Thome, letos sbíráš jednu cenu za druhou, nejdřív Žebřík, poté dva Andělé (Zpěvák roku a Objev roku). Napadlo by tě před rokem, že dosáhneš takové mety?

Nečekal. (smích) Vždycky jsem chtěl, aby se moje hudba poslouchala. Když jsem se vždy díval v televizi na Anděly, říkal jsem si, jak je to nedosažitelné, to jsou samí Gottové, Bártové... to není pro mě, jsou tam lidé, kteří měli prostě štěstí. Pak jsem tam najednou stál, přebíral jsem dvě ceny a uvědomil si, že to může vyhrát každý. Jenom stačí dělat to, co ho baví a nijak od toho moc neočekávat.

Jsi soutěživý typ?

Ne v hudebních věcech, ale když se jedná o fotbal, tak rozhodně. Pokud chceš soutěžit v hudbě a soupeřit s kapelama, tak je to špatně. Hudebníci by měli držet při sobě.

Cítíš se jako Objev roku? A kdo pro tebe osobně je Objev roku, na kom v poslední době ujíždíš?

Zpěvákem roku se rozhodně necítím, protože si neustále zpívám jenom pro radost. Hodně mě teď začal bavit David Stypka. A taky teepee!

Jak vzpomínáš na Acoustic Garden Tour právě s teepee?

Bylo to mé třetí turné. Bylo moc pohodové, nejvíc jsme si to užili ve Vlachovicích a Uherském Brodě, kde jsme s kluky začínali. Byl to návrat domů. Z atmošky bylo cítit, jak to bylo super, s teepee jsme hráli po koncertě společně písničky až do rána.

Jak tě napadl tento koncept turné?

Prvotní nápad byl, že budu hrát u lidí doma na zahradách, ale pak jsme to přeformulovali do konceptu, kdy jsme vybrali šest zahrad. Počasí nám na dvou zastávkách nepřálo, tak jsme museli hrát vevnitř. Mám rád hraní venku, bylo jaro, tak proč se tísnit vevnitř.

Bude mít turné pokračování?

Jsem přesvědčený, že tomu tak bude.

Kdy jsi začínal s hudbou?

Začínal jsem v šestnácti na internátu, kdy jsem se učil hrát na kytaru, chodil jsem do ZUŠky zpívat, dokonce i operu (úsměv), abych se správně naučil dýchat. K hraní mě inspirovali Coldplay, Glen Hansard, chtěl jsem být jako oni.

Máš v rodině muzikanty?

Ano. Tak třeba brácha zpívá v dechovce. Všichni mí sourozenci mi byli a jsou velkou inspirací. Kdybych neodešel do Prahy, nejspíš také zpívám v dechovce jako brácha! (smích)

S kytarou jsi tedy začal poměrně pozdě.

Chtěl jsem se učit už na základce, ale protože jsem lenivý, nikdy předtím jsem se k tomu neodhodlal, naučil jsem se akord a šel jsem od toho. Až střední mě donutila. (smích) Rád bych se naučil hrát na klavír, protože doma na půdě mám staré klávesy Yamaha ze 70. let, tak bych na ně rád uměl. Chuť by byla, ale nemám dostatečnou vůli (smích), tak uvidíme.

Za sebou máš turné po Rumunsku, proč jsi jel právě tam?

Oslovilo mě České centrum v Rumunsku, jestli bych tam reprezentoval českou hudbu, a tak jsem pozvání bez váhání přijal.

Jak tě přijali místní obyvatelé?

Dobře. (úsměv) Při prvním koncertu byli hodně koncentrovaní a šli mi hodně naproti. Byli ticho a užívali si to. Kdežto na posledním koncertě moc nepochopil pořadatel můj záměr a hrál jsem jim u jídla, což se moc nepovedlo. Zkušenost to ale byla výborná.

Díky buskingu jsi procestoval poměrně dost zemí. V jakém státě by sis rád ještě zahrál?

Rád bych si zahrál na ulici v Itálii a procestoval Island. Ale uvidíme, mám toho teď hodně a chci pracovat na novém materiálu.

Věnuješ se ještě buskingu?

Díky častějšímu koncertování teď hraní na ulici trochu zanedbávám. Ale věřím, že během léta si najdu pár dní, abych si mohl jít zahrát na Kampu. Chybí mi to, protože si během toho vorazím a přijdu na jiné myšlenky.

Na jakém nejzajímavějším místě jsi hrál?

Když jsem se toulal v Irsku nebo na Novém Zélandě jen tak s batohem a s kytarou, vylezl jsem třeba na nějakou horu, nikdo tam nebyl a hrál jsem.

Proč ses přestěhoval z Prahy?

V Praze mi poslední dobou chyběly chvíle klidu, kdy bych se zavřel s kytarou a tvořil. Mám rád přírodu a klid. Na mojí malé chajdě za Prahou najdu více času na tvorbu.

Co bys řekl o svém novém singlu a klipu?

Klip je k úplně novému singlu "In Your Mind". Jedná se o svěží věc plnou synťáků - téměř bez akustické kytary. Klip je vizuálně černobílý a vracíme se v něm v čase!

Pracuješ na dalších nových věcech?

Pomalu se rýsuje další deska, momentálně mám osm nových věcí. Čtyři z nich vznikly, když jsem byl na Sumatře, a pak tam jsou skladby, které vznikly při mých úplných začátcích. Zrály v šuplíku a přijdou mi super. Mám mraky nápadů, jen je stačí dát dohromady. Dvě věci jsou otevřené pro duety, tak se uvidí, jestli dopadnou. Věřím, že deska bude brzo. (úsměv)

Objeví v tvém repertoáru někdy i čeština?

Určitě ne na druhé desce, možná na té další. Ale nejdřív ji potřebuji pořádně natrénovat, než půjdu s kůží na trh.

Máš ambice prosadit se v zahraničí?

Ano.

Nebojíš se, že ti aktuální sláva vleze do hlavy?

Už vlezla. (smích) Začal jsem chodit pozdě, nosit kšiltovku a občas si nasadím i sluneční brýle (smích)... vždyť se nic nezměnilo. To, že mám na poličce dva Anděly, je krásný pocit, ale jdu jen dělat dál to, co mě už pár let baví a bez čeho si nedovedu svůj život představit.