křikem přecházejícím do pláče z hrdla samotného Jonathana Davise. Přijměte pozvání k poslechu jedné z nejtemnějších nahrávek v historii americké formace Korn.

Pryč jsou experimenty s vlastním zvukem, koketování s dubstepem a spolupráce se Skrillexem. Po návratu ikonického kytaristy Briana "Heada" Welshe se Korn vrátili k původnímu syrovému soundu, a novinka "The Nothing" je tak třetím albem v pořadí, na němž můžeme slyšet skvělou instrumentální práci výrazného navrátilce v sestavě.

Desku zdobí opravdu temný sound, který více než kdy jindy dává prostor zuřivě melancholickému frontmanovu hlasu. Ten se opírá o hutný groove a typicky kousavou rytmiku, k níž se skupina po letech oklikou znovu vrátila.

Obdivuhodný vokální výkon na hraně fyzického vysílení přináší nervní pecka s výmluvným názvem "You'll Never Find Me". Rozhodně jedna z nejzdražilejších skladeb novodobé éry kapely. Celá kolekce se nese v hodně brutálním tempu a jen výjimečně nechá posluchače vydechnout a vynořit se z depresivního dehtu zoufalství. To dokládá i předposlední "This Loss", která se zprvu jeví jako klidnější melodičtější skladba, postupem ale vyvstává ona kousavost podpořená stále naprosto odzbrojujícími výkony rytmické sekce i kytaristů, nad jejichž umem člověk žasne i po letech.

Třináctý počin kalifornské formace ale svou nekonečnou temnotou i lehce utrpěl. Přes svou atraktivnost je ve své podstatě trochu monotónní a i po vícero posleších je těžké si jednotlivé skladby samostatně vybavit. Ty tak fungují jako jeden monolit, produkt prožitého neštěstí. Oproti předchůdci "The Serenity Of Suffering" nenabídne tolik jednoznačně silných hitů, které by fungovaly samostatně. Daleko víc funguje jako jeden celek, byť jeho poslech není radostnou aktivitou.

Desku zdobí také výborný silný zvuk, který nemá na svědomí nikdo menší než věhlasný producent Nick Raskulinecz, který s Korn nahrál i zmiňovaného, velmi zdařilého předchůdce. Podílel se dokonce i na skladatelské tvorbě a je podepsán hned po několika skladbami.

Aktuální dílo asi není nejlepším kusem v diskografii Korn, ale přesto v ní má své důležité místo. Důležité je zvláště pro Davise - nahrávání a skládání mu bylo terapií jak během rozvodu s psychicky nemocnou manželkou, tak i po její nečekané smrti. Prostřednictvím "The Nothing" nás provádí svými pocity a stavy, což je pro depresivní podzimní období docela silná káva.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY