Lara Fabian je pro české publikum zpěvačkou, na kterou se chodí většinou opakovaně. Vztah s tuzemskými fanoušky je pro ni zřejmě speciální, jinak by se nerozhodla pořizovat záznam z minulého turné právě v naší metropoli. Tentokrát zavítala interpretka belgického původu do Prahy popáté a zdržela se tu déle. Důvodem bylo přidání druhého vystoupení, což se v rámci "Camouflage World Tour" poštěstilo prozatím jen dvěma evropským městům, mezi nimiž se hrdě tyčí právě Praha. Jak název aktuálního turné napovídá, obsah koncertů směřoval k zatím poslední, loňské desce "Camouflage". A to doslova, neboť nebyla vynechána jediná položka z této nahrávky. Zcela oprávněně zazněl celý tucet skladeb. Album je natolik vyrovnaným, konzistentním a kvalitním počinem, že by si zasloužilo hrát i na dalších turné.

Ještě před začátkem programu se nedočkaví návštěvníci snažili přivolat zpěvačku potleskem. Krátce po dvacáté hodině už ale program mohl začít. Za doprovodu již hrající kapely a projekce přišla elegantně oděná, skromně působící Lara Fabian. Set odstartovala jednou z nejvýraznějších posledních písní "Chameleon", po které následovaly další čtyři nové kusy, od nichž se přešlo k francouzštině ve skladbě "Humana". Možná by někdo čekal, že mezi oběma používanými jazyky nastane disbalance v síle uvěřitelnosti. Nenastala. Samotná zpěvačka už kdysi pronesla, že skutečné pocity nemohou být nijak limitovány, natož jazykově. A tím uhodila hřebíček na hlavičku.

Jádro její úspěšnosti spočívá nejen v jejím křišťálově čistém hlase, ale rovnou měrou i v prožitku. Technicky naprosto správně odvedený výkon by byl bezcenný, kdyby jej nedoprovázely emoce. To se však Lary Fabian ani vzdáleně netýká. Veškeré dění skoro dvouhodinového vystoupení včetně absolutní sehranosti doprovodné skupiny se drželo na velmi vysoké úrovni. U srdceryvnějších záležitostí zpěvačka zároveň držela svůj prožitek na uzdě, neměla tendenci přehrávat.

Enormní ohlas nastal přesně v polovině koncertu, kdy zaznělo prvních pár tónů hitu "Je t'aime". Fabian prozradila, že skladba ji po celé roky zpívání ještě neomrzela, naopak je pro ni výjimečná právě z důvodu okamžitého rozpoznání a s tím plynoucího propojení s fanoušky. Po jejím dozpívání si vysloužila hlasitý aplaus a květiny, což se posléze ještě několikrát opakovalo. Z francouzských písní se nezapomnělo ani na starší "Pas sans toi" a žádanou "Je suis malade" se zaslouženou standing ovation.

Závěrečná část, počínaje songem "Community", už nebyla založená pouze na potlesku a povstání po dozpívání, ale i na aktivitě v průběhu písní. První anglický singl, taneční hit "I Will Love Again", sice dál vybízel k rozhýbání, nicméně zpěvaččin hlas byl hudbou poněkud přehlušen. Přídavkem se tradičně stalo "Adagio", při kterém fanoušci zaplnili prostor před pódiem. Píseň si mohli vychutnat částečně dokonce dvakrát, jelikož Fabian poprvé v životě zapomněla pasáž textu. Taková drobnost však byla ve výsledku pozitivně přijata a potvrdila to, co už zaznělo během večera od samotné divy - všichni jsme nedokonale dokonalí. Šestá zastávka Lary Fabian v Praze měla ovšem k oné dokonalosti setsakra blízko.