John Mayer je klučina, který dokonale láme srdce svým obdivovatelkám. Již jako třináctiletý uměl improvizovat a hrát na akustickou kytaru. V devatenácti byl chvilku na bostonské Berklee College Of Music. Ale vrátil se do Atlanty, kde po barech hrával blues a pěl své písničky. V roce 1999 na svět vykoukl jeho debut "Inside Wants Out", na kterém se převážně doprovázel na kytaru a tato komorní nahrávka zaujala mnoho časopisů, které začaly psát o novém Stingovi nebo Dave Matthewsovi. Hlas Johna Mayerse je blízký hlasům těchto pánů. O dva roky později vyšla deska "Room For Squares", kterou spoluprodukoval John Alagia, který mimo jiné spolupracoval i s Dave Matthews Band. Deska byla pochválena, ale komerční úspěch se dostavoval pomalu. V rámci čtyřicátého pátého vyhlašování Grammy Awards si John Mayer odnesl cenu za nejlepší mužský popsong s písní "Your Body Is A Wonderland".

"Room For Squares" nyní vyšlo v reedici, sedm písní bylo zremixováno a přibyla jedna úplně nová skladba "3x5". O remixy se postaral jiný slavný producent, Jack Joseph Puig (spolupracoval třeba s Erikem Claptonem nebo skupinami Weezer a The Black Crowes) zremixoval i pilotní singl "No Such Thing". Ve studiu se za bicími posadil Nir Zidkiyahu (ten si vystřihl spolupráci s Genesis). Třináctipísňové album představuje směs pop rockového folku, dalo by se mluvit i o popu po americku. John Mayer je pohodový skladatel, škoda jen, že některé songy, jmenovitě "No Such Thing", "My Stupid Mouth", "Neon" a "Back To You" vyšly již na debutu "Inside Wants Out", těžké je tedy soudit, jakými změnami vlastně prošly.

John Mayer přenáší komorní náladu malého klubu, kde hraje své písně za doprovodu akustické kytary a pro album "Room For Squares" vše přepracoval pro skupinku hráčů a sem tam přihodil decentní smyčce. Celé je to o pohodě. Jen mi jaksi uniká vazba mezi tabulkou chemických prvků na potisku cédéčka a hudebními nebo textovými tématy, které vzešly z pera Johna Mayerse. Hitovou jistotou je singl "Your Body Is A Wonderland", který si vyzískal zaslouženě nominaci a vítězství na letošních Grammy Awards. Deska však spíše působí vyrovnaným dojmem, kde žádný song speciálně nevyčnívá z rozjetého tempa a nadhozené pohody. Snad jen závěrečný lehce hymnicky laděný song "St. Patrick's Day" vznešeně uzavírá celou kolekci. Pomalé písně střídají rychlejší kousky, za povšimnutí stojí již zmíněný "Neon" nebo "Love Song For No One". Dalším singlem by měla být "Why Georgia", já bych však raději uvítal "Back To You".

Ať už se začnete učit Mendělejovu periodickou tabulku prvků nebo budete špekulovat, proč John Mayer začal bádat o čtvercích a pokojích s těmito půdorysy, přesto se při poslechu na etapy vydávaného alba "Room For Squares" dostanete úplně jinam. John Mayers je talentem nadaný a jeho písničky se příjemně poslouchají, kdykoliv a kdekoliv. Jen otázkou stále zůstává, jestli "Room For Squares" je vylepšováno oproti původní verzi, nebo jestli je toto vše jen taktický tah firmy na vyšetření času, který se dá zužitkovat různými způsoby, dva roky je dost dlouhá doba. Rozluštění přinese až následující dlouhohrající deska, nyní si musíte vystačit s reedicí tohoto alba.