Od vydání "Are We There" v roce 2014 se v životě Sharon Van Etten stalo plno věcí. Prožila první herecké zkušenosti, když si střihla roli Rachel v seriálu "The OA" od Netflixu. Následovala spolupráce s Katherine Dieckmann na filmu "Strange Weather", kam kromě jedné z rolí přispěla i hudbou. Celou filmovou kapitolu prozatím zakončila v jedné epizodě "Twin Peaks". Nejvíce se však na jejím směřování podepsal fungující dlouhodobý vztah a následná výchova prvního potomka. V posledních měsících pak dala dohromady kolem čtyřiceti písní, ze kterých následně vzniklo album "Remind Me Tommorow".

Pro novou tvorbu se spojila s producentem Johnem Congletonem. Podařilo se jim vytvořit zcela nečekaný synth-popový koktejl, projevující se hned s prvními tóny "I Told You Everything". Spojení syntezátorů, výrazných bicích a úžasného vokálu sedmatřicetileté písničkářky z Brooklynu zanechá v posluchačích možná otázku, zda je to stále ta stejná hudebnice.

A odpověď se nachází někde uprostřed. Změnilo se totiž příliš, jak napovídá hned druhá "No One's Easy To Love" v úvodním verši: "Too much has changed." Na textech se podepsaly právě požitky posledních let, které však Sharon pomohly stvořit její dosud nejsilnější desku. Z veršů je cítit upřímné štěstí, radost a trochu i oddych. Naopak hudba je spíše melancholická, chladná.

S novým zvukem však nemizejí dechberoucí singly. Hned úvodní "Comeback Kid" udělal z alba očekávané zboží. To následně podpořil i krásný opus "Jupiter 4" pojmenovaný po starém syntezátoru z roku 1971, na kterém vznikal jeho motiv. Springsteenovsky hymnická "Seventeen" se opět vrací zpět do složitých let a zdůrazňuje, že už prostě nejde o tu stejnou Sharon jako tehdy. Celému materiálu také pomáhá kouzlení se zvuky. Nejrůznější skřípání, ozvěny a další efekty dělají z "Hands" jednu z nejsilnějších záležitostí. Po ní přichází závěrečná něžná "Stay".

Nejintenzivnější skladbou však zůstává hned první "I Told You Everything", ve které Sharon zachycuje pocity z barového rozhovoru, kde se konečně dočkala někoho, kdo ji pořádně vyslechl: "Sitting at the bar, I told you everything / Sharing a shot, you held my hand / Knowing everything, knowing everything, we cried." Minulou tvorbu následně nejvíce připomene sentimentální "Malibu".

"Remind Me Tommorow" ukazuje, že Sharon Van Etten vzala osobní život jasně do vlastních rukou a mistrně toho využila i v tom profesním. Po rocích hledání klidu se zbavila nejistoty a působí naprosto přesvědčivě ve všech svých uměleckých polohách.