Co vás kromě jména a chystaného turné spojuje?

Drobná: Především hudba!

Smetana: A také žánr, ve kterém se pohybujeme. Obě sledujeme, co se děje na světové scéně. Spojuje nás ambice odpoutat se od toho, co je považováno za mainstream v Česku nebo na Slovensku, snažíme se tomu nepřizpůsobovat. Naše hudba je kvůli tomu někdy vnímaná jako alternativní, s čímž ale nesouhlasím - obě děláme pop.

Našly byste i některé společné charakterové vlastnosti?

Drobná: To si netroufám odhadnout, viděly jsme se zatím jen párkrát. Úplně poprvé jsme se setkaly na koncertě Mariky Gombitové a krátce nato pak v sushi baru. Tam jsme se víc seznámily a sedly si.

Smetana: Řekla bych, že přátelství s Emmou nejdřív navázala moje dcera Lennon, cpaly do sebe navzájem rýži s avokádem. A co se týče spojitostí, napadá mě například, že na řadu lidí možná působíme trochu melancholicky a zádumčivě, a přitom takové vlastně nejsme. Jsme obě docela divoké.

Takže v sushi baru vznikla myšlenka na společné turné?

Drobná: Tehdy mi Emma nabídla, abych vystoupila jako host na jednom jejím vystoupení. Já plánovala své sólové turné. Jenže nakonec jsem koncerty musela zrušit. Dnes jsem ráda, že to tak dopadlo a máme turné společně, protože mám pocit, že do sebe konečně všechno zapadá.

Proč jste jarní turné zrušila? Už se na něj prodávaly vstupenky.

Drobná: Sešlo se víc překážek dohromady, se všemi jsme se statečně prali. Ale týden a půl před prvním vystoupením nám odpadli kytarista a doprovodný zpěvák, což byla poslední kapka. Tehdy jsem pochopila, že se to asi nemá stát. Bylo nereálné za tak krátkou dobu někoho sehnat.

Napadá mě ještě jedna spojitost: Než jste se začaly naplno věnovat hudební kariéře, staly jste se známými přes televizní obrazovku.

Smetana: A dokonce přes stejnou televizní stanici. Vtipné je, že jsme se obě dost vymykaly tomu, na co je divák této televize zvyklý. V době, kdy Emma soutěžila v SuperStar, jsem uváděla Televizní noviny. Mimochodem, je docela vtipné, že ročník, do kterého se Emma přihlásila, jsem původně měla s Martinem Pyco Rauschem moderovat já. Z pletichářských důvodů uvnitř televize z toho nakonec sešlo, ale soutěž jsem pak celkem sledovala. A Emma byla jediná, kdo mě doopravdy zaujal. Dokonce jsem byla jednou na živém přenosu, kde jsme se na okamžik potkaly.

Takže jste se poprvé neviděly na koncertě Mariky Gombitové, ale už při soutěži.

Smetana: Tehdy jsme se jen letmo pozdravily. Bylo to v době, kdy se Emma ocitla v obležení mnoha lidí, kterým se já systematicky vyhýbám, takže pro nějaké větší seznámení nebyl prostor. Minimálně z talentového hlediska bylo podle mě o jejím vítězství jasno už od prvních kol. Pak jsem na nějaké superstarovské party s lítostí pozorovala různé hady, co čekali na svou příležitost, aby se na jejím úspěchu mohli přiživit. Byl to trochu tragikomický obraz a já jí držela palce, aby tomu tlaku odolala. A vypadá to, že to zvládla.

Drobná: Ano, vzpomínám si na to. Už tehdy jsem ale věděla, s kým chci po skončení soutěže spolupracovat. Řada lidí mi radila, co bych měla a co bych neměla. Ale nedělala jsem si z toho těžkou hlavu. Byla jsem připravena na to, že spousta lidí mi bude chtít pomoci. A já tu pomoc s díky odmítla.

Přicházelo vám hodně nabídek?

Drobná: Nevím, zda jich bylo hodně, ale nějaké přišly.

Smetana: Zdá se mi zajímavé, že tahle soutěž vygenerovala dvě velké osobnosti - Emmu a Anetu Langerovou. U obou bylo od začátku jasné, že z hlediska svého osobního vkusu do ní vlastně nepatří, od ostatních se hodně lišily. Stačí se podívat na playlisty, ze kterých si zpěváci musejí vybírat, co zazpívají, na argumenty, které zaznívají od porotců. Ti jsou často vkusově úplně jinde než nejzajímavější účastníci. Aneta i Emma vyhrály navzdory tomu, že byly pro takovou soutěž osobnostně nejméně typické. Přesto se objevovali lidé, kteří je chtěli měnit a napasovat do toho, co by teoreticky mělo formátu soutěže odpovídat. To mě na tom překvapuje.

Jenže nepochodili, Emma Drobná vydala první album "You Should Know" až dva roky po soutěži a singl "Words" z něj se stal nejhranějším hitem v rádiích v Česku i na Slovensku. Přitom byla spousta lidí, kteří si mysleli, že se na ni zapomene.

Drobná: Mám z toho úspěchu radost, dokonce i písnička "Smile" měla velký ohlas. Nedávno získala na Slovensku cenu SOZA pro nejhranější skladbu za minulý rok. Ale nepostavila jsem si to tak, že jsem něco dokázala, a tím mám splněno. Dívám se stále do budoucnosti. Tvořím hudbu, dělám, co mám ráda, a doufám, že to tak bude i nadále. Je pravda, že předsudky jsem zažila, nikdo mi sice nic neřekl do očí, ale doneslo se ke mně, že někteří lidé o mně nemluvili zrovna hezky.

Jak jste se s tím vyrovnávala?

Drobná: Už od začátku jsem věděla, že můj svět nestojí a nepadá se SuperStar. Zpívat jsem toužila už před ní, jen jsem čekala na příležitost. Dva roky jsem žila v Londýně, kde jsem dělala burgery. Pak jsem se vrátila na Slovensko, původně to mělo být jen na otočku, plánovala jsem odjet na Kanárské ostrovy. Jenže mamka mě přihlásila do soutěže. A co bylo dál, už víte.

Zažila předsudky i druhá Emma?

Smetana: Největší předsudky jsem vůči sobě paradoxně měla já sama. Kdyby se nějaká jiná televizní moderátorka pokoušela přijít s vlastní hudební tvorbou, asi by mi to přišlo legrační. Proto mě mile překvapilo, že na mě hudební kritici reagovali dobře už od začátku. Už můj debutový singl "Waiting" ocenili například tím, že jsem za videoklip k němu získala nominaci na Cenu Anděl. To bylo povzbuzující.

Přitom jste se tak dlouho zpívání bránila.

Smetana: Ano, táta (hudebník, skladatel, producent a DJ Jiří Smetana - pozn. red) pro mě byl takovou ikonou, že jsem mu nechtěla dělat ostudu. Smířila jsem se s tím, že nikdy zpívat nebudu, přestože nebylo nic, co bych chtěla dělat radši. Nakonec mi pomohlo účinkování v muzikálu skupiny Lucie nazvaném "Větší než malé množství lásky". Měla jsem tam hlavní roli a byla to taková první injekce pro mé hudební sebevědomí. O něco později jsem se potkala s Jiřím Burianem. Původně jsme se bavili o úplně jiných věcech než o hudbě, ale jednou z mého partnera Jordana vypadlo, že občas něco skládám, a on to hned chtěl slyšet. Zahrála jsem mu jednu písničku u sebe doma, on si ji nahrál na diktafon a pak mi ji poslal zaranžovanou. Byla jsem okouzlena tím, jak se dá se základní melodickou linkou pracovat. A začal mnohaměsíční proces, který vyvrcholil debutovým albem "What I’ve Done".

Z televize jste pak odešla za ne úplně klidných okolností - dostala jste výpověď v době těhotenství a soudila se. Prvoinstanční soud rozhodl ve váš prospěch, ovšem protistrana se úspěšně odvolala. Pokračuje řízení dál?

Smetana: Ano, podala jsem odvolání k Ústavnímu soudu. Odvolací soud dal za pravdu Nově, aniž by nás předvolal a aniž by to jakkoliv zdůvodnil. Stejný verdikt vynesl i Nejvyšší soud. Překvapilo mě, že předvoláni jsme opět nebyli. Soudy vyšších instancí podle mého názoru v tomto případě upřednostnily formální důvody před těmi věcnými. Je totiž pravda, že jsem svou výpověď napadla pozdě, bylo to ale způsobeno tím, že mě televize ještě několik měsíců po údajné výpovědi v době těhotenství udržovala v domnění, že mě nadále zaměstnává. Chodily mi výplaty, dokonce mi po dvou měsících přišel vytýkací dopis, ve kterém mi hrozili vyhazovem. Byla to lest, jak docílit toho, abych propásla termín podání žaloby. Cynismus nejvyššího kalibru.

V současnosti se věnujete moderování v internetové televizí DVTV, doma máte téměř dvouletou dceru Lennon. Zbývá ještě na hudbu dostatek času?

Smetana: Zbývá. Pro mě je hudba relaxem, při její tvorbě si odpočinu. Nedávno jsme s Jordanem vydali nový singl a videoklip "Lost And Found". Každou novou písničku mám radši než ty předchozí, ale z téhle mám opravdu obzvlášť velkou radost. Klip jsme natáčeli v hotelu Thermal, mixu se ujal Tomáš Havlen, master singlu dělal v Londýně Matt Colton, který pracoval pro Muse nebo Arctic Monkeys. Dream team.

Jordan vám kromě toho prvního režíroval všechny videoklipy. Nelezete si někdy při práci na nervy?

Smetana: Samozřejmě že ano. Ale tentokrát jsme byli rozchodu o něco méně blízko než u minulých klipů. Přesto je pravda, že navzájem si k sobě přirozeně dovolíme víc, než kdybych spolupracovala s někým čistě na profesionální úrovni.

Když se hádáte, prý se honíte po Praze. Vyměňujete si takto vášnivě názory i při práci?

Smetana: Když u toho není Lennon, tak ano.

Drobná: Zajímavé, to je další věc, kterou máme společnou. S přítelem se totiž při hádkách také naháníme po městě.

A také kvůli práci? I vy totiž se svým partnerem Štěpánem Urbanem, vaším finálovým soupeřem ze SuperStar, spolupracujete, dokonce spolu také máte duet.

Drobná: Při práci to nejspíš nebylo. Ale létaly věci z balkónu a tak dále. Už je to dlouho, teď už jsme přece jen klidnější. Štěpán je pro mě především velkou oporou. Kámen, o který se můžu opřít. Někdy je spolupráce s milovanou osobou náročná, ale pořád si vyhovujeme nejvíc. Celkově jsem našla tým nejbližších spolupracovníků, ve kterém si vzájemně důvěřujeme. Jsme celkem čtyři, když nepočítám kapelu. Stále spolu něco vymýšlíme.

Smetana: I my jsme čtyři. Všechny klipy totiž Jordan točí se svým bratrancem Givinarem. Já, oni dva a Jirka, to je naše pevná čtyřka.

Vida, máme další spojitost.

Smetana: Včera k nám ale přibyla i Lennon, která nahrála svůj první part do písně "Špatný dětství" Kapitána Dema (alter ego Jiřího Buriana - pozn. red). A Lennon v ní něco huláká. Takže už je nás pět.

Drobná: Kromě naší čtyřky jsem si vyzkoušela i spolupráci s jinými lidmi. Nahrála jsem duet na album jazzového zpěváka Petera Lipy. Kromě toho mě oslovil slovenský producent, abych nazpívala skladbu na jeho autorské album. K písničce jsme natočili i klip. Producent se jmenuje Peter Pann.

Smetana: Vážně? To je dobrá náhoda, můj Jordan má kapelu Peter Pan Complex!

Společné máte i to, že obě zpíváte téměř výhradně anglicky.

Drobná: Na debutové desce to platilo, s výjimkou jediné písně "Keby". Ale teď už začínám psát slovenské texty. Angličtina pro mě byla vždy snazší. Když píšu v mateřském jazyce, uvědomím si, že tomu bude víc lidí rozumět. Mám v sobě zábrany, strach z toho, že se v písničkách odhalím víc, než bych chtěla. Slovenské texty se ostýchám číst i před svými blízkými. Ale je to pro mě velká výzva. Někdy jsem s několika prvními verši spokojená, ovšem pak sklouznu k hrozným klišé. Stydím se sama před sebou, když píšu o nebesích a hvězdách.

A co druhá Emma?

Smetana: Mám to podobně, kladu na sebe určité nároky. Moje české texty je nesplňují - jsou přihlouplé, patetické nebo srandovní. Sama mám ráda spoustu českých písničkářů. Přátelíme se s Klusovými, přičemž Tomáš píše extrémně osobitým způsobem a zpívá maximálně autenticky. Já budu na vlastní texty v češtině připravena možná v šedesáti. Nebo taky nikdy.

Na svých koncertech si občas nějakou českou předělávku zazpíváte - například "Variaci na renesanční téma" od Vladimíra Mišíka. Proč neoslovíte nějakého textaře, který by vám česká slova napsal?

Smetana: Už jsem to udělala, jenže výsledek ve mně vzbudil tak obrovské rozpaky, že jsem toho litovala. Musela jsem člověku, kterého si vážím, říct, že to pro mě není použitelné. A znovu už jsem si nikoho oslovit netroufla, protože jsem se nechtěla podruhé ocitnout v tak lidsky nepříjemné situaci.

Drobna: Písničku "Variace na renesanční téma" máme také společnou. Od svých patnácti jsem ji zpívala s kytarou u táboráku.

Třeba si ji spolu zazpíváte i na turné.

Drobná: To je skvělý nápad.

Smetana: O tom bychom měly popřemýšlet. Zatím jsme ani neplánovaly zpívat společně. Vlastně bych se toho trochu bála, Emma Drobná je technicky výborná zpěvačka, budu se před ní stydět. Možná bych jí mohla zpívat backvokál.

Podle mě se zbytečně podceňujete, na srpnovém koncertě na lodi Cargo Gallery jste ji zazpívala moc hezky.

Smetana: Mám k té písni hluboký vztah, zpívá ji Vladimír Mišík, který hodně spolupracoval s mým tatínkem, napsali spolu třeba "Slunečný hrob" pro Blue Effect. Vyrostla jsem na ní. A to, že existují takto geniální písně, je i jedním z důvodů, proč si v češtině netroufám psát.

Váš táta byl sám muzikantem, k hudbě vás tedy vedl odmala. Děláte to samé i pro svou dceru Lennon?

Smetana: Ano. Doma neustále něco vyřvává, zrovna má hiphopovou fázi, oblíbila si rappera Childishe Gambina. Ale teď rozhodně zpívá častěji ona nám než my jí. A intonuje bezchybně. Mně je až trapné o jejích hudebních vlohách mluvit, protože si opravdu myslím, že je geniální. Když jsme loni v Londýně natáčeli videoklip "No Fire", v kočárku si mávala ručičkou, jako by píseň dirigovala. V jejích třech měsících mi to přišlo pozoruhodné až divné. S postupem času je ze mě čím dál tím větší fanynka a obdivovatelka, mám z ní neskutečnou radost.

Na začátku jsem se ptal, co máte společné. Našli jsme toho poměrně hodně. Co na sobě naopak vzájemně obdivujete?

Drobná: Emma je odvážná. Když chce něco říct, řekne to. Já radši mlčím. Chtěla bych být tak výřečná jako ona.

Smetana: A já na ní obdivuji, že dokáže mlčet, protože mně by se to občas vyplatilo. Obdivuji i její fyzickou krásu, protože podle mě je to nejkrásnější člověk v česko-slovenském showbyznysu. A také její uměleckou nezaměnitelnost, protože když ji slyšíte z rádia, za tři sekundy víte, kdo to je. A to mi zejména u bílých lidí přijde opravdu vzácné.

Termíny turné "Emma + Emma":

10. 11. Brno, Kabinet Múz
20. 11. Praha, Roxy
21. 11. Plzeň, Papírna
6. 12. Bratislava, Majestic Music Club
7. 12. Ostrava, BrickHouse DOV