Festival konaný na okraji obce Cvikov na severu Čech hostil areál, který sliboval kapacitně pojmout až čtyři tisíce diváků. Návštěvnost ale nakonec zůstala za očekáváním. Přitom přírodní scenérie všude v okolí byly krásnou kulisou pro hudbu, a navíc po oba dny přálo i počasí. Možná by více zájemců přivedla právě celistvější dramaturgie. Rozmanitost vystupujících totiž dosahovala takové míry, že například v pátek hráli hned po sobě David Koller, Leona Machálková a Traktor, což byla značně nesourodá a až absurdní směsice.

K tomu všemu se mohli návštěvníci svézt na kolotočích, protože jen pár desítek metrů od dvou pódií se nacházely pouťové atrakce. Také tato skutečnost je raritou vyvolávající úsměv na tváři. Divácký komfort byl vzhledem k nepřeplněnosti vysoký, po celém areálu se rozprostíralo velké množství stánků s občerstvením, jehož kvalita hravě trumfla i jídlo na některých z největších českých open airů. Před sluncem bylo možné se schovat ve stanech Radegastu a logicky nedocházelo ani k dlouhým frontám na toalety. Pro ty, kteří na festivalu nocovali, byl navíc ve stanovém městečku připraven kamión s mobilními oddělenými sprchami.

Pojďme ale k samotné hudbě. Line-up byl po oba dny vystaven tak, že přes odpoledne a v podvečer vystupovali spíše interpreti popovějšího rázu, kteří nejspíš měli přilákat rodiny s dětmi, a večer pak byl určen kapelám, jejichž tvorba se nejlépe vstřebává s kelímkem zlatavého moku v ruce. To znamená, že program otevírali Jakub Děkan a Kristína, po nich nastoupila skupina Nebe, jejíž vystoupení patřilo v rámci dvoudenní akce k těm povedenějším.

Havířovští muzikanti se i na festivalech snaží pokračovat v cestě, kterou nastoupili v loňském roce - tedy stát se pro diváky signifikantnější. Designově hojně využívají motivy vesmírné oblohy a i přes poměrně brzký čas se nebojí pracovat s kouřovými efekty nebo vystřelit mezi diváky konfety. Zdobí je i dnes již silný repertoár, který na ploše tří desek přinesl úspěšné písničky jako "Legosvět", "Než se rozední" nebo "Pláštěnky". Z jejich současného poprockového zvuku vybočuje aktuální singl "Robinson", který se stáčí do tanečna a víc než ve studiové verzi může vyniknout právě v létě na festivalech.

Jedním z nejzvučnějších jmen pátečního dne byl David Koller. Přiznejme si, že svérázný muzikant, který se stal postrachem všech fotografů (ti pro jistotu nevstupovali do fotopitu pod pódiem a fotili zpovzdálí), sólově netáhne tolik jako se svou domovskou formací Lucie, přesto jeho hity pár stovek přihlížejících rozezpívaly.

Písničku "Nic není nastálo" věnoval Andreji Babišovi, když prohlásil: "Nic není nastálo, Bureši." Ozdobou jeho repertoáru byla i tentokrát balada "Chci zas v tobě spát", kterou set otevřel, a zařadil i něco málo z repertoáru Lucie. Popovější skladby střídal s těmi striktně rockového charakteru a jednoznačně potvrdil, že na pódiu mu nechybí charisma.

Překvapením v line-upu byla Leona Machálková, kterou mají mnozí spjatou hlavně se světem muzikálu a na festivalech nebývá častým hostem. Zpěvačka má však nedaleko Cvikova chatu, takže spojila příjemné s užitečným. A dlužno dodat, že si žádnou ostudu neudělala. Naopak, bylo sympatické pozorovat, že má kolem sebe kapelu složenou ze samých hudebních profíků a navrch i dvě vokalistky.

Co do muzikálnosti nelze Machálkové nic vytknout, zrovna tak z pohledu komunikace s publikem. Interpretka byla určitě jedním z nejupovídanějších vystupujících, její vlídnost ale nebyla nepříjemně vlezlá, spíše nefalšovaně neformální. Samozřejmostí byly hity jako "Zatmění", "Dlouhá bílá žhnoucí kometa" nebo "Svět je plnej bláznů", na muzikálové časy dala vzpomenout písní "Jsi můj pán" z "Draculy". A sáhla i po coveru "Hallelujah" od Leonarda Cohena. Ač se její repertoár na festivaly skutečně moc nehodí, zanechala nakonec pozitivní dojem.

Pak už se početný fanklub dočkal rockové skupiny Traktor. Její příznivci se pohybovali po areálu v kapelních tričkách a při koncertu dokonce mávali vlajkami, takže pokud bychom hledali nejoddanější fanouškovskou základu na Plechovka festu, vyhráli by na celé čáře. Důvod obliby této formace nám však uniká, její produkce totiž v rámci pivního rocku ničím nevyčnívá, projev zpěváka Martina Kapeka je nepříjemně dávivý, skladby se sice tváří kompozičně bohatěji než tříminutové odrhovačky, ale jde spíše o maskování než o přesah. "Tak co, Plechovko, už jste na plech?" tázal se rozjařených diváků frontman a ujistil je, že příští rok se na festival vrátí. Ke všeobecnému nadšení, samozřejmě. Poté se ještě několikrát přidávalo.

Ve večerních hodinách diváky bavili ještě Legendy se vrací, slovenští No Name nebo.De Bill Heads. Za vrchol páteční noci pořadatelé nevybrali žádnou původní tvorbu, ale vystoupení revivalové skupiny Queenie, která se pyšní tím, že je nejúspěšnější předělávkovou formací Queen u nás a úspěch má prý i ve světě.

Jak vypadal druhý den Plechovka festu, se dočtete zde.