Letošní léto je co se týče počasí velmi nestálé. Přesvědčil jsem se o tom už před měsícem na Koněšínském Vendelínu a také předpovědi na letošní Polanka fest slibovaly cokoli, jen ne jistotu a stálost povětrnostních podmínek. Přichystali se na to i pořadatelé, kteří hlavní pódium zavětrovali opravdu důkladně.

Yashica Events poměrně zariskovala, když pozvala znovu O5 a Radeček a hlavně vsadila také na Chinaski, Rybičky 48, Liwid, Sebastiana a Marka Ztraceného, kteří hráli tři týdny předtím na zhruba jen třicet kilometrů vzdáleném Vysočina festu. První - a rovnou se dá říci hlavní den festivalu - jim ale risk vyšel a areál poměrně praskal ve švech. Šumperští O5 a Radeček dostali i stejný hrací čas jako loni a tak neměli ještě tolik plno pod pódiem. Setlist oproti loňsku obměnili jen zlehka a místo Coldplay zahráli cover od Adele "Rolling In The Deep". Zato si však na pomoc při zpívání ženských partů pozvali vítězku česko-slovenské SuperStar z roku 2013 Sabinu Křovákovou a tahle sázka se určitě vyplatila.

Ještě v průběhu jejich vystoupení se dalo v přilehlých bazénech krásně koupat. Během zhruba třičtvrtěhodinové přestavby pódia před Chinaski se však obloha temně zatáhla a začalo sice ne příliš hustě, zato však vytrvale pršet. Fanoušci jedné z nejpopulárnějších kapel u nás však nejsou z cukru a tak si vystoupení užili i přes tuto nepříjemnost. Málokterá kapela si svůj festivalový (rozuměj hitový) setlist může dovolit z poloviny sestavit z tvorby v posledních pěti letech. Chinaski však zbořili hned několik klišé - začali vystoupení stále ještě relativně aktuální a pomalejší skladbou "Potkal jsem tě po letech" a na starší hity "Punčocháče", "Zadarmo" nebo "Tabáček" se dostalo až k závěru hodinového programu. Z posledních dvou alb "Rockfield" a "Není nám do pláče" nová sestava hraje moc ráda a rockovější sound s výraznějšími klávesy Jana Steinsdörfera a bez dechů jí rozhodně neškodí. Na závěr formace zahrála několik přídavků, až pak frontman Michal Malátný zahlásil do mikrofonu, že kapela má nařízeno "aby už táhla do prdele", takže ještě došlo na "Drobnou paralelu" a vystoupení skončilo bez klasické "Vinárny z Valdštejna".

Následovali Mandrage, ale jelikož ti mají své vystoupení náročnější na design, bylo jasné, že časový harmonogram musí dostat první a hned půlhodinovou trhlinu. To však ničemu nevadilo, déšť ustal a rozletěli se "Motýli", "Brouci" a další hmyz, o kterém zpívá tato formace. Propracované projekce, grafika a světla jsou dílem především Matyáše Vordy. Z poslední desky "Po půlnoci" zazněly například "Filmy", "Apolinář" či "Endorfiny", plzeňáci však mají ve svém repertoáru slušnou řádku hitů i z dřívějška, proto se tančilo hlavně na "Šrouby a matice", "Hledá se žena" či závěrečnou "Františkovy lázně".

Z třetího soudku dala ochutnat parta, která se na pomyslných žebříčcích popularity posouvá stále výš - Rybičky 48. Žádné zadní projekce či pohyblivé obrázky, jednoduše zavěšený velký plakát se jménem a logem kapely a nejvýraznější pyrotechnika ze všech. A to nejdůležitější - hradby Marshallů na pódiu dávaly už před začátkem vystoupení tušit, že se bude hrát i pořádně nahlas. Kapela jako jediná ze všech osobně na pódiu i zvučila a vysvětlila fanouškům, že z důvodů deště tyhle přípravy trvají malinko déle. Těm to však vůbec nevadilo a i když vystoupení začalo zhruba patnáct minut po půlnoci, publikum vůbec nebylo unavené, ale naopak spíš hladové po divočejší muzice, kterou Rybičky 48 nabídly. Téměř všechny singly z poslední doby ("Ženy", "Chtěl jsem tím říct", "Čas líbá nás") včetně aktuálního "Američan z Poličan" střídali se staršími peckami "Magdaléna", "Vážené dámy", "Emily", "Zamilovaný – nešťastná" (ženský part zpívalo dívčí osazenstvo z publika) nebo "Tohle je rokenrol, vy buzny". Na své si přišli ale i muži ("Správní chlapi"). Závěr obstarala skladba s nejoblíbenějším ročním obdobím "Léto" a v přídavcích samozřejmě nemohla chybět hymna "Slibuju, že nebudu pít".

Noc z pátku na sobotu byla patrně pro spoustu návštěvníků dlouhá a náročná. Tropické počasí a skladba interpretů na začátku sobotního programu navíc nemohla pořádně probrat. Ani Sebastian ani regionální Like-It zcela nenaplnili vyhrazenou hodinku na hraní a lidé se tak mohli více věnovat koupání a debatami se svými známými i neznámými.

Proto byl úkol pro Marka Ztraceného - strhnout a rozproudit publikum - v pravdě nelehký. Podařilo se mu to až zhruba v polovině setu. Jeho vystoupení nepostrádalo energii, drajv, sebevědomí, opřené o povedenou aktuální desku "Vlastní svět" s hity, které počítají sledovanost na YouTube ve statisících ("Léto 95", "MinuLost"). Kromě zmiňovaných skladeb zazněly i "Dvě láhve vína", "To se mi líbí" s textem, který na pódiu drželi dva dobrovolníci z publika a samozřejmě také starší věci typu "Ztrácíš" nebo "Něco končí". Sedmdesátiminutový set skončil uřícený zpěvák s vlastním jménem Miroslav Slodičák hitem "Sex s ex". U Ztraceného je vidět, že si užívá čas, ve kterém se mu daří (je třeba zmínit i autorství aktuálního hitu Karla Gotta "Ta pravá"), jen si nejsem jistý, zdali už teď je ten správný čas dávkovat koncerty po kapkách (letos jen dva křty alba v Praze a Brně) a s dalším přijít až v roce 2020. I když si Ztracený pravděpodobně připravuje půdu pod nohama pro koncert v O2 aréně.

Ani on však nedokázal přilákat takový nával fanoušků jako charismatický Jiří Macháček se svým boybandem Mig 21. Jednoduché popěvky "Máma se vrací", "Jaro, léto, podzim, zima" nebo "Petra a Gábina" střídaly i písně s vážnějším sdělením. Před "Svoboda není levná věc" Macháček prohlásil, že skladbu ze známých důvodů věnuje Tomáši Klusovi. Lidé byli v dobré náladě, bavili se a díky tropické noci si užili i vystoupení UDG, kteří program na hlavním pódiu nad nedělním ránem uzavřeli.

Letošní Polanka fest se prostě vydařil. Lidí přišlo opravdu spoustu, hlavní taháky festivalu odehrály dobrá vystoupení, počasí se nakonec jakžtakž umoudřilo, jídla a pití bylo dostatek a nebylo třeba řešit jiné zásadnější problémy. Vytknout se snad dá jen malé množství odpadkových košů a nevadil by ani větší počet záchodků. Každopádně se z Polanka festu stává v Třebíči dobrá tradice.