Ať si pod pěkným slovem "Mezidobí" představujeme cokoliv, je to i název nové desky houslisty a skladatele Jana Hrubého. Pro realizaci alba se Hrubý spojil s několika svými přáteli a vy si v naší recenzi můžete přečíst, jak se jim společné dílo podařilo.
8/10
Jan Hrubý - Mezidobí
Celkový čas: 49:54
Skladby: Pod dubem, Cikánský blues, Mezidobí, Batiskaf, Osud, Stopa v písku, Země královny Maud, Pod širým nebem, Stromovous, Harrison, Jak Irové přežili hladomor I., Jak Irové přežili hladomor II., Venuše, Ženy středních let, Poslední parník na Mississippi, Jednou za čas, Capriccio piccolino
Vydavatel: Indies
Jan Hrubý, trefně již označený jako "Paganini českého rocku", spolupracoval na desce "Mezidobí" s kolegy a přáteli, jež jsou na velmi pěkném obale alba prezentováni jako jeho téměř rovnocenní partneři - jsou to
Jana Lewitová, Josef Klíma ("Znáte z TV Nova"),
Michal Prokop a
Vladimír Mišík. Společně dali vzniknout multižánrové nahrávce, které je označení pop music velmi nepřesné a skoro až urážlivé, dle pohledu, co vše se dnes za populární hudbu bohužel považuje.
"Mezidobí" není čistě instrumentální, ani jen písničkové album, je v tomto ohledu vyvážené půl na půl. Je ohraničeno dvěmi houslovými miniaturami ("Pod dubem", "Capriccio piccolino"), najdeme zde výlety do vážné hudby ("Stromovous"), Janou Lewitovou anglicky zpívané téměř koledy ("Pod širým nebem", "Harrison"), plnokrevné irské fidlikačky ("Jak Irové přežili hladomor I.", "Jak Irové přežili hladomor II." - ta druhá s mírně jazzovým intermezzem) i "Cikánský blues". Ony písničky si pěvecky mezi sebou nerovnoměrně rozdělili Josef Klíma (až čtyři kousky, z toho nejlepší asi "Venuše"),
Michal Prokop a
Vladimír Mišík (po jedné písni). Autorem všech je Klíma a docela se mu povedly. Jako zpěvák mi nevadí, ovšem ve srovnání s Prokopem (nádherná skladba "Mezidobí") i s Mišíkem (též velmi pěkná skladba "Jednou za čas", jako kdyby si ji napsal Mišík sám) prohrává vysoko na body. Celkově mne ale Klíma mile překvapil, dosud jsem neměl možnost jej slyšet "na vlastní uši".
Několikrát mne napadlo, že Hrubý je v českých poměrech možná tou osobou, která by po santanovsku mohla kolem svého nástroje spojit mnohem více interpretů z různých žánrových končin a vytvořit tak pestrou desku, jejíž jednotícím prvkem by bylo jeho houslové mistrovství. Nyní spolupracoval jen se svými dlouholetými kolegy a přáteli, ale co spolupráce s lidmi z úplně jiných žánrů a s větším věkovým rozptylem? To by mohlo být zajímavé...
Není špatné občas změnit náladu a nechat se oblažit úplně jinou hudbou než slýcháme obyčejně všude kolem sebe. V rádiích vám ji nepustí, na to obsahuje deska "Mezidobí" spoustu nápadů a kumštu zejména.
Jan Hrubý se opět ukázal jako hudebník v dobrém slova smyslu schopný všeho. Nápady a zručnost mu na "Mezidobí" nechyběly.