Horkýže Slíže - Jsme veselá kapela, plná humoru a ironie

25.02.2003 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Slovenským hudebním vtipálkům z kapely Horkýže Slíže vyšla nedávno povedená deska "Kýže Sliz", kvůli níž jsme zkontaktovali prostřednictvím emailu zpěváka Petera Hrivňáka a zeptali se jej mimo jiné na nudle, soudní aféry a humor v muzice.
Horkýže Slíže
© Horkýže Slíže
Ze Slovenska do České republiky proudí spousta zajímavých skupin, které zde navazují na úspěchy rock-popových bardů typu Elánu, Richard Müllera nebo Teamu. Vedle klasicky vstřícných, rádií milovaných No Name, tu jsou skupiny, které se doma těší slušné popularitě, aniž by se dalo hovořit o čistém mainstreamu. Jednou z takových je veselá kopa hudebníků z Nitry jménem Horkýže Slíže. Ta už rocková pódia objíždí přes deset let a u východních sousedů platí za koncertní jistotu. Nedávno jim vyšlo příjemné nové album "Kýže Sliz", kvůli němuž jsem si via email (bohužel) popovídal s leaderem kapely, zpěvákem, textařem a baskytaristou Peterem Hrivňákem. Ačkoli jsou Horkýže Slíže nejčastěji označováni za punkovou formaci, oni sami tuto škatulku odmítají. "Přestože jsme rádi poslouchali skupiny jako Visací zámek, Pražský výběr nebo Zóna A, uvědomili jsme si, že nás mnohem více baví jejich vtipné texty. Proto jsme založili Horkýže Slíže, veselou kapelu, plnou humoru a ironie. Nepíšeme vážné texty jako punková skupina, za kterou se ani nepovažujeme."

"Horkýže Slíže" prý znamená něco jako "ježíšmarjá nudle". Je to tak?

Ježišmarjá, to ne! Znamená to něco jako "ale kdepak" nebo "no to v žádném případě".

Název se vetřel do vaší pozornosti automaticky, anebo jste nad jménem skupiny museli dlouze dumat?

Název jsme vybírali stejně, jako se vybírá pro psa či pro kočku. Pochopitelně, že název skupiny je třeba vybírat důkladněji a hlavně originálněji, protože Slovensko je sice malé, ale při jednodušším názvu hrozí, že si někdo vybere stejný jako vy.

Byli jste už tehdy - v době vybírání jména - cílevědomá skupina? Věděli jste, čeho chcete dosáhnout?

Horkýže Slíže začínali s malou dušičkou. Jejich prvním cílem bylo zahrát si koncert, potom nahrát nějaké písničky ve studiu atd. Další cíle přicházely postupně. Mnoho z nich se vyplnilo, na některé se nám zatím nepodařilo dosáhnout, ale to nevadí. Důležité je, že se nám daří nemít hvězdné manýry. A kdyby náhodou, klidně nás nakopejte do zadku!

V textech si děláte legraci takřka ze všeho - za jakou hranici byste nešli? Kde končí humor a přichází na řadu "kolektivní tabu"?

Když si z někoho dělám v textech srandu, chci, aby to bylo trefné. Není třeba, abych dával pozor na hranici, protože texty dále schvalují členové skupiny. Zhruba každý pátý mi vrátí, nebo ho alespoň musím upravit. Ovšem, všechny "brutální" texty, tak je ve skupině nazýváme, mám poctivě uložené.

Vzhledem k vtipnosti některých textů mě napadá, jestli nepovažujete obsahovou rovinu za důležitější než tu hudební?

Snažíme se to skloubit dohromady. Hudba je také důležitá, to se lidé jen tváří, že poslouchají texty a muzika je nezajímá.

Horkýže Slíže
© Horkýže Slíže
Když skládáte a píšete, myslíte pouze na to, aby se lidé zasmáli a pobavili, nebo je v tom ještě něco víc? Přání kritizovat či naopak pobavit sám sebe?

Aby se lidé zasmáli, pobavili, chvílemi byli příjemně zaskočení, potom aby si mysleli, že nejsme úplně normální. A to my nejsme.

Považujete se za originální skupinu? Narážím na mnoho takových, kteří se i přes svůj triviální, veskrze komerční projev považují za zdatné umělce.

Slovensko je malý stát a má malý trh. Je těžké dnes vymyslet něco originálního. Pokud na Slovensku ještě něco nemáme, tak je to dobrá HC/punková ženská skupina. Já alespoň o žádné nevím. Já osobně Horkýže Slíže za originální skupinu považuji, protože to slyším ze všech stran. Musím však říct, že jsme měli velké štěstí, že se nám podařilo vypracovat si náš styl krátce po rozpadu totality, takže nás nikdo nepředběhl.

Píseň "Denník" prý měla skoro soudní dohru. Co mi k tomu můžete povědět?

Moderátor Jožo Pročko se podle nás nechal inspirovat slovenským politikem Jánem Slotou, který týden před vydáním naší desky vysoudil pět milionů korun na nejmenovaných novinách za to, že použili nějaké materiály z jeho soukromí. Poté, co Pročko prohlásil, že nás kvůli skladbě "Denník" bude žalovat o pět milionů, protože jsme ho v ní nazvali v uvozovkách blbcem, reagovala veřejnost odmítavě a postavila se na naši stranu. My jsme jí pochopitelně byli vděční. Za pár dní Pročko vyšel s tím, že si dělal legraci, kterou chtěl použít do své televizního pořadu "Je to možné" (něco jako skrytá kamera - pozn. red.). Ať je to, jak chce, udělal nám zadarmo ohromnou reklamu a pro sebe dost zlou, takže to byl on, kdo tahal za kratší konec.

V písni "Brána šoubiznisu" si děláte legraci z showbusinessu, v rozhovoru pro časopis Big Beng! jste naznačili, že se slovenský mediální rybník nenachází v ideálním rozpoložení - co konkrétně vám na něm vadí?

"Brána šoubiznisu" je píseň, jejíž text vznikal nejdéle. Nejdřív přišel refrén o Ježíšovi, který nemá rodný list, potom přišly sloky o tom, jak je těžké se dostat do nebe a úplně naposled podrefrén, v němž se zpívá o bráně showbusinessu.

Na médiích, hlavně těch rozhlasových, mi dost vadí, že stačí říct Horkýže Slíže a rádia už ohrnují nos. Ale vy to v Čechách máte určitě podobné. Člověk skutečně nemůže chtít všechno. Sranda je, když nás skupina, která má v mediích dostatek prostoru, prosí, abychom ji vzali na turné, protože na koncertech postrádá lidi.

Na Slovensku už máte vybudovanou velice slušnou pozici, kdy se vrhnete dobývat i Českou republiku, jak se to v poslední době podařilo několika vašim hudebním kolegům?

Jsme vděční za každý koncert, na nějž nás pozvou. Nechceme se nikam cpát za každou cenu. Dneska jsme nahoře, zítra se uvidí. Kapely, kterým jsme dělali předskokany, dnes hrávají před námi, takový je život. Samozřejmě si rádi zahrajeme v Čechách i bez toho, že budeme považováni za hvězdy, ani na Slovensku nemáme takové manýry.

Horkýže Slíže - Kýže sliz
© facebook interpreta
V České republice už jste ale několikrát vystoupili, pokud se nepletu?

U vás? Ano, bylo to super. Zatím jsme měli jenom čtyři koncerty, ale můžu říct, že měly úžasné kouzlo. Lidé měli přirozené reakce, první skladby poslouchali, při dalších se už výborně bavili, prostě reakce bez přetvářky. Na Slovensku jsme si za deset let vybudovali pozici, že na naše koncerty chodí kolem šesti set lidí, ale skoro polovina jich tam je, protože je "IN" chodit na Horkýže Slíže.

Na závěr tradičně klademe dvě otázky, které se váží k našemu magazínu. U zahraničních skupin to sice není pravidlem, ale Slovensko je přeci jen bratrská zem: a) co vy a internet?, b) znáte MusicServer.cz?

S internetem zatím pracuji pouze prostřednictvím manželky, neboť já si s počítačem příliš nerozumím. To je zároveň jasná odpověď na druhou otázku, že?

Děkuji za rozhovor.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY