Novinka Paula Wellera je potěšením pro všechny jeho posluchače, kteří si oblíbili hudebníkovu jemnější tvář. Jeho čtrnáctý sólový počin "True Meanings" je plný pomalejších písní, lyrických textů a akustických nástrojů. Žádné ostré kytary a angažované texty tentokrát na albu Modfathera a kmotra britpopu, jak se mu občas přezdívá, nečekejte, zpěvák se tentokrát veze na klidné a melancholické vlně.

Volba pomalých temp a niterných nálad může hrozit nudou a opakováním, ale Weller si toto nebezpečí elegantně pohlídal i jako producent alba. Slyšíme bohatou škálu převážně akustických nástrojů, perfektní smyčce, tu a tam zazní trumpeta či hammondky. V písni "Books" se zase úžasně proplétají akustická kytara, cello a sitár. To, že jsou písně pomalé, neznamená nutně, že by měly být smutné. Jsou to lyrické, vzpomínkové a přemýšlivé písničky o vlastně obyčejných a přitom těch nejdůležitějších věcech v životě.

A pak jsou tu jednoduše krásné skladby: "Aspects" o hledání pravého významu, onoho skutečného smyslu, který dal název celému albu; "Come Along" je v rámci desky drobnou výjimkou, protože se jedná o docela přímočarou milostnou skladbu s mikropříběhem ve stylu "Norwegian Wood" ("Ráno budu pryč a ty se vrátíš k němu"); "Bowie" je pokornou poctou zesnulému géniovi. A "Movin On" možná ve svých dvou naivních verších shrnuje podstatu všeho: "Obklopuje mě láska, nic jiného nepotřebuji."

Pokud máte rádi třeba Beckova alba "Sea Change" a "Morning Phase" nebo je vám blízká hudba téměř zapomenutého a znovuobjeveného génia Nicka Drakea, budete se u "True Meanings" cítit velmi dobře. Je to nádherné album, u jehož poslechu vám bude lehčeji v labyrintu světa a třeba díky němu najdete svůj ráj srdce.