V krásném přírodním amfiteátru začínal oficiální program v pátek v pět hodin odpoledne, ale pořádat takový festival je v podstatě celoroční práce, tím víc pro lidi, kteří na tom nehodlají zbohatnout, ale vše dělají hlavně kvůli neopakovatelným zážitkům a krásné atmosféře. Festival pořádá spolek Přátelé slunovratu. Hlavními hnacími motory akce jsou producent a vydavatel Ivan Kurtev ( Folk Žije!, Supergram) a dramaturg, hudební publicita, herec a kapelník (Marien) Víťa Troníček. Právě skupina Marien jsou základními stavebními kameny pořadatelského teamu. Ne festivalu je možné je vidět v roli bedňáků, trhačů lístků, umývačů toalet, prostě dělají co je potřeba a vymýšlejí jak zajistit větší komfort pro návštěvníky i co udělat pro to, aby byli spokojeni i vystupující.

Na jubilejním desátém ročníku nemohly chybět stálice našeho folku a country, ale ani mladá krev. Sice je ode všech stran slyšet, jak folk nejde s dobou, že ho dnes už nikdo neposlouchá ani nehraje, když si však uvědomíme, že i takové dnešní hvězdy jako Pokáč či Tomáš Klus si z něj berou velkou porci inspirace a nestydí se za ni, nebude to až tak horké. A nesmíme zapomenout ani další fakta - existují u nás rádia, která vysílají pouze tuhle muziku, vychází dvouměsíčník Folk History a na nejrůznějších festivalech od začínajících až po kultovní Portu si (obrazně řečeno) podávají kliku staří zkušení bardi se spoustou mladých.

Nejinak tomu bylo i zde. Program nebyl koncipován tak, aby na začátku hráli pouze neokoukaná jména, a až bude amfiteátr zaplněný, slíznou smetanu hvězdy. V pátek se třeba Klára Vytisková (nezaměňovat se zpěvačkou z Toxique) spolu s Mirkem Noskem dostala na pódium před hlavní hvězdu toho dne Pavla Žalmana Lohonku a rozhodně obstála se ctí. Naopak Nová sekce, která muzicíruje už od konce osmdesátých let, celý program startovala. Pro pisatele však byl nejpříjemnějším osvěžením prvního dne sbor Corale ze Žamberka.

Pod vedením rodinně-muzikantského klanu Mimrových se podařilo sestavit a už velkou spoustu let udržet při životě ansámbl, který má v současnosti přes padesát členů a jehož kvality letos dokázala i finalistka letošního ročníku The Voice Eliška Urbanová. Sbor se nezaměřuje jen na jeden žánr, zvládne klasiku stejně dobře jako chrámové zpěvy, pop proplete s folkem a dokáže i skvěle swingovat. Energie měl na rozdávání, což dokázal v letitém hitu "The Lion Sleeps Tonight" (zvuky, kterými někteří členové zpěv podkreslovali, byly k nerozeznání od těch, které jsou slyšet v opravdickém pralese). Zařadil pecku od Michaela Jacksona "Man In The Mirror", krásně si poradil s folkovou klasikou sourozenců Ulrychových "O naději" i s jejich novější skladbou "Lípa". Aplaus od publika, ve kterém měli přece jenom převahu lidé ve středním a vyšším věku, měli zpěváci a zpěvačky obrovský.

Více než tisícihlavý sbor v publiku si poprvé pořádně zazpíval při vystoupení Žalmana. Ten samozřejmě nehrál jen letité hity, ale i novější skladby ze zatím posledního CD "Cestující muž". Ta úplně poslední byla sice "Tam na Piccadilly", ale zazpívaná na halfplayback s dechovým orchestrem v jazzovém stylu. Jinak samozřejmě nemohly chybět pecky "Nezacházej slunce" (ta koncert zahajovala), "Divokej horskej tymián", "Jdem zpátky do lesů" a další, k nimž se návštěvníci s chutí přidali. Mezi skladbami neustále kašlající zpěvák s grácií odpověděl na poznámku "To ty cigarety" ve smyslu, že už čtvrt století nekouří a za jeho problémy může alergie na řepku. Jinak mělo vystoupení neuvěřitelný tah na branku a bavili se jak ti na pódiu, tak ti před ním.

Páteční program uzavírali Marien, protože si to tak přál právě Žalman. Ze začátku hráli hlavně novější a méně hrané písne, kolem půlnoci se však už dostalo na osvědčené záležitosti a lesem zněly "Olešnická", "A bylo léto", díky nové zpěvačce Karolíně Böhmové zazněla i jedna věc z repertoáru Alison Krauss a v přídavkové "Rozálce" se dostala ke slovu i bývalá zpěvačka Zuzka Mimrová. A s ní samozřejmě i Corale, kteří s Marien spolupracovali už v minulosti. Na úplný závěr pátečního programu zazněla píseň "Vědomí člověka", která se lehce dotkla toho, co se v současné době děje na naší politické scéně. Snad nejplnější amfiteátr historie Folkového chvojení si plnými doušky užíval tropické noci, jasné oblohy a svítícího měsíce.

Sobotní předpověď počasí už zdaleka tak optimistická nebyla a bohužel se vyplnila takřka do puntíku. Program začal už před polednem s formací Cross Country, na niž navazovali Kofe a Vlna, Terrakota, Pavlína Jíšová s Bababandem či Žamboši. Velký úspěch sklidila dvojice Groovey, která hraje písně z repertoáru slavného tandemu Simon-Garfunkel. Neopomněla snad žádný jeho zásadní hit včetně "Mrs. Robinson" či "Bridge Over Trouble Water". Během vystoupení formace Sem tam už si s listy stromů začal pohrávat stále silnější vítr a brzy na ně začaly bušit první kapky deště. Takže lidé se spíš než na poslech kapely soustředili na neustálé oblékání a vysvlékání pláštěnek, což celkovému dobrému pocitu zrovna nepřidalo.

Následný vystupující s příhodným názvem Kapky přinesl do programu další závan mladistvého osvěžení a pak nastoupil člověk, který si, hvězda-nehvězda, loni naprosto anonymně seděl v publiku, a tak slovo dalo slovo a letos už nemohl chybět na pódiu - Karel Plíhal. Vtipné průpovídky ("Jaké boží přikázání má Severní Korejec? Miluj jižního svého") střídal se známými hity "Nagasaki-Hirošima" nebo "Levitační". Vzhledem k jeho zdravotním problémům ho doprovázel na kytaru Petr Fiala. Nastupující Přístav už znovu musel čelit dešti, tentokrát však silnějšímu. Netrval však dlouho a díky tomu vrchol v podobě vystoupení dvou legend Hop Trop a Hradišťanu se odehrával opět před zaplněným hledištěm. Společné hromadné zpívání muzikantů a pořadatelů spolu s publikem bylo pak sladkou tečkou festivalu.

Pořádání venkovních festivalů má svou krásu, hrozí však i nebezpečí, že počasí nevyjde a po brněnském Majálesu jsem jeho rozmary musel zakusit i nyní. Pokud je třeba hodnotit víkend jako takový, rozhodně vyšel jak po stránce hudebníků, tak po stránce atmosféry. V přeplněném amfiteátru se lidé k sobě chovali v rámci možností slušně, ohleduplně, navazovali nové kontakty či prohlubovali stará přátelství. A v tomhle tkví krása těchto akcí z velké části také.