Enter Shikari na "The Spark" opět posouvají hranice nemožného

Enter Shikari se sice rozhodli jednu ze svých nepovedenějších písní, tedy "Redshift", na novou desku "The Spark" nakonec nezařadit, naopak ale dokázali, že jsou schopni dát dohromady hromadu dalších věcí, které jsou tak skvělé, že si na singl z ledna 2016 ani nevzpomenete. Jak to, sakra, dělají?

9/10

Enter Shikari - The Spark

Vydáno: 25.9.2017
Celkový čas: 40:36

Skladby: The Spark, The Sights, Live Outside, Take My Country Back, Airfield, Rabble Rouser, Shinrin-yoku, Undercover Agents, The Revolt Of The Atoms, An Ode To The Lost Jigsaw Pieces, The Embers

Vydavatel: Mystic Production

Vždycky to vypadá, že lepší než na poslední desce už být nemůžou. Protože kam dál ještě jít? Co všechno lze ještě smíchat dohromady? No, a je to tady. Zase to dokázali.

Těžko se věří tomu, že v tvorbě Enter Shikari lze jít ještě dál. "Překonat sám sebe" však zní jako motto, které bylo této neobyčejné skupině dáno už do vínku. A tak tentokrát mezi smíchanými žánry s nečekanými odbočkami najdete čisté popové zpěvy, rap i řev na hranici lidských možností. Je tady disco, trance, hardcore, punk, elektronika, klavírní pasáže přecházející v nelítostné breakdowny, prostě skoro všechno. Chybí už snad jen reggae, ale třeba na něj dojde příště.

Pokud už jste v minulosti někdy nějakou desku britské formace slyšeli, zhruba tušíte, co od "The Spark" čekat. A přesto vás znovu překvapí. Protože jestliže minule to na "The Mindsweep" vypadalo, že singl "The Last Garrison" hned tak něco nepřekoná, tady máte hned tři jasně tyčící se majáky, které albu udávají směr a zmiňovanému hitu se minimálně vyrovnají.

O Brexitu pojednávající kus "Take My Country Back" ukázal už sílu svého nekompromisního refrénu na nedávném koncertě v Divadle Archa a totéž platí i pro neskutečně povedené dílo "Airfield", které začíná jako smutná, klavírní balada a následně po vzoru svého motivačního textu exploduje do mohutného rockového finále. A když na něj pak naváže elektronická smršť "Rabble Rouser" s rapujícím Rou Rheyonoldsem, je to takový twist, že by se z toho posluchačům třeba takové ordinérní a za všech okolností nepřekvapující Demi Lovato protočily panenky.

Rou, coby milovník undergroundového hip hopu, který není zatížen egem a narcismem, nýbrž potřebou se vyjádřit, se zkrátka znovu projevil. Co ale ostatně čekat od člověka, který sice ztratil člena rodiny, omezil alkohol a přemýšlel, jak nevběhnout do náruče mainstreamu, který ale přesto místo řešení sama sebe přemýšlí nad úplně jinými věcmi? Přemýšlí nad tím, co se dá dělat s tím, že vám život a názory ovládají algoritmy, které třídí internetové zpravodajství podle vašich preferencí, aby vám vnutily konkrétní politické hnutí nebo prodaly nějaký výrobek bez ohledu na to, že tak podporují dezinformační weby šířící fake news.

U Enter Shikari na malichernosti není čas. A i když třeba "The Revolt Of The Atoms" nebo "Undercover Agents" nezní jako něco, co byste si přidali do pomyslného best of toho nejlepšího, pořád v nich najdete okouzlující pasáže, před nimiž je třeba smeknout. A totéž platí pro "An Ode To The Lost Jigsaw Pieces", která má v závěru tolik nečekaných překvapení, že jen zalapáte po dechu a strnule spočinete pohledem na svou husí kůži.

Můžeme tomu říkat třeba jazzový přístup, s nímž kvarteto skládá jednotlivé díly skládačky do eintopfu, jaký si nikde jinde v takové kvalitě nedáte. Pravdou ale zůstává, že jedna z nejinovativnějších a nejlepších skupin současnosti opět posunula hranice nemožného a natočila jedno z nejobdivuhodnějších alb letošního roku.

• Trochu zklamání (Vojta, 28.12.2017 20:20) Reagovat

  Pro mě je The Spark trochu zklamání, album je ne jejich poměry "vyměklý", za mě asi jejich nejhorší, nejlepší podle mě zůstává předchozí The Mindsweep.
  
  

• jestli něco posunuli, tak rozhodně ne hranice ne... (Fimi, 29.12.2017 20:09) Reagovat

  jestli něco posunuli, tak rozhodně ne hranice nemožného, je to takové tuctové, tohle hraje kde kdo...celkem slabota oproti předchozímu albu
  
  

• Deska dobrá, ale závratných kvalit předchozích placek nedosahuje (MrKew, 29.12.2017 22:58) Reagovat

  Popovější sound automaticky neodsuzuju, naopak si dokážu užívat líbivé melodie "The Sights" či "Live Outside" už jen z toho důvodu, že Rou Reynolds opravdu ví, co dělá, a rozhodně to není poprvé, co se rozhodl posluchačům nabídnout svou klidnější tvář.
  
  Ono "vyměknutí" by mi tedy ani tolik nevadilo, kdyby se od něj Shikari oprostili alespoň v opravdu tvrdých pasážích, které pořádné "punch in the face" momenty vyžadují, ale na "The Spark" se jim jich bohužel nedostává. Taková "Rabble Rouser" by byla výborná vypalovačka, kdyby po více než třech a půl minutách gradace a narůstajícího napětí nabídla i něco víc než pouze nezáživný breakdown, který může z rychlíku mávat třeba dechberoucímu bridgi jinak popového singlu "Redshift". Vybočit z přímočarého pop-rockového kurzu první poloviny desky se snaží také "The Revolt Of The Atoms", u níž jsem se však rovněž nemohl zbavit dojmu, že se ES v závěrečném mayhemu drželi až příliš na uzdě. To naštěstí neplatí pro "Take My Country Back", v níž si kapela kromě vypjatých melodických pasáží udělala místo i pro ostré lokty, a udělala z ní tak jeden z highlightů celého alba.
  
  Nejlepším dojmem na mě nakonec působí spíše pomalejší a experimentálně laděné skladby, na nichž kapela ukazuje svůj obdivuhodný hudební růst. "Airfield" a zejména "An Ode To Lost Jigsaw Pieces" s nebeskými smyčci vytvářejí dokonalou zimomriavkovou atmosféru, mimo hudební složku mě mrazí rovněž z upřímných a na dřeň jdoucích textů promlouvajících o depresi, samotě, zmaru a snaze se se vším tím svinstvem vyrovnat. Jako z jiné planety potom vyhlíží pozoruhodný experiment "Shinrin-yoku", který se mi podařilo docenit až po značném množství poslechů a nyní bych ho neváhal zařadit mezi nejlepší kousky alba.
  
  Výsledný dojem? Deska je to dobrá, leč závratných kvalit předchozích placek přesto nedosahuje. Oproti jakémukoliv staršímu počinu mi u "The Spark" po poměrně krátké době začaly scházet momenty překvapení a ohromení, v porovnání s ostatními deskami je také mnohem méně kvalitativně konzistentní. Album se mi vydalo docela rychle a často se k němu vracet zřejmě nebudu. Oproti recenzi bych ubral dva, možná tři body, hůl však nad ES rozhodně lámat nehodlám.
  
  A jen tak by the way, pražský koncert v Arše byl vynikající zážitek!
  
  

• Enter Shikari (thornhill, 31.12.2017 11:45) Reagovat

  Myslím že vrchol dosiahli s A Flash Flood of Colour. toto je tak na 7/10
  
  

Nejvíc nej: Hudba v roce 2025 napříč žánry aneb Co byste neměli minout podle Honzy Trávníčka? Když jsem začínal psát o muzice, čtenáři i interpreti řešili, jestli danému albu bude udělena šestka, nebo sedmička. Jenže jak hudby vychází čím dál víc, skutečně důležitým faktorem není výsledné číslo, ale to, že se o... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 20:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nové desky 4/2026 - od Kula Shaker přes Labrintha po Sébastiena Telliera Po minulém hvězdném týdnu jako by se do hudebních novinek vrátil vánoční čas. Budou vám tedy muset stačit psychrockeři Kula Shaker, chameleon Labrinth, indie rockeři Cast, punk-rockoví Buzzcocks, americký rapper Don Toliver nebo... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 14:30 v sekci Novinky | Nové desky

8/10

Hudba v tisku: Dvojím pohledem: Kniha "Ženská práce" Pavla Klusáka vypráví příběhy žen, bez nichž by rock a pop vypadaly jinak Dnes už se nad tím ani nepozastavíme. Popové divy ohromují velké haly, holky s kytarou bouří v klubech, rapperky přinášejí jedinečný pohled na svět, producentky dotvářejí hudební jazyk jiných. Ještě relativně nedávno to bylo... čtěte zde

Vydáno: 04.02.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

9/10

Recenze: Velkolepý comeback Kensington se vydařil. "First Rodeo" připomíná otevření balíčku chipsů První místo v nizozemské albové hitparádě a natřikrát vyprodaná hala Ziggo Dome. Vzhledem k síle comebackových singlů s novým zpěvákem Jasonem Dowdem se dalo čekat, že velkolepý návrat na scénu nebude propadák. Ostře sledovaná... čtěte zde

Vydáno: 03.02.2026 15:00 v sekci Recenze

Nejvíc nej: Apashe míří do Prahy. Podívejte se na šest jeho klipů, u kterých budete tančit skrz slzy Belgický hudebník a producent proslul mixováním klasické a elektronické hudby. Léta s ním spolupracuje třeba videoherní společnost Ubisoft, která jeho díla použila do trailerů her jako "Assassin's Creed" nebo "Far Cry". Už 6. února... čtěte zde

Vydáno: 03.02.2026 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej