shop.musicserver.cz
Anna K. - Nové album musí být bomba

Anna K. - Nové album musí být bomba

Vydáno: 29.10.2019 17:30 v sekci Rozhovory - Josef Martínek | foto: facebook interpreta

Po koncertně bohatém létě si Anna K. neplánuje vydechnout ani na podzim. Listopad a prosinec stráví z velké části na akustickém turné napříč republikou. "Cítím, že kdybych nedělala práci, kterou dělám, možná už by bylo po mně," říká. Navíc už pomalu připravuje novou desku.

Máte za sebou nabitou festivalovou sezónu, během které jste absolvovala přes padesát koncertů. Jaký pocit si z ní odnášíte?

Boží! Jsem ráda, že nás vidělo tolik lidí, mám spoustu krásných zážitků z pódia. Miluji sounáležitost s diváky, kdy si vzájemně vyměňujeme energii. Když mi před sezónou přišel banner se seznamem koncertů, který jsme dávali na sociální sítě, až jsem se zarazila. Potěšilo mě, že je o mě takový zájem. Když se to pomalu blížilo, začala jsem být mírně nervózní, zjišťovala jsem si, jak jsou od sebe jednotlivé zastávky vzdáleny. Hraní mě ohromně baví, ten okamžik, kdy jdu na pódium, je fantastický. Ale je pravda, že to, co koncertům předchází, už dnes prožívám trochu jinak než třeba před deseti lety.

Anna K.
© Goran Tačevski
Myslíte dlouhé cesty kapelní dodávkou?

Když jsem byla mladší, divila jsem se starším kolegům, kteří pořád bědovali, že musí nějak jet. Říkala jsem jim: "Tak proč to děláš? Vždyť to je výlet, jede se hrát, na mejdan!" Když s námi v dodávce jezdil můj kamarád Olin Nejezchleba, který mi hostoval na cello, před každou cestou se tvářil otráveně, že zase lezeme do auta na sto hodin. Vozil si s sebou větráček, kterým se v autě osvěžoval. A dnes jsem na tom jako on! (smích) Jsem fakt šťastná, když máme hrát někde u Prahy, to se mi ale tohle léto skoro nestalo. Většinou jsem jezdila někam 400 kilometrů daleko a pak v noci zpátky. Na hotelích spím nerada, vždy se těším na svou postel. Druhý den vstanu a dám si to znovu, ale na druhou stranu republiky. Za to cestování a vše okolo bych si zasloužila metál. Celou sezónu ale tělo vydrželo. A sotva skončila, odpadla jsem a dva týdny promarodila s průduškami.

Prohlásila jste: "Kdybych se zastavila, tak umřu." Chápu to správně, že v kontextu dvouleté onkologické léčby, kterou máte za sebou, to pro vás nebyla jen řadová festivalová sezóna?

Nebyla. I při léčbě jsem hrála, když to jen trochu šlo. Ale teď jsem byla konečně už téměř v plné síle. Jsem sice víc unavená než dřív, ale to je i věkem, cestováním a tak dále. Kolikrát se bavím s muzikanty skoro o třicet let mladšími, než jsem já, a jsou úplně mrtví. A nedivím se jim - pořád jim opakuji, ať nehrají trojáky, ale oni si nedají říct. (smích) Unavení jsme všichni, protože práce, kterou děláme, je zkrátka náročná. Emočně i fyzicky, ale přesto je to nenahraditelná krása. Lidé mi říkají, že bych se měla víc šetřit. Možná můžou mít trochu pravdu. Jenže když už něco dělám, tak vždycky naplno. Navíc cítím, že kdybych nedělala práci, kterou dělám, možná už by bylo po mně. Třeba to někomu bude znít pateticky, ale pro mě mezi tím nic není - je to buď, anebo. Hudba je moje živá voda. Stačí pár kapek a zvednu se i ze země.

Předpokládám ale, že někdy přece jen musíte trochu zvolnit.

Moje paní doktorka občas trochu kroutí hlavou, ale žádné striktní omezení nemám. Každý vám řekne: "Tak se nějak šetřete." Jenže já moc nevím, co to je a jak to přesně udělat. Snažím se dodržovat pauzy po nabitějších obdobích. Možná by tělu prospěl nějaký pasivní odpočinek, třeba v lázních. Ale odpočívat vleže neumím. Třeba k tomu jednou dospěju. Tělo si o to nakonec řeklo samo, když jsem po festivalové sezóně onemocněla jako hrom. Ale bylo to po třičtvrtěroce. Někdo má chřipku každý měsíc a sedí třeba jen v kanclu.

Anna K.
© Goran Tačevski
V listopadu a prosinci vás čekají akustické koncerty na sezení. Těšíte se na tu změnu?

Velmi. I v létě jsme si párkrát akusticky zahráli - v kostele i v zámecké zahradě. Připomněli jsme si tím, že nás to moc baví. Mám ráda velké stage, kde hrajete pro spoustu nadšených lidí pod pódiem, kteří trsají a tleskají s rukama nad hlavou. Ale písničky v aranžích pro akustické hraní jsou mnohem klidnější, mají jinou atmosféru, připadají mi mnohdy i silnější. Lidé sedí, často se vystoupení odehrávají v divadlech. A stejně si i v těch divadlech na konci diváci stoupnou a roztančí se. Dokonce i v brněnském Mahenově divadle jsme je zvedli, a to i v těch nejvyšších lóžích. Poslední dva songy tančili a zpívali s námi, až jsem se bála, že z těch zlatých lóží vypadnou. (smích) Baví to i moje kluky z kapely. Akustické turné v našem případě neznamená, že se hraje jen na španělky. S aranžemi jsme si hodně vyhráli, mnoho z nich připravil Steve Walsh, něco jsme dělali sami na zkouškách. Osobně ty koncerty nazývám spíš elektro-akustické.

Navíc s sebou budete mít na každém koncertě dětský sbor...

Ano! Do dětských sborů jsem se úplně zamilovala. Na některých místech zazpívají místní sbory, v Praze to bude Kühnův dětský sbor, který mi hostuje na albu "Světlo". A hned na několik koncertů se mnou pojede Dětské sborové studio Ostrava-Jih. Děti nezpívají v každé písni, jen tam, kde se to hodí. Vystupovaly se mnou už na minulých akustických turné, ale letos jsem je v létě poprvé vzala i na Hrady CZ. Užívali si to lidé i ty děti, bylo to příjemné obohacení festivalového setu. Podzimní koncerty budou předvánoční a já myslím, že k té atmosféře patří právě dětská radost. Nejsou to ale jen úplně malinké děti, jsou mezi nimi mladé dívky, a dokonce i občas nějaký klučík. Předesílám, že nebudu zpívat žádné koledy, to po mně nikdo nemůže chtít. Vánoční písničky ani nemám v repertoáru. Mám jednu jedinou, hodně starou a moc hezkou, a ta se jmenuje "Vzácnej den". Napsali mi ji kamarádi Bradley Stratton a Ivan Hlas. Tu budeme hrát určitě. V době předvánočního stresu jsou podle mě takové koncerty ideální příležitost posadit se, trochu se zaradovat a vydechnout. Některé zastávky jsou už dlouho vyprodané, až mě to překvapilo. Termíny jsme proto přidávali. Někde ještě pár lístků zbývá.

Anna K.
© Goran Tačevski
Nedávno jste vydala klip k písni "Pyramida boha slunce" ze své zatím poslední nahrávky "Světlo". Od začátku jste říkala, že jde o vaši oblíbenou skladbu. Proč jste s jejím vydáním tak otálela?

Protože to asi není úplně singl do rádií. Třeba se ale pletu. Za mě je to rozhodně jedna z nejsilnějších věcí na albu. Co se týče rádiového singlu, já bych do toho klidně šla, ale nenapadá mě, která stanice by nám písničku zahrála. Je přirozené, že vydavatel raději upřednostní skladbu, která má potenciál oslovit početnější publikum. A v podstatě se s tím dnes ztotožňuji i já sama, už nevedu žádné nesmyslné boje. Ať si prostě vyberou, co chtěj' hrát, a já pak na koncertech lidi seznámím s písničkami, které v rádiu nemají šanci slyšet. "Pyramida boha slunce" je ale podle mě bomba. A s těmi dětmi je to jízda. Klip nám natočil Martin Linhart, jde o sestřih z letních koncertů, kde s námi vystupoval právě ostravský dětský sbor. Podařilo se mu skvěle zachytit atmosféru, velkou energii, kterou skladba má, ale i radost, kterou mi dělá tahle má životní cesta. Je to takové on the road. Přála bych si, aby se písnička prostřednictvím klipu k lidem dostala. Zdá se, že zatím se to docela daří. Dokonce mi volali někteří kolegové, aby mi řekli, že ta nová pecka je super. Divili se, když jsem jim odpověděla, že není nová, ale už ze "Světla". Třeba si někdo díky té skladbě poslechne celou desku, která je podle mě moc pěkná.

"Pyramidou boha slunce" jste dokonce své koncerty na putovním festivalu Hrady CZ začínala. Jak publikum reagovalo? Řada vašich kolegů raději set odpálí zostra nějakým známým hitem.

Byla to trochu sázka do loterie, ale reakce mi udělaly velkou radost. Napomohl tomu právě dětský sbor, protože když spustí hned na úvod, upoutá to pozornost. "Pyramida boha slunce" není hit, který by okamžitě rozezpíval tisíce lidí. Mohla bych jako první zazpívat "Nebe", "Nelítám nízko", "Noc na zemi", "Vždycky se budeme znát" nebo cokoliv jiného z mnoha mých známých songů. Je jich celkem dost, ale já myslím, že tohle byla skvělá volba. Bomba. Koukněte na klip a uvidíte.

Album "Světlo" vyšlo už v březnu 2017, úspěšně z něj tedy čerpáte už déle než dva a půl roku. Máte s ním ještě nějaké další plány?

Jsou tam takové perly, až si někdy říkám, že není s přípravou novinek kam spěchat. Nejraději bych ke každé písničce ze "Světla" natočila klip. Přijde mi, že si každá zaslouží speciální pozornost. Skalní fanoušci desku znají a mají ji naposlouchanou, ale těm, kteří sledují jen singly, některé songy určitě unikly. Třeba "Děti krásy" je podle mě pecka jako hrom, s nádherným textem, zpívají v ní také děti. Ta by si klip zasloužila. Nebo píseň "V malinách" - u té brečím ještě teď, když ji občas hrajeme.

Anna K.
© Goran Tačevski
Letos uplynulo dvacet let od vydání vašeho zásadního, třemi nominacemi a dvěma Anděly oceněného alba "Nebe". Uvažovala jste o tom, že ho nějakou formou znovu připomenete?

S Honzou Muchowem, který "Nebe" produkoval, jsme o tom dlouho mluvili. Napadlo mě, že by se přímo nabízelo zkusit třeba nějaké remixy. Honza přišel s nápadem na jazzovou úpravu. Ale pak jsme si řekli, že vlastně moc nevíme, proč bychom to dělali, koho by to mimo nás a pár kamarádů zajímalo. (smích) Lidé stejně chtějí písničky slyšet nejraději v původní verzi. Alespoň já to tak většinou mám. Remixy mě moc neberou. Ze zvědavosti si je jednou poslechnu, ale abych si kvůli tomu běžela koupit desku? Zajímavější formou by možná bylo požádat nějaké mladé kapely, aby zkusily třeba písničku "Nebe" předělat po svém, a přiblížily ji tak svým fanouškům. Ale nemám příliš času ani energie na to, abych někoho hledala. Ani mě nenapadá, koho bych oslovila. Navíc mám pocit, že "Nebe" svým způsobem oslavuji na každém svém koncertě - už tím, že žiji a že písničky z tohoto dnes už téměř legendárního alba zpívám.

Anna K.

Rodačka z Vrchlabí v dětství závodila na lyžích, už v osmi letech hrála v divadle Semafor a mihla se také v epizodní roli v seriálu "Malý pitaval z velkého města". Nakonec však u absolventky konzervatoře naplno zvítězila hudba. Komerční úspěch zaznamenala hned její první deska "Já nezapomínám" z roku 1993, které se prodalo na dvacet tisíc kopií. Zlom v její kariéře ale znamenalo až o šest let později album "Nebe", které produkoval Jan P. Muchow. Vyneslo jí tři nominace na Ceny Anděl, z toho dvě v okřídlené sošky proměnila. Ne každý ví, že titulní hit pojednával o masivním odchodu Romů do Kanady v roce 1997. Následovala další vřele přijatá alba i v rádiu oblíbené singly. Do své sbírky přidala ještě několik Andělů a pravidelně boduje také ve fanouškovské anketě Žebřík. Dvakrát svedla úspěšný boj s rakovinou a následně se podílela na kampaních podporujících prevenci proti tomuto onemocnění. V roce 2016 se zúčastnila zábavné taneční soutěže StarDance. Zatím poslední řadová deska "Světlo" se datuje do roku 2017. Vzešly z ní hity jako "Vždycky se budeme znát", "Co mi za to dáš" nebo "Až mě zachráníš".

Jak jste na tom s přípravou nového materiálu?

Něco vzniká, už mám dokonce potenciální singl. Řekla bych, že to bude typická Anna K. Přece jen s Tomášem Varteckým už spolupracujeme dlouho a máme svůj zavedený rukopis. Zvuk by ale měl být jiný, už album "Světlo" bylo vlastně za mě velký posun, díky zahraničnímu zvukaři a mixu. Teď jsme jednu novou věc také poslali smíchat do zahraničí. Je pro nás skvělé mít možnost pracovat s takovými borci, jako je zrovna pán, který nám s touto písní pomáhal. Jmenuje se Jimmy Douglas. Mluvili jsme spolu přes videohovory. Bylo to celkem legrační. Ptala jsem se ho, na čem zrovna ve studiu pracuje, a on na to, že dělá další věc s Jay-Zm. Pracoval s Timbalandem, Justinem Timberlakem, Björk, má dokonce doma Grammy. A já na něj: "Tak prosím tě, všeho teď nech a smíchej tu Annu K." (smích) Bylo to vzrušující. S vydáním ale ještě chvíli počkám. Ráda bych natočila ještě nějaký klip ke "Světlu", a navíc vím, že se nám rodí další dobré věci. Chci nechat ještě dvě nebo tři smíchat a až pak se rozhodnout, co dál a jak se vším naložit. Nové album musí být bomba.

Co dalšího plánujete na příští rok?

Až dokončím turné, určitě si dopřeji delší koncertní pauzu. A pak se vrhnu právě do nahrávání nových písniček. Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že koncem příštího roku by nová deska mohla být na světě. Možná to ale bude jindy a třeba i později. Zkrátka nikam nepospíchám a až to bude nejlepší, pošleme to k lidem.

Termíny turné 'Akusticky 2019'

1. 11. Holešov - Zámek
2. 11. Ostrava - Dům kultury města Ostravy
12. 11. České Budějovice - Metropol
13. 11. Rakovník - KC
15. 11. Vysoké Mýto - Divadlo
16. 11. Hradec Králové - Petrof Gallery
17. 11. Hradec Králové - Petrof Gallery
21. 11. Třebíč - Divadlo
24. 11. Stříbro - Kino Slavie
27. 11. Valdice u Jičína - KC
4. 12. Praha - Hybernia
9. 12. Plzeň - Depo2015
12. 12. Český Krumlov - Divadlo
14.12. Česká Lípa - KD Crystal
16.12. Valašské Klobouky - KD Klobučan


NÁZORY
  • děkujeme (Petr, 29.10.2019 19:59) Reagovat

    Anničko, prosíme tě, neodkládej to album moc dlouho. My už se moc těšíme na tvé novinky!!!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
David Pomahač - Nechali jsme věci plynout a teprve pak v nich nacházeli formu
Rozhovory: David Pomahač - Nechali jsme věci plynout a teprve pak v nich nacházeli formu David Pomahač už dávno není jen jedna polovina dua Kieslowski, ale i výrazný sólový umělec. Jeho debutu přibyl v půlce dubna sourozenec "Neviditelný". Pomahač na něm spolupracoval s Martinem Hůlou aka Martinem Tvrdým. Nejen desce, ale... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2022 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Czech Music Crossroads 2022, Dům kultury Poklad!!!, Ostrava, 20.-22.5.2022
Naživo: "Takto si brumlujem!" aneb Czech Music Crossroads ukázaly sílu hudby i dopady pandemie "Hurá, showcase!" Vypadá to, že onen zdánlivě vyprázdněný pokřik na úvod našich reportáží se nakonec ujme. I když v případě Czech Music Crossroads je ono "Hurá" takové spíše šeptané. Letošní ročník tohoto ostravského... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2022 18:45 v sekci Naživo
0
Miro Žbirka - Posledné veci 9/10
Recenze: "Posledné veci" jsou Mekyho sbohem a Davidovým ahoj Pod příznačným názvem "Posledné veci" vychází nové album Mira Žbirky. Dvanáct skladeb plus mluvené intro a outro dal dohromady půl roku po Mekyho skonu jeho syn David převážně v londýnském studiu Konk. Díky jeho citlivé a... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2022 00:00 v sekci Recenze
0
Tool - průvodce mystickým světem progmetalového kultu
Komentované diskografie: Tool - průvodce mystickým světem progmetalového kultu Tool už v pondělí 23. května vystoupí v Praze. Poprvé přijedou vyzbrojeni svou stále aktuální deskou "Fear Inoculum", kterou vydali v roce 2019, třináct let po té předcházející. Tool prostě nespěchají, nicméně vypadá to, že... čtěte zde
Vydáno: 22.05.2022 09:15 v sekci Publicistika | Komentované diskografie
0
Pet Shop Boys, Bank Austria Halle, Vídeň, 12.5.2022
Naživo: Pet Shop Boys ve Vídni pořádali seznamovací večírek I na popové veterány Pet Shop Boys padlo covidové prokletí - celou svou koncertní šňůru museli několikrát přeložit a domácí fanoušci se mohou konečně těšit na 8. června do Fora Karlín. Pokud chtějí vědět nějaké spoilery,... čtěte zde
Vydáno: 21.05.2022 07:50 v sekci Naživo
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Top 10: Porno, zadnice i očkování: 10 + 1 nejčtenější článek roku 2021 (31.12.2021 08:00)
- Björk chystá album "pro všechny, kdo si dělají klub z obýváku" (01.11.2021 08:16)
- Rozhovory: Anna K. - Čekám teď na další světlo (16.07.2021 08:00)
- Video: Členové Killswitch Engage, Deftones, In Flames a Cave In oblékli "Hyperballad" od Björk do slušivého metalového kabátu (02.06.2021 16:43)
- Anna K. zve fanoušky na "Letní večery" (25.05.2021 09:56)
- Vikingský film "The Northman" s Björk v jedné z rolí půjde do kin v dubnu 2022 (18.05.2021 16:51)
- Do Rokenrolové síně slávy budou uvedeni Foo Fighters, Tina Turner nebo Jay-Z (13.05.2021 15:26)
- Nové desky 11/2021 - od Lany Del Rey přes Justina Biebera po Stinga (23.03.2021 08:00)
- Jay-Z prodal svůj většinový podíl v Tidalu (10.03.2021 12:14)
- Video: Tomáš Vartecký ON AIR: Pro výhru z Marlboro Rock-In jsme šli do banky s igelitkou a nedali nám to (17.02.2021 10:58)

ALBUM TÝDNE 21/2022

Miro Žbirka
Posledné veci

Pod příznačným názvem "Posledné veci" vychází nové album Mira Žbirky. Dvanáct skladeb plus mluvené intro a outro dal dohromady půl roku po Mekyho skonu jeho syn David převážně v londýnském studiu Konk. Díky jeho citlivé a nápadité produkci vznikla výborná deska.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 26.05.
Scorpions (DE) (O2 Arena, Praha)
Čt 26.05.
David Pomahač (Café V lese, Praha)
Pá 27.05.
Korn (USA) (Tipsport Arena, Praha)
So 28.05.
Declan McKenna (UK) (Roxy, Praha)
St 01.06.
Yungblud (UK) VYPRODÁNO (Malá Sportovní hala, Praha)
Čt 02.06.
Yungblud (UK) (Malá Sportovní hala, Praha)
Čt 02.06.
Avishai Cohen Trio (IZ) (Divadlo Hybernia, Praha)
Ne 05.06.
Imagine Dragons (US) (Letiště Letňany, Praha)
Po 06.06.
Yung Gravy (US) (Rock Café, Praha)
Po 06.06.
Imagine Dragons (US) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lucie Vondráčková Adele Madonna BTS Michal Prokop Slash Ed Sheeran Queen The Beatles Viktor Sheen Dua Lipa Pink Floyd Abba Vojtaano Avril Lavigne Jack White The Weeknd Rammstein Mirai Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2022 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver