Žádná avizovaná předkapela, žádné časové proluky nebo nostalgické řeči, jen čistá hudební esence, pot, krev a nafukovací labuť. To, že Cocotte Minute rostou po hudební stránce, už vzhledem ke kvalitám posledních počinů víme. Na aktuálním turné završeném divokým křtem v pražském Paláci Akropolis ale potvrdili, že začínají být i velkou koncertní kapelou, které přestávají prostory klubů stačit.

První pražský koncert z celkových dvou byl již delší dobu vyprodaný, stejně jako několik dalších zastávek turné. Atmosféra byla tedy od první chvíle výtečná. Kokoti mají věrné publikum. Téměř každý druhý fanda disponoval nějakým kapelním merchendisem a půl hodiny před začátkem koncertu se již mnozí příznivci vydatně bavili zpěvem (křikem) textů některých proslulých skladeb svých oblíbenců.

Zellerova parta zvolila podobné rozvržení večera, jaké bylo při křtu předchozího počinu "Rituál, kmen, srdce a kmen". První část pánové věnovali ryze novému EP, které přehráli celé. Jeho kvality jsou nesporné a ze vřelých reakcí publika by ani jeden neodhadoval, že jde o zcela nové písně. Dokonce nelze vypíchnout skladbu, která měla největší odezvu, protože chemie mezi publikem a muzikanty byla od počátku elektrizující a kotel řádil od první do poslední minuty. Za zmínku snad stojí strhující "Křič nahá", ze které až mrazilo.

Křtu se zúčastnil jeden z fanoušků, nutno dodat, že slušně posilněný. Pozvání si vysloužil koupí originálního CD. Stejně jako "Rituál" i oslavovaná novinka byla pokřtěna Jackem Danielsem. Tedy jeho posledními kapkami, neboť kmotr stačil notnou část americké whiskey zavčas vypít.

Po náročném odehnání nadšeného kmotra z pódia se pokračovalo výběrem toho nejlepšího, co skupina za ty roky složila. Činila tak téměř chronologicky přesně od novějších skladeb, až po ty vůbec nejvousatější. Znovu se potvrdila kvalita materiálu z předchozího cédéčka, ale i nestárnoucích hitů jako "Bastard", "Czeko" nebo "Kopem".

Asi největší divočina se pod pódiem odehrála za přítomnosti samotného lídra Martina Zellera, který se světelným řetězem během skladby "Proti sobě" rozdělil publikum na dvě poloviny a vyzval je, aby se pak během refrénu do sebe pustily. Netřeba podrobně popisovat, jaká vřava nastala. Úsměvným zpestřením byla Zellerova projížďka po rukou fanoušků na nafukovací labuti i natáčení klipu pro píseň "Shoř teď".

Za zmínku také stojí velmi solidní pódiový vizuál dokreslující profesionální výkon kapely, která zase o kousek dál posunula své koncertní kvality. Šlo o dost možná nejlepší koncertní zářez Cocotte Minute vůbec, minimálně pak v pražských klubech. Snad to chlapy nepřestane bavit, mají totiž velmi dobré vyhlídky stát se nejlepší tvrdě rockovou (nejen) klubovou kapelou u nás. Pokud už se tak nestalo.

P. S.: Použité fotky jsou z koncertu ze 16. 11. 2016 v Paláci Akropolis.