Skoro by se až chtělo napsat, že Slováci našli taky svou Lenny. Tedy dívku, jejíž tvorba ani v nejmenším detailu nezapadá do škatulky česko-slovenského popu, ale voní po zahraničních inspiračních zdrojích. A přesto s ní už Emma Drobná dokázala zaujmout masy. Mezinárodní přístup není patrný jen v produkci, ale hlavně v Emmině nepozlátkovitém projevu a flegmatičnosti vůči klasickým tuzemským hitovým vzorcům.

Drobná si tu jen tak mimoděk zpívá svoje holčičí písničky, které jsou (electro)popové a chytlavé, ale u většiny z nich platí, že vyžadují větší pozornost než výplňovky, které si pustíte k domácím pracím. Byla by škoda neodhalit potenciál singlu "Words", který už slovenská i česká rádia pasovala na hit podzimu. U nás i u sousedů se totiž stal v éteru číslem jedna. Mix dívčí zasněnosti, až severského chladu a jemně zastřeného hlásku, jen zlehka říznutý electrotrendy, tu zafungoval jako už dlouho v žádné domácí rádiovce. A rovnou přiznejme, že na desce už nic oslnivějšího není.

Album má totiž na debut až neobvykle snadno uchopitelný rukopis, což sice svědčí celku, ale zas tolik nedává vyniknout jednotlivostem. Pozoruhodné je to hlavně proto, že jakožto výhradní autorka textů si Emma přizvala hned čtyři různé producenty, se skládáním hudby jí navíc pomáhal ještě její partner Štěpán Urban.

A jak tedy deska zní? Poměrně táhle, jak je vlastně pro náturu a introvertní prezentaci Drobné typické, zároveň ale pocitově nesmírně živě a pod povrchem tepavě. Ne nadarmo jsou některé písně přirovnávány k tvorbě Coldplay či The xx. V duetu "What Have We Done" s Urbanem vás oba mladí umělci zdatně utáhnou na éterické melancholii, ale i docela přístupném refrénu, který si za chvíli začnete broukat. A právě v tom si třiadvacetiletá Slovenka libuje - její písničky s naprostou samozřejmostí přeskakují ze světa jinopopu do mainstreamu a zase zpět.

Znát je to hned od úvodní "On My Own", která se přes atmosférické ozvěny nakonec rozvine až v něco, co by klidně mohla zpívat Ellie Goulding. V "Sadie" zase dokáže vystřídat roli královny hipsterského tanečního parketu a pak vás zchladit několika zcela přesvědčivými pozvolnými povzdechy: "You Should Know...." Ačkoliv Emmě námluvy s elektronikou nesmírně sluší, jde to i bez ní, a tak se můžeme nostalgicky dojímat v kouscích, jako jsou velmi osobní "Remember" nebo překvapení na závěr - slovensky zpívané "Keby". Ta zní takřka demíčkově, ovšem na pozadí jednoduchého riffu odhaluje další možnosti onoho tolik uhrančivého hlasu Drobné.

Dost už bylo hvězd SuperStar, co promarnily svůj talent. "You Should Know" svou autorskou i produkční chytrostí, neoposlouchaností Emmina hlasu i závanem absolutní tvůrčí svobody naznačuje, že Drobná jejich řady snad nerozšíří. Až opadne šílenství kolem "Words", snad se v Česku a na Slovensku pro její sofistikovaný pop najde dostatek posluchačů.