Poprvé se Archy Marshall představil českému publiku před sedmi lety na kutnohorském festivalu Creepy Teepee. Tehdy mu bylo pouhých 16 let! Vystupoval pod pseudonymem King Krule (dříve si říkal Zoo Kid) a sám s elektrickou kytarou šokoval návštěvníky festivalu. Talent, skvělý hlas a silné texty mu zajistily raketový úspěch. Za krátkou dobu se stal miláčkem nejenom mezi hudebními intelektuály dychtícími po něčem novém, ale i u spousty velkých hudebních hvězd, namátkou třeba Beyoncé nebo Franka Oceana. Není tedy divu, že jeho pražský koncert v Roxy byl téměř hned vyprodán.

Koncem minulého roku vydal King Krule svou druhou desku "The Ooz", která slavila úspěch v nejednom výročním žebříčku. I přes to všechno musím bohužel konstatovat, že mě osobně deska moc neoslovila. Nepochybně se jedná o kvalitní nahrávku, ale prokousat se všemi devatenácti skladbami je poněkud náročné. Doufal jsem tedy alespoň v to, že živé vystoupení bude přístupnější a zábavnější. Bohužel marně. Nakonec jsem totiž dostal to samé co na desce, jen s nepochybně větším drivem a silnou atmosférou, kterou britský muzikant ve vyprodaném klubu dokázal vytvořit. Asi na tuhle hudbu nejsem už dost intelektuál, nebo nevím.

Osobní zklamání z přehnaného očekávání dám stranou a vyzdvihnu preciznost, kterou do svého vystoupení Archy Marshall vložil. Jel na sto procent, předvedl vynikající výkon a nechyběl mu zápal. Jeho kapela byla sehraná, díky čemuž vynikl snad každý hudební nástroj. Naživo pořádně prokoukly především jazzové pasáže, které se zařadily k nejsilnějším momentům celého večera.

Na vyprodané Roxy mě navíc celkem mile překvapilo publikum svou ukázněností, umírněností a soustředěností. Pokud tedy nebudu počítat týpka, který stál přede mnou a potají kouřil cigaretu (a s jakou vychytralostí - vždy si počíhal na závan kouře z mlhostrojů, kterými King Krule v průběhu vystoupení opravdu nešetřil). Naštěstí asi ve dvou třetinách koncertu zahlásil na svého kamaráda: "Tyvole, už mě to nebaví," a nenápadně se vytratil. Ač s drobným sebezapřením, chápal jsem ho. Show i přes své nepochybné kvality postupně začala ubírat na tempu.

King Krule měl přichystaný opravdu nabitý setlist. Zahrál mnoho songů z "The Ooz" a neopomněl ani starší singly jako "Baby Blue" či "Easy Easy", což byl asi nejočekávanější song večera. Dostalo se mu za něj velmi vřelého přijetí fanoušků.

Jako předkapela se představili čeští Acute Dose. Hudebně to bylo takové tuctové, ale na poslech příjemné. Evokovalo mi to stovku jiným indie kytarovek, které frčely před pěti lety. Chyběl mi tam nějaký osobní rukopis a invence. Prostě něco, co by se mi vrylo do paměti. Rozhodně to však nebylo žádné zklamání a na českou skupinu to bylo víc než dobré.