Osmá řadovka Ricka Astleyho "Beautiful Life" je opět čistě v jeho vlastní režii - je na ní výhradním autorem, nahrál vesměs všechny nástroje a sází na zaběhnutý model propracovaného popu se soulovým zabarvením. Nijak se nenechává strhnout okolními trendy a přicházím s tím, v čem vynikne jeho nezaměnitelný hlas.
6/10
Rick Astley - Beautiful Life
Vydáno: 13.7.2018
Celkový čas: 42:35
Skladby: Beautiful Life, Chance To Dance, She Makes Me, Shivers, Last Night On Earth, Every Corner, I Need The Light, Better Together, Empty Heart, Rise Up, Try, The Good Old Days
Vydavatel: Sony Music
Ze spojení s producentským triem Stock, Aitken & Waterman sice vzniklo nejvíce hitů, ale rozhodně to nebyla forma, s kterou by
Rick Astley chtěl fungovat donekonečna. S třetí deskou "Free" se tedy postavil na své vlastní nohy a na nich se s přestávkami drží dodnes. Významným milníkem pro něj pak bylo dva roky staré album "50", na němž přišel s výraznými popovými skladbami, v nichž občas nakoukl do soulu nebo gospelu. Stejnou
mantru drží i na novince "Beautiful Life". Skvělá balada
"Try" je povedeným vodítkem, jak jeho současnou tvorbu nejlépe přiblížit. Rick vzpomíná i na tanečně laděnou desku "Keep It Turned On" (paradoxně tato nahrávka nevyšla v jeho rodné Británii, včetně povedeného singlu "Sleeping") - titulní track nebo odpíchnutá "Shivers" dokazují, že i ve výraznějších rytmech se jeho snadno rozpoznatelný vokál neztratí.
Větší polovina "Beautiful Life" se však drží v pomalejších tempech, včetně již zmíněné "Try", vedle ní se ale nijak neztrácejí krásky "Last Night On Earth", "Empty Heart" s decentní dechovou sekcí nebo závěrečná "The Good Old Days", v které více drnčí kytary, více prostoru dostávají doprovodní vokalisté a vzpomíná se na staré dobré časy, kdy se muzika poslouchala jen z cédéček.
Rick Astley je zjevně ve formě. Jeho nový materiál sice nepřináší žádné dříve neslyšené novoty, to ale vůbec nevadí. Nenechává se strhnout současnými trendy a sází na lety prověřené postupy vlastního rukopisu. Na "Beautiful Life" nezatracuje tvář, v kterou naplno věří, je prostě svůj.