Matně si vzpomínám, jak jsem v sedmé třídě začal objevovat českou hiphopovou scénu. V té době už bylo relativně z čeho vybírat, ale stejně jsem si nejvíc oblíbil skvadru Chaozz, která sázela na (rádoby) vtipné rýmy a líbivé refrény. Po těch letech se na tvorbu kapely, která se zaprodala velkému vydavatelství a zkomerčněla tak, že ji scéna odsuzovala, dívám trochu s odstupem. Na druhou stranu si ale říkám, že si snad můžu dovolit nějaké to guilty pleasure. Navíc tady velkou roli hraje nostalgie.

Nedoufal jsem, že Chaozz uvidím někdy naživo. Koncem října minulého roku se ovšem Deph (aka Kato), Bass, Rusty a Fugaz objevili po dlouhých šestnácti letech opět na pódiu. Bylo to poměrně nenápadné - světové finále rapové akce End Of The Weak doprovázelo vystoupení jihlavských Pio Squad a právě i show kapely, která u nás dostala rap do hitparád. Z osobních důvodů jsem se akce nemohl účastnit, nicméně všechno bylo kvalitně streamované na internetu, takže jsem po půlnoci seděl u monitoru a nostalgicky vzpomínal na staré hity.

Podruhé se Chaozz objevil na koncertě Prago Union, což jsem si už nemohl nechat ujít. Kato pojal vystoupení jako průřez celou svou tvorbou. Od Chaozzu zaznělo asi pět songů, Kato následně nezapomněl ani na svůj dávno zapomenutý, ale přitom naprosto vynikající projekt Rigor Mortiz, po kterém najel na tvorbu aktuálního projektu. Sice jsem od Chaozzu čekal víc, ale i tak jsem byl spokojený, že jsem ho konečně viděl naživo.

Bylo jen otázkou času, kdy přijde oznámení velkého comebackového turné. A taky se tak stalo. Chaozz postupně obrážel velká města České republiky a zakončení tuzemské koncertní šňůry si nechal do pražského Fora Karlín. Nebylo to však pro rappery příliš velké sousto? Mno... ano, bylo, bohužel.

První problém nastal u časového harmonogramu, který nebyl před koncertem zveřejněn. Jako jediný zdroj posloužil instagramový profil kapely. Stálo tam, že začne hrát v deset. Těžko říct, proč se plán nedodržel a Chaozz odstartoval své vystoupení asi o deset minut dřív. Možná kvůli zpruzeným návštěvníkům, kteří do sálu dorazili již na osmou a museli přetrpět nepříliš povedenou show Gambrz Reprs a DJ set.

Ze svých zkušeností mohu říct, že ve Foru Karlín je vždy perfektní ozvučení. Nicméně to, co předvedl zvukař tento večer, bylo naprosto tragické, a dokonce to donutilo některé návštěvníky odejít v polovině koncertu domů. Inu, nedivím se, první půlhodina byla vážně utrpení, které publikum značně rozladilo. Jednotlivým rapperům nebylo skoro vůbec rozumět a hudební podklad zněl příliš ploše a tiše. Všechno se naštěstí zlepšilo s příchodem živé kapely, která Chaozz pak hudebně doprovázela až do konce vystoupení.

Co se týče samotné show, ta byla bez šťávy, nezáživná a nepomohly jí ani celkem vtipně pojaté projekce. Kluci si to na pódiu užívali, což bylo sympatické, ale volba songů a jejich pořadí se mi zdálo celkem nešťastné. Radost mi udělaly kusy "Když kámoš zavolá" a "P.O.T.", kterému doprovodná skupina dodala šmrnc, stejně jako kytarově nabité "Sorry" s babišovským refrénem. Zato velkým zklamáním byla píseň "Cesty rýmu" s jiným hudebním podkladem, který naprosto zničil původní atmosféru skladby. Škoda.

Hecování publika se rapperům moc nedařilo, což bylo pravděpodobně důsledkem špatného ozvučení a velmi těžké srozumitelnosti vystupujících. Rozladěné publikum se nakonec chytilo u provařených refrénů jako "Policie" a u finálních "Vodopádů", které naprosto rozjasnily celý sál. Mimochodem ještě jsem nezažil, aby před přídavkem přišel na pódium uvaděč a hecoval publikum k přivolání kapely.

Pocit nostalgie byl pro řadu fanoušků natolik silný, že skupině odpustili opravdu špatnou show. Ve výsledku se dá mluvit pouze a jen o nostalgii, což se mi zdá na velký comeback formace, jež před dvaceti lety dobývala přední příčky hitparád, opravdu málo.