Před čtyřmi lety hrál pro hipstery na Sedmičce, minulou neděli zavítal do pražského klubu MeetFactory. Řeč není o nikom jiném než o kanadském hudebníkovi Macu DeMarcovi. Letos vydal svou třetí řadovou nahrávku pojmenovanou "This Old Dog", a tak bylo na místě ji představit naživo všem fanouškům. Je až překvapivé, jak oddané a svým způsobem ujeté příznivce Mac DeMarco má. Alespoň o tom jsme se mohli přesvědčit na jeho poněkud netradičním vystoupení.

Všechno začalo v naprostém klidu. Na pódiu se nejprve představil Tim Koh, hudebník ze Singapuru, jehož show spočívala ve hře na kytaru do hudby z počítače a občasném zpěvu. Bylo to příjemné rozehřátí na další večerní program, nicméně nešlo o žádnou pecku a po čase to začalo být strašně monotónní. Tim Koh každopádně neurazil a svou roli předskokana zvládl dobře.

Mac DeMarco úderem desáté hodiny na nic nečekal a se svou kapelou dorazil na stage. Publikum bylo celé natěšené a nemohlo se dočkat prvního songu. Mac nejprve zahrál na nostalgickou strunu se singlem "On The Level", aby ji mohl vzápětí konfrontovat radostným pozpěvováním v neméně nostalgické písni "Salad Days". Skoro se zdálo, že Mac hned zkraje vystřílel své největší hity, ale na druhou stranu, který jeho song není hit, že. Někteří fanoušci koncert opravdu prožívali, ti náruživější se dokonce neustále snažili o stage diving.

Zpočátku se tedy zdálo všechno v naprostém klidu. Mac hrál písničky a usmíval se na fanoušky. Všechno se to zlomilo cca po hodině, kdy začal trochu víc pít. A taky víc mluvit než hrát. Najednou se vše otočilo o sto osmdesát stupňů. Z vydařeného hudebního vystoupení se stala bizarní show plná ležérního vtipkování a špatného humoru, který z úst mladého Kanaďana párkrát vlastně vyzněl i vtipně.

Během téměř tříhodinové show se toho stalo opravdu hodně. Mohu psát o tom, jak se Mac zakousl do salátu, který mu přistál před nohama od návštěvníků a který vzápětí hodil zpět do publika, nebo o tom, jak se nechal při stage divingu vynést ven do místa vyhrazeného pro kuřáky, aby si mohl zapálit (mimochodem tady nekuřácký zákon moc nepochodil, protože koho by nelákalo zapálit si při "Ode To Viceroy" přímo v klubu). Uvedl bych ale jen zlomek všeho, co se stalo.

Jak čas plynul, bizarmetr neustále stoupal. Mac nutil publikum skandovat "I want my money back" a plno dalších frází, zpíval o Vánocích a nesourodě mluvil o Willym Wonkovi. Pak se úplně vykašlal na své písně a hrál řadu coverů, ze kterých mi v hlavě utkvěl "Butterfly" od Crazy Town. Nakonec si vzal svůj koráb v podobě bedny s nápisem "Gate To Hell" a nechal se unášet proudem stále nadšených fanoušků. Čirá radost a bláznovství mu koukaly z očí. Evidentně si své pódiové blbnutí užíval.

Bylo to bláznivé, bylo to dlouhé, a přesto to bylo zábavné. Mac DeMarco je prostě šílenec, který kromě hovadin umí dělat i velmi dobrou hudbu. Závěrem nezbývá nic jiného než citovat nejčastější frázi, která během celého vystoupení zněla: "I want my fucking money back!"